Šifra

Vůbec ne špatný film, rozhodně obsahuje vše co by průměrné drama obsahovat mělo. Navíc však v něm figurují překvapivě napdrůměrní herci, kteří jsou opravdu hodně věrohodní. Každopádně scénář si zaslouží 4 hvězdičky na beton. Škoda jen, že je film tak dlouhý a od půlky se už nesmírně táhne a místy jsem si fakt přál aby už byl konec. Je to jediná chyba - délka, která ve finále hodně nudí! Konečné hodnocení by tedy mělo být o něco vyšší 3 a půl hvězdy! (20.09.2005)

Ačkoliv na Tv film se jednalo o vcelku výpravnou záležitost, úplně mne to nenadchlo. Němci vypadají vyloženě neárijsky a celá ta zápletka s profesorem stíhajícím souběžně s SS malého kluka byla taková dost podivná. Potěšila mne účast Kena Dukena, kterého ani nemám tak zafixovaného jako jednoho z hanebných panchartů, ale hlavně jako charizmatického kapitána U156 ve skvělém filmu Laconia. Mám rád okamžiky, kdy ve vhodné chvíli někdo pronese starý citát nebo bonmot, musí se ale vědět kdy a kde je pronášet. Chrlíte-li je hromadně, nepůsobíte moudře, ale jako blbec který se je nabifloval a moudře se díky tomu snaží vypadat. Stejně jako to nesnáším u hradního šaška a opilce Zemana, stejně tak mne to iritovalo u Brandauera a jím ztvárněného profesora. Ve filmu bylo i pár vyloženě hluchých míst, například scéna na louce při předávání rukojmích... Odbojáři tam sice měli dva snajpry, jejich rychlost ale byla jeden zabitý nácek za půl hodiny... Myslím si, že se dvěma snipery s optikou mohla věc snadno skončit ve prospěch Marie. Giovanna (Marie) byla krásná a zatím je to asi nejhezčí filmová odbojačka co jsem kdy viděl, tedy hned po Sophii Marceu v Síle odvahy. Za mne je to tedy průměr, který byl zbytečně dlouhý a bez nějakých výraznějších vypjatých scén. Tři čísla účtů. * * * (31.01.2015)

Strašně dlouhé a vlekoucí se drama. Spousty nudných a nesmyslných dialogů. Ale nakonec to kupodivu až tak špatný film nebyl. Vydržel jsem do konce a to jsem udělal sakra dobře. Kvalita snímku se totiž zlepšovala s přibývajícími minutami a já byl rád, že jsem zbytečně neztratil čas nudným filmem (ikdyž se zprvu zdálo, že to tak dopadne). 60% (01.06.2012)

Málo záživný príbeh z obdobia 2. sv. vojny, kde hlavnú úlohu hrá geniálna pamäť a záľuba v šachu. Okrem nudy je dejová linka prešpikovaná klišé a slaboduchými patetickými scénami, takže niekedy ma teda riadne dvíhalo zo stoličky. Ale hral tu Klaus Maria Brandauer a ako už tradične, opäť podal fantastický výkon. Zaujímavejšie scény boli vlastne iba s ním, to dojem trocha zachránilo. Veľmi slabý priemer. 50/100 (13.06.2018)

To, co bývá považováno za kýč, mnohdy bývá opakem. Příběh, který se jeví jako až hollywoodově nepravděpodobný, nese všechny znaky buď skutečné události, nebo ze skutečných událostí vychází. Všímá si toho aspektu krvavých válečných událostí, o němž se téměř nemluví: o obchodním mimopolitickém propojení obou soupeřících táborů, které bez větších potíží přečkalo Hitlera i druhou světovou válku. O odvrácené tváři šoy-holokaustu, o majetcích, jejichž hodnota není známa namnoze ani dnes. O tom, že vydírající, ztělesnění Brandauerem, mohou být současně i vydíranými. Ne všechno je ve filmu zvládnuto (ústřední střetová scéna s matčinou smrtí). Ale i to může být známka půdorysu skutečné reality, která šablonovité apriorní pohledy izolovaného rozumu jakoby respektovala jen s krajní nechutí a viditelným zdráháním. ŠIFRA nutí k zamyšlení. Hlubokému zamyšlení a ke skutečné katarzi. Nenabízí levné efekty, ale velmi nesnadná fakta. Nesnadnost jejího pochopení a osvojení je cestou k nalézání vlastní orientace a vztahu k událostem, které, protože jsme je neprožili, lze prožít a pochopit jen zprostředkovaně a s krajním úsilím. V tomto ohledu jde o nezpochybnitelný přínos skutečného umění. (06.05.2008)