Obyčejní hrdinové

Imaginárni hrdinovia sú vymyslení, neskutoční hrdinovia a nie obyčajní. Niekedy si prekladatelia tú voľnosť v práci nezaslúžia. Pretože nejde o žiadnu priemernú, obyčajnú americkú rodinu s priemernými, obyčajnými radosťami a starosťami. Ide o zrejmú fikciu, kde sa na bedrá jednej rodiny nakladie toho príliš, aby sa demonštrovalo, ako sa Američania vedia vysporiadať s ranami osudu a komplikáciami života. A vo vykonštruovanom príbehu majú konečný výsledok v rukách herci. V tomto prípade úžasná Sigourney Weaver a príliš nezaostávajúci Jeff Daniels. Preto považujem tento film za vydarený, i keď vyššie hodnotenie by odo mňa mohol dostať iba pri menšej tematickej roztrieštenosti. (08.06.2014)

Nebyl zde človíček, který by v tomto městečku snů neměl depku. Každý řešil nějaký problém, zdlouhavě, bez emocí ,bez švihu, nadhledu a vtipu. Vznikl depresivní filmový guláš, u kterého jsem si začala shánět prášky na nervy, protože jsem začala mít taky problém - film dokoukat . Zajímavějších posledních deset minut to nezachránilo. (24.01.2014)

Snad někdy sama sobě odpustím posledních pár let do chvíle, než jsem si letos na jaře znovu koupila členství ve fitku, poshazovala krámy z běžeckého pásu, který jsem trapně ignorovala, vytáhla ze sklepa tenisové rakety a zkusila si lyžáky. Je neuvěřitelné, čeho všeho se jeden na sobě dopustí. Základní škola, kterou jsem absolvovala, zaměřením (tehdy a dnes opět) jediná v okrese, byla výběrová sportovní a ještě po třicítce jsem sportovala celkem aktivně. Vím velmi dobře, jak na člověka působí pravidelný přísun endorfinů a hlavně: jaký pocit to je, stát na bedně. Nedá se koupit. A celá léta to pozoruji na svých dětech. Paradoxně jsem film viděla v době, kdy mí kluci trénují na plavecké mistrovství republiky. Takže: nevěřím tomu, že někdo může být bezkonkurenčně nejlepší v oboru, který bytostně nenávidí, ani na vteřinu nejsem schopná uvěřit, že vítězové mohou být frustrováni tím, v čem vynikají a že s odporem trénují roky. Pravidelně sportující teneeageři se takto nechovají a umějí prohrávat. To jen tak mimochodem. Co mám brát vážně, když základní premisa vyprávění je falešná? Ale skvělí tři ústřední herci (pro mne především Jeff Daniels) mi na chvilku zatemnili rozum, což se teď snažím napravit snížením hodnocení na zasloužené dvě hvězdičky. Pár ryzích momentů filmu upřít nemůžu. Myslete si, že jsem arogantní a že ničemu nerozumím, ale toto pseudodrama přeplněné imaginárními (ne)hrdiny řeší příliš mnoho problémů, které urážlivě bagatelizuje všeobjímajícím závěrem. Od prvních minut prolhaná sračka vystavěná na pochybně vykalkulovaných základech. (18.10.2013)

----- "Za sto let po nás ani pes neštěkne, ale hvězdy budou stejný ..." ----- Velice bolestné a výmluvné drama o nenadálé těžké ztrátě, která zpřehází všechno, co zdánlivě fungovalo - a odkryje přitom slabá a zranitelná místa. Závěr možná až tak úplně nepřekvapí, ale to na jeho síle a významu nic nemění. (10.12.2010)

Drama o snaze rodiny o vyrovnání se se ztrátou nejstaršího syna a při této cestě za lepšími zítřky narážejí kosou na kameny, klopýtají o pařezy, vráží jeden do druhého a bloudí. Ve 111 minutách se pomalu vybrušují vztahy jednotlivých účastníků a odhalují se dávné zrady, lži a křivdy....až vypluje na povrch nepěkná pravda, která byla obalena neprůhledným pozlátkem. (27.04.2010)