Život pod vodou

Filmu určitě nechybí takový ten typický Andersonovský feeling... najdeme zde spoustu bizarních postaviček, absurdní dialogy, příšerné úbory a celé je to točené v retrostylu klasických dokumentárních filmů 70.-80. let. Za plus se dá považovat i nelineární a nepředvídatelný děj. Ale narozdíl od Takové normální rodinky mi tento snímek přišel absurdní až příliš. Kdyby se v něm stala sebevětší šílenost, tak by mě to ani nepřekvapilo. Ale není to špatný film, sice se nebudete řehtat od začátku do konce, ale úsměv vás bude provázet velkou část filmu. A Willem Dafoe s kratasy je vyborny :) (31.03.2006)

Nechápu, co se mi na tom filmu tak líbí. Miluju to!!! 100% (27.07.2006)

Oblíbená postava: Alistair Hennessey (Jeff Goldblum). Život pod vodou je skvělým snímkem, který možná po první projekci není tím, za co ho já považuji. Je dost dobře možné, že to chce opětovné zhlédnutí, aby ho člověk docenil tak, jak si ho cením já. (24.02.2008)

Hodně podivný, ale svým způsobem kouzelný snímek. Jediné co o něm můžu říct, že chvílemi sem se u něj neskutečně bavil a chvílemi sem se mohl ukousat nudou (15.06.2010)

Krásně divný film - tak by se dal tenhle kousek shrnout asi nejlépe. Přeskakování mezi žánry mu sluší a zároveň vytváří onu příjemně podivnou atmosféru, díky které se na něj krásně vzpomíná a která nutí k opakovanému shlédnuti. Život pod vodou se nedá popsat, musí se prožít. (29.06.2010)

*SMRŤ UTOPENÍM* Áno, humor bol milý a inteligentný a nevšedný a, áno, hudba energická a hravá a, áno, postavy netypické a svojské a, áno, herecká elita bola režisérom vedená vynikajúco... A, áno, i napriek tomu všetkému bol film rozvláčny, bezpohlavný a ubíjajúci a zanechal minimum pozitívnych dojmov. Pri pozeraní filmu som sa určite necítil ako ryba vo vode. Verdikt v 1 vete: Netypické námetom i spracovaním, s poprednými hercami, no veľmi nepodarené. 27.08.2010 (27.08.2010)

Hodně silné čtyři. Wes Anderson nepotřebuje nic.. jenom pár obchodních vizitek a červenou čepici. Hravé, klidné, příjemné, s výborným závěrem v doprovodu Sigur Rós. (27.01.2013)

Krásně bizarní a ujetý, výborní herci, skvělá hudba. Jo, tohle opravdu můžu, ale než jsem potkala Andersona, tak jsem to nevěděla:)) Nebudu se moc rozepisovat, u Andersonových filmů s tím má trochu problém a jenom bych asi opakovala to, co už tady napsali jiní. (24.02.2014)

"You may be on B squad, but you are the B squad leader." (14.12.2014)

Není to nejlepší film Wese Andersona a má nějaká hluchá místa, ale i tak je to velmi nadprůměrný film. (02.04.2018)

Přišla jsem, viděla jsem, nepochopila jsem. Asi nejsem dost intelektuální (nebo inteligentní?). (23.01.2006)

takovou nudu jsem už dlouho nepřetrpěl, nepomohl ani slibný začátek, ani červené čepičky, stále víc mi to připomínalo nějakou ochotnickou švandu, v lepším případě amatérský film o filmu, jedinými světlými okamžiky - a záchranou před odpadem - byla občasná zjevení různých mořských potvůrek, bohužel velmi řídká a krátká, jo, takhle natočit o nich nějaký fiktivní dokument ! (02.06.2006)

Absurdní úlet! To je přesně co v mém tragikomickém smýšlení potřebuji, vidět nějakou tu tragicomedy, a na to tu je Wes Anderson, na kterého mám svým způsobem prostě slabost. Všechny ty ‚non-sense‘ situace by si mohl nechat patentovat. A není tomu jinak i s panem Zissou, který má své jméno, emblém nebo aspoň iniciálu stále někde naservírované. Tento Pan-Populární-Potápěč a jeho filmařský tým a celý jejich příběh je opět plný absurdit, trefných hlášek a opět sebepoznání všech přítomných s očistou duše a zadostiučiněným závěrem hlavně pro Zissoua. --"Ogata, run downstairs and put a tarp over anything that says 'Operation Hennessey' on it." --"What about this guy?" --"Just throw him over the other side." (28.03.2010)

