Perfect Blue

[Druhé zhlédnutí - tedy podle čsfd, protože jsem si sám to první nepamatoval] Opět jedno anime bez robotů a vlastně všeho nadpřirozena co k těm poskakujícím "pokemonům" obvykle patří. Zato ale vlézá Japoncům pod kůži více než by si zřejmě přáli, pod obalem systematicky chladné společnosti vykukují touhy... po animálním erotičnu, zažít si trochu toho vzrušení. A hlavní hrdinka si tak odnáší slušnou nálož nepříliš příjemných emocí, depresí a paranoii - podobně jako postavy z Aronofského filmů. Filmová trivia dokonce prozrazuje, že on sám pro sebe zakoupil práva na zfilmování americké verze (a pak původní vykradl v Requiem for a Dream). Jako režisérova premiéra je Perfect Blue nevídaným kouskem s famózním, vyzdvihuji ještě jednou, famózním střihem a na nervy drnkajícím zvukovým doprovodem. 90 % (20.06.2011)

Netriviální příběh, komplikovaně, ale promyšleně podaný, se skvělou animací i vizuálním stylem. Teen popová hvězdička končí s hudbou kvůli kariéře herečky, což se však vůbec nedaří podle představ: její role je malá a plná odvážných scén, někdo na netu sleduje každý její krok a někteří fanoušci se nedokážou smířit s její "zradou". Postupem času se tak reálný svět stále nezřetelněji prolíná s představami a kriminálním seriálem, co natáčí. Začíná z toho všeho už bláznit, nebo ji skutečně někdo pronásleduje a ubližuje lidem kolem ní? (20.02.2013)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)

Nevěděl sem, co mám od tohodle filmu čekat a musím říct, že počínaje 50. minutou sem opravdu nestíhal nic jinýho, než valit voči. Naprosto mistrovský mix takovýho toho popelkovskýho typu, říznutej Davidem Lynchem, a Wesem Cravenem, matení diváka, že neví, jestli sleduje děj, nebo film, popř. komu se vlastně co zdá... Přestože animace občas trošičku pokulhává, samotné tempo filmu je naprosto smrtící, strach z neznáma vas pohltí naprosto úplně, a ty dvě honičky jsou obě tak naprosto vysilující, že se u nich docela zapotíte. Konec fimu se dá sice vykládat více způsoby, a v některých místech působí zpětně trošičku nelogicky, ale věřím, že je to pouze otázkou opakovaného zhlídnutí. (28.03.2006)

Moje teprve třetí setkání s japonským anime mi dává znát, že častým hostem nebo-li divákem této tvorby asi nebudu. Perfect Blue nechybí velmi slušná práce s mysteriózním námětem z prostředí hvězdného showbyznysu a ještě lepší práce s vytvářením temné atmosféry z pouhých animací a to, co se zde vybudovalo, funguje velice slušně. Osobité tvůrčí kvality ve jménu stylizace a také zajímavé závěrečné vygradování rozhodlo o 3. hvězdičce. Ale zároveň se celý film velmi brzy proměnil v totální psycho, které graduje do čím dál dusivějších emocí, navrch se snoubí s typicky přehnanou japonskou náturou (která se v rámci neomezených možností animovaného filmu teprve projevuje množstvím bizarního krveprolití), děsivé psycho naplněné afektem není ničím odlehčováno či zjemňováno, psychologie postav spíše kulhající a já už v polovině začal pociťovat neutichající potřebu co nejdřív z téhle šílenosti utéct a čekal na vysvobození. Díkybohu se dostavilo v uspokojivé podobě, přesto si nedovedu představit, žebych chtěl podobný zážitek absolvovat opakovaně, ufff... [60%] (20.10.2022)