Super prohnilí

Hned na začátek musím ocenit tu úvodní jízdu kamery uličkama Montmartru s hudbou Francise Laie k tomu. Něco tak krásnýho musí prostě potěšit srdce každýho fanouška Prohnilích. Snad v každým záběru jsem viděl přítomnost, pokrok a moderní rozvoj Montmartru, ale současně jsem viděl Montmartre i tak, jako když se v něm poprvé před dvaceti lety ukázala jedna užasná dvojka "prohnilích" chlapů, Philippe Noiret + Thierry Lhermitte. Na to vlastně ani zapomenout nejde. Claude Zidi to moc dobře věděl a do třetího dílu se mu podařilo dostat tu lásku k těm oprýskaným barakům, malinkým uličkám plných pofiderních obchodníčků se vším možným i nemožným, zlodějíčku větších i menších, holek s živností na "lásku", ale hlavně dokázal, alespoň na chvíli vrátit chlapy, kteří jsou možná prohnilí, ale taky jsou okouzlující, zábavný a stále neskutečně sexy. Ano, jednou prohnilí, navždy prohnilí a z tohoto setrvalého stavu se v tomto případě raduje celé mé srdce. (26.12.2008)

Tak a konecne mam dokoncenu a napozeranu dalsiu trilogiu Prohnili 1984 - Prohnili proti prohnilym 1990 - Superprohnili 2003. A suverenne je to najslabsi clanok trilogie. Noiret /L´Africain/ je aj tuna pritomny, ale osobne nemam rad Lhermitta. Komedialnych situacii je asi najmenej, casto dialogy vyznievaju do prazdna : 74 % (22.08.2015)

Príjemná francúzska komédia s veľmi dobrým až prekombinovaný príbehom. Hoci je to sem tam pritiahnuté za vlasy, ale veci do seba zapadajú a je to celkom vtipné. Produkcia sa nejako nevytiahla a podpora hercov je slabá, Tým zasa akoby na lepší výkon chýbalo viac energie. Ono, povedzme si, veľa energie do toho nevkladali ani pred dvadsiatimi rokmi v prvom filme o Prehnitých a slovenský dabing zdá sa tomu veľa nepomáha. Skrátka chýba tomu podľa mňa svižnosť, takže piánko, dej sa pohodovým tempom sunie, sem tam vtip, sem tam gag. 70% (29.03.2024)

Návrat po letech ke dvojici (nyní dokonce triu) vykutálených ne až tak čestných pařížských detektivů. A ani do třetice to není nuda čili tento nejmladší bratříček sérii ostudu nedělá. Jistě, v zásadě se pouze opakují "staré dobré postupy" z předchozích dílů, ale to je na tom to vůbec nejsympatičtější. Jde totiž v každém ohledu o závan osmdesátkové nostalgie, která sází na to, že již máte k sérii vybudován vřelý vztah z předchozích dílů. Pokud ne, tak pak to samo o sobě příliš neobstojí. (22.12.2004)

Dvojka mi přišla slabí, ale třináctiletý odstup jednoznačně pomohl. Hlavní hrdinové sice už zestárli, ale pořád jsou to oni. V protikladu s dravým mládím je z ústřední dvojice najednou trojice a hle...ono to funguje. Opět tu máme humorné hlášky a celou řadu vtipných situací. Zidimu se povedlo mistrně poukázat na to, jak se Paříž a vlastně celá Francie změnila, ale na druhé straně jsou některé věci pořád stejné. A právě pohyb mezi nostalgickým cosi, působícím na fanoušky této série, a něčím novým jde tvůrcům skvěle. Hlavně loupež v bance nebo dívka, která trojici pomáhá a fandí, přestože její "otec" a "boyfriend" už seděli, opět s nekalou činností, soupeří trochu s touhou po dobrodružství, kořenící její život, a trochu s chápáním správného a morálních hodnot. Ona je vlastně těžítkem, které tak nějak dává k zamyšlení právě to, o čem Prohnilí po celou dobu byli nebo čím chtěli být. Vlastně jsou to zločinci, ale jinak dobří lidé. Skvělé zakončení, které je možná dokonce o malinko lepší jednička. (03.08.2021)