poster

Císařovy nové šaty

  • Německo

    Emperor's New Clothes, The

Komedie

Německo / Itálie / Velká Británie, 2001, 107 min

  • Srokis
    ***

    Sledoval jsem to sice jen jedním okem, ale hned na úvod mě praštila přes uši hudba. Typická Rachel Portman a opět nádherný hudební motiv, který se táhne celým filmem. Hlavně u melounů a při titulcích jsem chrochtal blahem. Ještě doplním, že jako komedie mi to moc nepřišlo a "veselou" atmosféru tam vytvářela právě ta zmiňovaná hudba.(12.11.2009)

  • gudaulin
    ***

    Císařovy nové šaty se řadí k těm filmům, které se dají bez obav jednou zkouknout a jejich podoba diváka neurazí, nicméně po jeho zhlédnutí si řeknou, škoda, mohlo to být mnohem lepší. Ten promarněný potenciál je cítit hned po úvodní expozici, kde v rozporu s tradovanou představou zatvrzelých historiků, že císař Napoleon zemřel na ostrově sv. Heleny, sledujeme únik uvězněného monarchy a jeho záměnu za dvojníka. Tenhle nápad mohl vést k rozehrání celé palety scénáristických hříček, mohlo jít o fantasy s námětem alternativní historie - Napoleon konec konců uvažoval, že by emigroval do latinské Ameriky a postavil se do čela probíhající revoluce proti španělským kolonizátorům, mohlo jít o skvělou komedii ve stylu Manželé z roku 2, mohlo jít o obdobu našeho Prince a chuďase, kdy by Napoleon mohl dostat lekci a poznat odvrácenou tvář impéria budovaného na kostech statisíců vojáků, a mohlo jít v neposlední řadě o nádherný milostný příběh stárnoucího muže, který už nedoufal, že ještě pozná lásku nezatíženou mocenským postavením a intrikami. Jenže scénárista patří ve svém řemesle k beznadějnému průměru a totéž bude platit nejspíš i o osobě režiséra. Nakonec tedy vznikla lehce úsměvná romance, která se z hlavy vykouří za pár hodin, a jediné, čím se může chlubit, je herecké obsazení v čele s Ianem Holmem a především soundtrack, který jako by do filmu zabloudil omylem z nějakého špičkového historického velkofilmu. Vlastně abych nebyl tak přísný, dvě scény přece jen stojí za zapamatování. První, kde Napoleon ožije ve vzpomínkách na zašlou válečnickou slávu a začne organizovat zaměstnance zelinářské firmy jako by připravoval šiky k dobytí významného města a ne zvyšování obratu. A podruhé, když trvá na své identitě a je odvedený do ústavu pro chorobomyslné, kde se setká s desítkami dalších Napoleonů. To je jediná scéna ve filmu, která má skutečnou atmosféru. Celkový dojem: 55 %.(21.6.2010)

  • pakobylka
    **

    Nevyužitý potenciál ... Přesto se tady najdou vtipné a nápadité scény - za nejskvělejší z nich považuji odhalení Napoleonovy geniální strategie úspěšného prodeje melounů, ta je opravdu hodna osobnosti velkého vojevůdce ... ;-)) ... Bohužel už nenásleduje žádná další, která by se jí vyrovnala ... 2,5*(11.11.2009)

  • ZIASystems
    ****

    Ve dějepise jsme se to učili úplně špatně. Napoleon Bonaparte nezemřel ve svém ostrovním vězení, nýbrž se mu za pomoci věrných služebníků podařilo sehnat dvojníka, který měl ve vhodnou dobu, až se pravý Napoleon dostane do Paříže, přiznat kdo ve skutečnosti je. Včechno ovšem dopadlo trochu jinak... dvojníkovi se zalíbilo pohodlné domácí vězení, pozměňování Napoleonových pamětí a cpaní se až k prasknutí... zatímco velký stratég Napoleon někde v hlubinách Paříže organizuje armádu zelinářů, aby se tento rok prodalo více melounů, zamiluje se... a najednou si není jistý, zda chce znovu povstat v čele francouzského lidu. Velice milá a chytrá komedie, která není ani trochu bláznivá. No, možná malilinko.(20.6.2004)

  • Renton
    ***

    Scénář: Kevin Molony, Alan Taylor, Herbie Wave .. Pulčík "Bilbo Baggins" v dvojroli jako Eugene Lenormand a Napoleon Bonaparte. Zajímavá, ale ne zrovinka vtipná parahistorie.(11.11.2009)

  • - Když si Napoleon (Ian Holm) prohlíží Notre Dame, je možné vidět v levé části obrazovky budovy typické pro pařížské bulváry. Ty byly ale stavěny až na konci 19. století. (Chegi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace