Vraždy bez záruky

Lidé by si měli více všímat, kam přesně se stěhují. Důvod mého zájmu vyvolala především herecká účast Sheri Moon, která však záhy vyklidí pole a dá prostor manželskému páru (hororovým žánrem pořádně šlehnutá a bezesporu zajímavá Angela Bettis), který se do tohohle baráku plném prapodivných existencí - včetně týpka bez svědomí, zato s kutilským nářadím a obligátní nadlidskou silou - právě nastěhoval. Filmu dominuje dokonale depresivní atmosféra, která je ke konci bohužel rozředěna do doslovných a rozpačitých poloh. Ruku v ruce s tím jdou i nepříliš zajímavé mordy, to ostatní ovšem nevyplňuje jen nudná „vata“, ale máme tu, chcete-li, regulérní příběh. Takže se chtě nechtě mnohými odepisovaný Tobe Hooper náležitě vytáhnul a projevil cit nejen pro řemeslně zvládnuté scény, ale právě pro svoji syrovost a přímočarost, která ho kdysi vynesla do hororových nebes. Dusná, znepokojivá, „slušně“ zahraná, nijak koordinovaná řež!! (07.05.2008)

Pří zhlednutí mnou zacloumala nicota. S přibývajícími minutami nastává fáze hořké křeče a v záplavě všelijakých vykuchávaček lze dopředu očekávat každou další minutu. Do toho přidejte neprokreslené charaktery, ke kterým získáte jen těžko nějaký vztah a vyjdou vám Vraždy bez záruky. Neatmosférické, nezábavné, jen to zabere čas. (29.06.2009)

Atmosféra baráku s ,,historickou hodnotou,, je podávaná s bravúrou. Takmer karikatúry a nie ľudia so skutočnou pôsobnosťou, sú obyvateľmi tajuplného príbytku, kde si ich ich jedného po druhom berie na ,,náradie,, miestne zlo v podobe vraždiaceho maníka. Kým počiatočné ,,zoznamovanie sa,, mi prišlo trošku naťahované, nakoniec sa to všetko vcuclo do lepšieho celku, ako som čakal a nesmie chýbať ani ,,zábavné´´ finále, ktoré musí potešiť nejedného fanúšika. Škoda, že tých momentov tu nieje viac. (05.12.2017)

Film plný odkazů a citací z jiných ( i vlastních) filmů jen dokazuje, jak nevyrovnaná filmografie T.Hoopera je. Začátek jak vystřižený z Psycha, kde snad poprvé sledujete postavu v domnění, že bude hrát hlavní roli, ale ona je záhy zprovozena ze světa. Pojetí starého činžovního domu, nahrazujícího gotický hrad, jako místa plného tajemství a černé magie je zajímavé, byť ne zcela originální. Podobného námětu se za všechny lépe chopil třeba snímek Inferno D.Argenta. Ostatně na italskou gore školu si člověk vzpomene hned u prvních bizarních vražd, leč...Fulci by určitě nechal vyběhnout vrták z hlavy s okem na konci, zde však v nejlepším následuje střih. Některé vraždy jsou zprostředkovány jen cákanci krve a až v poslední třetině režisér přitvrdí. Divák hned vzpomene kultovních filmů - Fulciho Beyond ( rozežrání obličeje), LOTR 1( pád trubky do šachty připomene Pipina a jeho nemotornost u studny v Morii), Poltergeist a příběhy Indiana Jonese ( kopice mrtvol, kam se podíváš) nebo Hooperův Děs v prádelně ( prádelna). Mrzelo mne nevyužití kotoučové pily - tak k čemu tam byla? - naopak výborná hudba a kamera mi udělaly radost. Závěrem: proč si většina scénáristů myslí, že ženy stále jen ječí hrůzou a chovají se jako rozumu zbavené v situacích, kdy jim jde o život? (23.12.2011)

Tobe Hooper má smůlu, že jsem již zvyklí na krvárny, které nám servíruje Alexander Aja, takže na mě vraždy v Toolbox Murders nijak zvláště nepůsobily, stejné je to i s atmosférou, která je tu sice cítit, ale není tak hutná. Zatímco v Haute tension atmosféra nikde nepovolovala a divák neměl šanci oddechnout si, Toolbox Murders takových míst nabízí mnoho. Ovšem není to až taková škoda, protože příběh sám o sobě má co říct. Díky tomu, že se děj odehrává v temném hotelu, mohl scénárista načrtnout plno bizardních figurek, jako to udělal Vørsel v Království – srovnání není až tak scestné, protože i Vraždy bez záruky mají důležitý výtah -, a rozhodně této možnosti využívá. Setkáváme se tak zejména s podivným údržbářem Nedem, ze kterého jde opravdu hrůza a starým sousedem, který mumlá na první pohled nesmyslné věty. Všem samozřejmě kraluje psychopatický zabiják, který se před ničím nezastaví, možná je to proto, že přece jen nejde zabít, ovšem jisté slabiny má, jak se dozvíme v samotném závěru. A právě závěr je to nejvíce kritizované, stejně tak jako u výše zmíněné Noci s nabroušenou břitvou, ale abych pravdu řekl, vyhovoval mi, protože dával smysl a hlavně dodal vysvětlení toho všeho. Myslím si, že Hooper odvedl precizní práci, i když díky MPAA mu nejspíše neprošlo moc krvavých záběrů, bez kterých se slasher prostě neobejde. Na svého francouzského kolegu sice nemá, ale přesto si zasluhuje stejné 80% (spíše tedy 70%)hodnocení... Dodatek: Přestože vraždy nejsou nijak efektivní, hlavně pro ty co jsou již zvyklí, rozhodně jsou důkazem dobře odvedené práce - nejlepší je ta s nastřelovačem hřebíků (či co to bylo)... (27.03.2006)