Přišla v noci

Přiznám se, že z české kinematografie už si poslední roky vyzobávám jen dropty, které mě přesvědčí k návštěvě kina - a není jich mnoho. Snad právě proto mám pocit, že poslední roky mi mladší filmaři dělají velkou radost a cítím do budoucna dobré přísliby. Přišla v noci se rozhodně k těmhle střípkům radosti připojuje. Kluci našli skvělé téma a netradičně ho spojili s postupy hororového žánru, které mají dobře nakoukané (velké kudos i kameramanovi Šimonu Dvořáčkovi). K dokonalosti tomu nicméně pár věcí chybí (spoilers alert). V prvé řadě: v hororech jsme obvykle napojení na jednu či dvě postavy, na nichž nám záleží a proto se o ně bojíme. O ústřední dvojici se toho během filmu moc nedozvíme a postavy samotné příliš sympatií svým chováním nevzbuzují (že vůči matce působí Jirka jako srab je snad ještě ospravedlnitelné traumaty z dětství, ale útěkářství jeho přítelkyně Anety tuhle omluvenku nemá), takže je divákovi vlastně trochu jedno, jaký konec je potká. Ostatně závěr filmu je hned druhým bodem, který by si zasloužil lepší provedení. Obecně proti otevřeným koncům nic nemám, ale tady pro něj nevidím opodstatnění. S ohledem na odkazování k hororu bych očekával, že Valerie úmyslně spáchá nějaký dramatický čin, jako je skok ze skály jen proto, aby mohla mladší generaci terorizovat dál (např. tím, že ji doktoři svěří do domácího ošetřování, nebo bude docházet na terapii k Anetě). A to nejpodstatnější: od chvíle, kdy Valerie se svým disidentským kámošem zaberou byt pro sebe, aniž by Jiří s Anetou zavolali policajty, pro mě přestal být film věrohodný a veškeré pociťované drama zmizelo. Přesto všechno jsem ale odcházel z pocitem, že jsem viděl něco neokoukaného, co bylo po stylové a řemeslné stránce skvěle natočeno, a co ve mně vyvolávalo velmi intenzivní a nepříjemné pocity. A to je v místních končinách svátek. A to jsem vůbec nezmínil famózní matronu v podání Simony Pekové! Budu se těšit na další počiny Pavlíčka a Vejnara... (23.11.2023)

Jsem rád, že tu vyrůstá mladá generace tvůrců, jejichž filmy vypadají světově a ne jako další Hřebejk. To sice rozhodně není případ Pavlíčka s Vejnarem, ale i tak se dá na tuto divadelní inscenaci koukat, protože je vtipná a zajímá vás, co bude dál. Troufám si tvrdit, že se z filmu může stát klasika. Škoda jen, že od nástupu Kocoura už chování hlavních hrdinů nemá nic společného s realitou. Velký bod dolů za mimořádně hnusný plakát (EDIT: myšlen ten bez obrázku, v době psaní komentáře jediný). Velký bod nahoru za popularizaci lotyšských vtipů, jejichž fanouškem jsem už mnoho let. EDIT 2: Po předávání Cen filmové kritiky a Českých lvů jsem zjistil, že Peková je stejně nesnesitelná i ve skutečnosti, tudíž ty ceny pro ni jsou nezasloužené, když jen hrála samu sebe... (08.07.2023)

"Jiříčku?"  Simona Peková si svou první velkou roli od prodavačky, která nesmí být blbá, evidentně užila a Český lev je rozhodně zasloužený.  Z několikero scén s ní doslova mrazilo a závěrečný a už skutečně nefalšovaný "home invasion" s naprosto dokonalým přirozeně amorálním a nekompromisním Kratinou neměl chybu.  Co tím vším vlastně, včetně na první pohled (jen na ten) bezradným závěrem,  chtěli pánové Vejnar s Pavlíčkem  říct. Jednoduše:  Nepouštěj si do domu maminku, pokud jsi submisivní retard aneb  geniální sonda do duše dnešní bezradné generace třicátníků, pro něž je vlastní život a potřeby záhadou. (21.04.2024)

První polovina, kde se jemně našlapovalo do Hororového žánru, byla fájn. Pak jsem ale jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, do jaké absurdní prdele se to celé dostalo. To, že si frajer nechá srát na hlavu od své matky, tak ještě oukey, ale že si SPOILER nechá natáhnout do vlastního bytu bezďáka (později celý hlavák), který ho před jeho holkou sundavá, uráží a on s tím nic neudělá, tak to bylo hodně debilní. Celé to finále bylo divný, nedokážu si představit, že by se  někdo v téhle situaci takhle zachoval a jen tak prostě odjel ze svého bytu pryč, v domnění, že všechno dopadne samo od sebe dobře. Natočeno skvěle, ale tímhle si mě Pavlíček tentokrát nezískal. Slabší tři hvězdy, (18.02.2024)

Vlastně jedno velké sólo pro Simonu Pekovou, u které jsem měl celou dobu pocit, že se jí každou chvílí zmocní amok a začne to rubat. Anebo že  se změní v démona. Každopádně kdo má třeba šílenou tchýni, se kterou byl nějakou dobu nucen koexistovat, ten se tu najde. Víc než hodinu jsem se královsky bavil, ale pak se to trošku zvrtlo a samotný závěr je spíš k naštvání, protože nesnáším nevyjádřené konce. Ale pozitiva převažují a i když se mi Chata na prodej líbila víc, potěšil Pavlíček i tady. 70% (24.02.2024)