75% Wes je v té stylizaci borec, to se musí nechat. Jinak zábavnější než rodinka, Rushmore u mě má trošku navrch. (11.01.2014)

Jeden z nejdivnějších filmů, ve kterém se vyskytují jen divné postavy. Slovo divné samozřejmě nemá vyznít negativně, nicméně srandy tam moc není a i když ke konci jsem tomu pomalu přicházel nachuť, už bylo pozdě. Možná to zkusím podruhé a třeba dám víc. Jinak Bill Murray kraluje, to je naprosto nezpochybnitelné. Ty jeho výrazy mi připomínaly "Zraceno v překladu". (13.01.2014)

Klasická andersonovština se vším všudy - prostě divnost nad divnost, zároveň vtipnost nad vtipnost, krásné záběry průřezem lodi, povedený soundtrack, který korunují portugalské verze Davida Bowieho a na závěr i pecka od Sigur Ros. Bill Murray dokáže film utáhnout po většinu takřka sám a ostatní mu jen tak dobře sekundují. Škoda jen, že první polovina je výrazně slabší než závěr filmu. (07.07.2014)

Sympatický film, který mě navzdory očekávání příliš nebavil. Posádka lodi Belafonte je vynikající, ale bohužel nemá oporu v silnějším příběhu či větším množství komediálních prvků. Bizarní směsice žánrů sice potěší svou nápaditostí, ale v celkovém součtu moc dobře nepůsobí. Oceňuju originalitu a naprosto chápu plná hodnocení, ale přesnějším odrazem mých pocitů z filmu jsou lehce nadprůměrné tři hvězdy. (31.10.2015)

Filmem vás provází příjemná hudba portugalského kytaristy plus sem tam elektro skladby z 8 bitových her, které se zvláštní pohádkovou atmosférou doplňují jemně vtipného Billa a jeho posádku za hledáním bájného jaguářího žraloka. 75% (28.08.2018)

Líbí se mi, jak se to občas zničehonic mění v akční film a miluju celej ten subplot o okradení Jeffa Goldbluma. Ne úplně jeden z Wesových nejlepších, ale pořád vlastně dokonalá jízda. 10/10 (02.02.2019)

Mám pocit, že Andersonovi nové filmy (French Dispatch, Asteroid City) jsou už poněkud odstřelované, protože jsou audiovizuálně plné/přeplácané (což je pro mnohé příliš unavující) a méně založené na charakteru nějaké postavy - tak jako je tomu zde nebo u Jak jsem balil paní učitelku. Zdá se, že nejlépe přijímané jsou ty jeho filmy, které stojí někde mezi (Fantastický pan Lišák, Grandhotel Budapešť a Psí Ostrov). ______Osobně mám nejradši právě ty jeho novější filmy - Anderson svůj styl se vybrousil, díky čemuž jednat ty jeho filmy ještě lépe vypadají, ale druhak je díky tomu schopen ještě účiněji nastřelovat charaktery svých postav. Není toliko potřeba věnovat se vývoji charakterů, protože ten vybroušený styl ony charaktery nastřelí dostatečně. Ostatně filmové médium není schopno pojmout lidský život v celé jeho šíři, tudíž je snahou pouze dobře nastřelit dojem, že se tak stalo. Právě tyto starší Andersonovy filmy na mě ale vůbec emocionálně nefungují, protože ta wesovská poťouchlost beztak znemožňuje dojít nějakého seriózního dramatického oblouku, o nějž se character-based filmy pokouší. Je to ale celé jedno, protože je to rozverná a neškodná pohádka. A pokud nám náš styl znemožňuje tvořit drama, pak musíme založit svá díla na něčem jiném - třeba na stylu, který zde není ještě tak vybroušený. Dle mého se tedy Anderson ubral dobrým směrem, protože nyní jsou jeho filmy audiovizuální bonboniérou, která svou důmyslnou strukturou zdařile vylíčí nějaký význam (složí třeba poctu starým novinovým reportážím) a vzhledem k tomu, jak efektivně je schopen načrtnou postavy, tak nevadí, že s nimi nemusím prožívat nějaké drama, které by stejně nejspíš dost dobře nefungovalo, protože Wesův styl drama znemožňuje... Dodám ještě, že to Wesovi filmy jsou hodně komediální, ale na mě v tomto směru nefungují, protože jsou takové neškodné a já má smysl pro humor smějící se bestie. Na druhou stranu to nejsou ani humory, které by mě otravovaly jako v případě marvelovek. (26.06.2023)