Zánik Empire Falls

Život v Empire Falls plyne podle diktátu jedné panovačné dámy v podání výborné Joanne Woodward. Ed Harris je člověk poznamenaný tragédií, která se stala v jeho rodině a kousek po kousku poodhalujeme, co se stalo, z jeho vzpomínek na matku (Robin Wright Penn). Film z produkce HBO je nabitý skvělými herci, Paul Newman má v posledních filmech čím dál zajímavější role otců (tenhle je obzvlášť svérázný), Philip Seymour Hoffman je skvělým osudovým mužem, zlomeným životem, Helen Hunt nešťastnou manželkou, která najednou neví, co se životem a takových postav a charakterů je příběh plný. Zklamal mě trochu jen konec, některé věci byly trochu nedotažené a události neobjasněné. (16.08.2006)

Boží mlýny melou jistě, ale někdy jsou tak pomalé... 1) Spoiler. Život v Empire Falls není peklo, ale očistec určitě. Na konci druhého dílu si tvůrci zřejmě řekli, že dost bylo těch chmur, koukli se na pár disneyovek a spíchli rychlý (třeba připustit, že nikoli nevkusný) happy end. Divákovi dodali dobrý pocit, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě, ale současně zbavili snímek jeho výpovědní síly a přešvenkli na mainstreamové řešení. To by bylo neústrojné a tak musel zasáhnout pověstný deus ex machina a všechno v dobré obrátit. 2) 55letý Ed Harris (vedoucí grilu Miles) s milým úsměvem nepřehraje vynikajícího 80letého (!) Paula Newmana (Milesův otec). Pro ty z nás, kteří mají raději mladší chlapce, film nabízí 21letého pěkného Trevora Morgana (šíkanista Zack Minty) či 20letého Lou Taylora Pucciho (šikanovaný John Voss). (16.08.2016)

This is what I dream. Tento příběh rozstřihnutý na dva filmy mě velice zaujal. Je to jiné bydlet v maloměstě, kde se všichni znají a ke kterému můžete cítit takové spojení, že se jinde ve světě cítite naprosto mimo a frustrovaně - podobně jako Minty (kterého hraje můj nový oblíbenec William Fichtner). Je to humorné, zajímavé a občas i správně seriózní. Ke konci mě tvůrci zanechali s nemálo nezodpovězenými otázkami a přišlo mi, že když už to natáhli na dva filmy, mohli pár scén i přidat. Jestliže je však jedna postava, která mi ještě několik týdnů po shlédnutí leží v mysli, pak je to John Voss. Tomu říkám victim. (02.11.2007)

Neznám předlohu, takže nemohu soudit, nakolik se to tvůrcům povedlo věrně, ale obraz zastrčeného amerického městečka tu vykouzlili hezky. Sledujeme osudy obyčejných lidí, kteří řeší své vlastní letité problémy a čekají, zda se do města vrátí prosperita, která odešla zavřením všech továren. Vcelku podařeně tu je vykreslená postava chladné královny, vládnoucí nad městem, kterou si s gustem střihla Joanne Woodward. Jejím "oponentem" je sympaticky lidský, leč nerozhodný vedoucí bistra Miles, který se ve flashbacích vrací do svého dětství, aby se vypořádal se vztahem k matce a na to, aby bylo všechno vypovězeno, je potřeba pomalé tempo o více než třech hodinách. Tempo se zrychlí jen před závěrem a pak najednou dojde ke konci, tady myslím nepracovali se scénářem příliš citlivě a když už si dali tu práci předtím, mohli to dotáhnout líp, ale celkově si to myslím zaslouží 4*. (20.03.2016)

Vždycky mám velkou radost, když mohu říct při tak dlouhé stopáži filmu, že mně to vůbec nevadilo. Tak příjemně strávené chvíle s obyvateli Empire Falls jsem dlouho nezažila. Určitě v tom do velké míry hrála role opravdu hvězdné obsazení v čele s mým oblíbeným Edem Harrisem. Vysloveně silně emotivních scén tam mnoho nebylo, ale ty co se tam občas objevily , tak stály za to. V tom směru na mě zapůsobily silně scény s Milesem a jeho přítelkyní z mládí Cindy, která byla ochrnutá na nohy. Miles, který v průběhu celého příběhu bilancuje svůj život a postupně se dostává do situace, kdy se musí rozhodnout, jak s ním naloží do budoucna a přitom je pod velkým tlakem svého okolí. Při tom všem hrají velkou roli jeho vzpomínky na mládí a hlavně na svou matku, kterou vidí už v dospělosti jinýma, chápajícíma očima, ale i jeho dcera Tick, kterou hrála moc hezky Danielle Panabaker. Paul Newman v roli Milesova otce byl už jen třešničkou na výborném dortu. Díky moc za tak krásnou minisérii, já jsem si to opravdu užívala. - "Životy jsou jako řeka. V konečném důsledku vždy plyne tam, kam třeba. Ne tam, kam chceme my." (30.10.2012)