Elizabethtown

Z objektivního hlediska bych Elizabethtownu mohl vytýkat jistou prvoplánovitost v útoku na divákovy emoce a fakt, že příběh obsahuje nemalé množství klišé. Čistě subjektivně ale tyto neduhy házím za hlavu, neboť mi tenhle Croweův film dokonale sedl a citově na mě dobře zapůsobil poněkud podivnou romantickou linií mezi Orlando Bloomem podávajícím překvapivě kvalitní výkon a Kristen Dunst, která mi v této roli doslova učarovala a i když je z její role cítit jistá vykonstruovanost, je to právě ona a kýčovité scény typu nekonečného rozhovoru po telefonu, kvůli čemu se k Elizabethtownu rád vracím. Linie točící se kolem pohřbu otce hlavního hrdiny mě zase upřímně bavila a když už se ve filmu najde nějaká hlušší pasáž, Crowe si již tradičně vypomůže dobře zvoleným hudebním doprovodem, ve kterém se zrcadlí autorova zkušenost jakožto redaktora hudebního časopisu Rolling Stone. Scénář, ač vyprávějící značně otřepané téma, je prodchnutý nemalým množstvím dobrých nápadů (například svérázný pokus o sebevraždu hned v úvodu) a vnitřní monology hrdiny spolu s dialogy mě příjemně překvapovaly po celou dobu filmu. Když k tomu všemu ještě přičtu skvělou scénu s živou kapelou hrající boží song Blue Bird od Lynyrd Skynyrd, vyjde mi velmi příjemný zážitek, který mi vždy spolehlivě zvedne náladu a v mém případě se jedná o tak moc příjemný zážitek, že některým z těch prvoplánových útoků na divákovy emoce bez nejmenšího odporu rád podlehnu. (19.02.2010)

Snímek, který se nenápadně jen tváří svou průměrností, ale přitom tu lze najít nejedno ryzí zlato... Tak prvně celkový optimistický náboj celého filmu bez ohledu na hlavní téma pohřbu, dále fantastická Kirsten Dunst, ta zajímavá holka s červenou čapkou... Orlando Bloom přirozený, jako nikdy předtím, řvací děti a potom ticho. Úžasný vzpomínkový večer za dupotu stepařských bot Susan Sarandon, vtipné momenty doprovázející zavedení do příběhu lidí, co vzpomínají... Příjemné chvilky, které oddalují to, až to na vás úplně dolehne... ve spojení s láskou... nebyl to nudné ani nezáživné pojetí, spíše jsem si stále užívala tu atmosféru a perličkou byla road trip s perfektními scénami a nejlepší odměnou! Fiasko to nebylo vážení, né to né... (19.01.2012)

Ačkoli nedokážu říct, o čem nebo jestli vůbec o něčem ten film vlastně byl, při odchodu kina jsem se přistihla v podivně pozitivní náladě a při přiblblém úsměvu. Celou cestu domů jsem byla účastníkem vášnivé debaty, zda je etické rozprašovat pozůstalé po Státech. Pohřební řeč Susan Sarandon je skvělá, tiše jsem záviděla Amíkům jejich pohřby, Kirsten v roli všetečné letušky nádherně ulítlá, dokonce ani statický výraz Orlanda mi nijak extrémně nevadí. Celkově je to dobrá, roztomilá romantická komedie s dobrým obsazením. Co dodat? I am fine! (17.05.2006)

Celkovo príjemná komédia, aj keď zo strany Orlanda t malo určite isté rezervy, ten jeho neustále vymletý výraz,ktorý sa mal podobať ba výraz typu: Hanbím sa alebo Som smutný,mi od polovičky filmu veľmi liezol na nervy. No od trištvrtiny sa jeho výraz zmenil na výraz: si úžasná, a vtedy sa to dalo. Kirsten prekvapila. Celý film sa niesol v takom farebnom duchu, príbeh bol celkom dobrý. No soundtrack bol jeden z tých lepších. Vytkla by som mu iba toho Orlanda. V celku príjemný film.Okolo 70% (24.03.2009)

S Croweovými filmy to mám těžké - čekám od nich hodně. Jeho Singles či Na pokraji slávy jsou mými životabudiči, vždycky mě dokážou zahřát u srdce. Pak je tu Vanilkové nebe, které bylo... no, přiznám to, velkým zklamáním. Elizabethtown stojí někde mezi - nepostrádá Croweovu poetiku, vtipné dialogy ani skvělou hudbu, zato tam ale chybí to něco, co ve vás zanechá hlubší stopu a pocit uspokojení z filmu, který byl pro tvůrce něčím mnohem víc než jen prací. Bohužel, tak to cítím... Tak příště, Camerone, pořád v tebe věřím!:-) (19.07.2008)