Dům duchů

Vezmeme piatich hercov najvyššieho levelu, pridáme ich do upravenej literárnej predlohy a dochutíme hudbou Hansa Zimmera. Podľa receptu a aj podľa mienky užívateľov ČSFD by to malo byť chutné. A nebolo. Príbeh je čiernobiely, videný ľavicovou optikou, vzdialene pripomínajúci Búrlivé výšiny, dejový záber niekoľkých desaťročí sa nevydaril, herci až na Jeremy Ironsa neohúrili a slovenský dabing potopil zvyšok. Napriek všetkému som film dopozeral až do konca, čo svedčí o mojej vytrvalosti, pretože nudných miest v ňom bolo aj na niekoľko filmov. Nebyť Jeremy Ironsa a Zimmerovej hudby mal by som značný problém nájsť nejaké pozitívum oceniteľné hviezdičkou. (03.12.2011)

Filmová adaptace vynikající stejnojmenné knihy chilské spisovatelky Isabel Allendové. Ve filmu hraje mnoho hvězdných herců, z nichž největší prostor, který beze zbytku skvěle využil, dostal Jeremy Irons. Chvílemi jako by film ztrácel tempo, což mi trochu vadilo. Přesto, že se mi film dost líbil, nemohu se pořád nějak srovnat s tím, jak byla ta skvělá kniha vykuchána. Prakticky celá jedna generace byla vynechána a došlo tak k velmi drastické redukci děje. S chybějícími prvky magického realismu bych se dokázal smířit, ale určitě nemusely být smazány a předěllány charaktery některých postav. No, musím to holt brát jako film a nemyslet na knihu, pak budu spokojen. (29.04.2006)

Tohle pomalu plynoucí historické, mírně nadpřirozené drama jsem si vychutnal až do poslední kapky. Bezchybné vedení herců - od Oskarového Ironse přes jisté Meryl Streep a Glenn Close až po mladou generaci Winonu Ryder a Antonia Banderase. Hlavní složkou filmu jsou herci a ne příběh, který se nevyhnul pár zbytečným a do očí bijícím scénám - podívejte, nejde o Hollywoodský film, tady jsme v Evropě (děti, koupající se v řece), po delší době časově trochu přetaženým scénám, a ke konci podobné ztrátě dechu, jaká lze vidět u některých hlavních představitelů. Hans Zimmer se svým prvním plně orchestrálním soundtrackem také nezklamal a stal se nedílnou součástí celku, bez které by Dům duchů nebyl na tak jasné čtyři hvězdy. (22.12.2008)

Další z velké rodiny děl typu Sága rodu Forsythů. Vezme se několik generací velmi bohaté rodiny, protože její život je spojen s politickým tepem doby, která se neustále mění, což zadělává na dramatické peripetie. A filosofická rovina? Streep je spojnice - láska jak pozemská, tak duchovní - mezi Zemí (Irons) a Nebem (Close), přičemž země nás hříšné přitahuje (viz zpověď Close o naslouchání pohlavního aktu). Ryder a Banderas zase pojí rozdělenou zemi - bohatství a práce, neboť jen vzájemná spolupráce je plodná. A parchant? Lumpenproletariát, který není ani tak zlý, jen je slabý nést vinu svých otců. To zvláda Ryder jako první vlaštovka usmíření a odpuštění. (17.12.2008)

Synek měl do školy spáchat prezentaci na magický realismus, tak jsem v paměti zapátrala, co k tomu bylo i natočeno - a vzpomněla jsem si na tento 30 let starý diamant (zpětně uvědoměno - i neskutečně hvězdně obsazený). A zřejmě i proto je to stále dobrý film, který velmi přesně vymezuje žánr. Nadpřirozeného je tam jen maličko, zdánlivě jako by to tam ani nehrálo žádnou roli. A v tom je právě ta krása - nikdo se nad tím nepozastavuje, ani to neřeší (manželé se dohadují a stolek vedle nich levituje). Jen to samo frčí a rámuje silný příběh - většinou rodinnou ságu, propletenou s pohnutými  společenskými změnami. Předpokladem je kvalitní literární zpracování, což ikony magického realismu (Márquez, Allende, Rushdie, Grass) měly prostě v malíčku. (23.04.2023)