Šílenství

Snímok "Šialenstvo" je filmovou parafrázou režiséra Johna Carpentera na knihy populárneho amerického spisovateľa Stephena Kinga. Autor horrorových románov Sutter Cane dosiahol schopnosti Boha. Je svet poisťovacieho vyšetrovateľa Johna Trenta len umelým výtvorom tohto spisovateľa? Alebo sa jeho myseľ ocitla "Ve spárech šílenství"? Veľmi poradený psychologický horror. **** (23.01.2008)

Tenhle film je vážně šílenost. Začátek vypadá slibně, máte pocit že se bude budovat pořádně hutná hororová atmosféra. Jenže film se brzy stane slátaninou béčkových hororových motivů. Tudíž to není napínavé a strach z toho moc nejde. To by ale nevadilo, kdyby to byl pořádný gore masakr ( jako třeba Evil Dead 2 ). Ale to taky není. Škoda. Přesto se nejedná o špatný film. Jako bonusy si můžete připočíst narážku na Stephena Kinga a v malé roli i slavného Charltona Hestona. P.S. Jedna organická nestvůra má chapadla, která mi připomněla Carpenterovu Věc. Jo, to byly zlaté Carpenterovy časy. (20.12.2004)

Po dějové stránce nebyly Carpenterovy filmy ničím inovantní nikdy, takže neskrývaný béčkový námět o pragmatickém pojišťovacím agentovi, jenž je konfrontován s podivínským spisovatelem hororů, je velmi příjemným popichování všech milovníků jednoho nekorunovaného „krále“ psané hrůzy. Režisérova nezaměnitelná scénografická stavba, která odsouvá všechny možné rušivé elementy stranou a pomocí kamery jdoucí do podstatných detailů, je dokonalým základem pro budování stísněné atmosféry maloměsta. Herecké výkony sice odpovídají hloubce charakterů předepsaných scénářem, ale přesto je Jurgen Prochnow dostatečně démonický a Sam Neill nadprůměrně výrazný, aby dokázali unést i některé dějové přešlapy, jež víceméně kulminují asi 15 minut před koncem, kdy si Carpenter neodpustí latexový nášup. Ale i sebevětší porce chyb je odpustitelná díky pevně držené atmosféře po celou stopáž a především mistrovsky otevřenému konci, který je až po okraj naplněn pesimismem a v němž si Carpenter udělal maximální srandu sám ze sebe. (14.05.2006)

Charismatický Sam Neill je nakonec tím důvodem proč přihodit 4 hvězdičku, musím ale konstatovat že byl to boj podmanit si tuhle Carpenterovku. Kdybych měl zvolit které filmy mám od něj raději zda-li z 80. let nebo z 90. let. Tak bych určitě zvolil ty osmdesátkové. Tady ovšem mu nelze nic vytknout, dokázal rozhodně vybudovat tu správnou temnou a nekompromisně bezútěšnou atmosféru. Pravděpodobně nejlepší film jeho druhé dekády. PS: Čím delší časový interval mě dělí od skončení filmu, tím více na něj musím myslet. 70% (28.09.2010)

Jedna z mála posledních věcí, co mi od Carpentera chyběla a kdybych jí úplně vynechal, asi by se nic nestalo. Carpi už tady začíná těžce blbnout, místo synťáků používá příšerný trash metal nebo co to je za sračky, stejně neposlouchatelný jako v jeho příšernosti Duchové Marsu. Efekty jsou strašný a už i v roce 1994 to muselo působit směšně. Vemte si, že za necelé čtyři roky se začal natáčet Matrix. Jediné pozitivum na filmu je příjemně šílený Sam Neill a jeho démonické přehrávání vedoucí skoro až k dokonalosti. Víc bych ocenil, kdyby film začínal rovnou v šíleném městečku a finální apokalypsy bylo mnohem více, včetně brutálního masakru v ulicích. Tady už Carpentrovi docházel dech a je dobře, že potom už moc filmů nenatočil, jeho čas pominul s koncem osmdesátých. 50%. (06.12.2018)