poster

Boj o Moskvu

  • Česko

    Boj o Moskvu

  • Sovětský svaz

    Битва за Москву

  • Sovětský svaz

    Bitva za Moskvu

  • anglický

    The Battle for Moscow

Drama / Válečný / Historický

Sovětský svaz / Československo / Východní Německo / Maďarsko, 1985, 358 min

  • Gwaihir
    ****

    Skutečně dobrý snímek, který je pojat poněkud jinak než jsme u válečných filmů zvyklí. Místo znázorňování velkolepých bitev je v něm mnohem větší prostor věnován zákulisí, které se odehrává v generálních štábech a na velitelstvích. Líčení těchto událostí je poměrně realistické, včetně ukázání taktických chyb, kterých se generalita, Stalina nevyjímaje, dopouštěla, a jejich důsledků, které byly vesměs tragické. Pěkně natočené jsou všechny bojové scény, které rovněž vypadají celkem reálně. Není to sice zrovna strhující podívaná podobná těm, které se točí dnes, ale pro pohled do jednoho z nejdůležitějších období našich dějin je to podívaná velice přínosná a velice zajímavá. 75%(18.2.2009)

  • Martin741
    ****

    Reziser Jurij Ozerov bol asi konformista, a pekne siel po chuti vladnucim sudruhom z KSSZ, ked si mohol dovolit natocit takyto film. Na zaciatok je to dost rozvlacne, a dlhe, ale ako zacnu boje, ide hned kvalita filmu o cosi vyssie. Ozerov rozhodne vedel filmovat, akurat ze film presne serviruje komunisticku predstavu o Velkej Vlasteneckej Vojne tak, aby bolo obyvatelstvo patricne masirovane vladnou propagandou, a aby sa zamlcali fakty, ktore vladnucim sudruhom neboli po chuti. Filmarsky je to vyborne natocene, Ozerov je zrucny reziser. Ale take veci, akoze generali Cervenej Armady si mozu svojvolne kritizovat Stalina /Jakov Tripolski/, kedykolvek sa mu postavit na odpor bez toho, zeby sa im a ich rodinam nieco stalo ...... no LOL. A dost je poznat televizne kulisy - miestami su lacne a tvorcovia ich mohli viac skraslit. Davam vsak vysoke hodnotenie, kedze ide o mimohollywoodsku produkciu, ktoru proste milujem /filmy Tarkovskeho, Bergmana, Truffauta + cs kynematografyja/ 74 %(6.5.2014)

  • pytlik...
    *

    Jo jo, na tomhle filmu se dá krásně ukázat, jak nesmyslné jsou čítankové poučky. Ve škole, z angažovaných pořadů v televizi, uvědomělí rodiče do nás hustili, jak je důležité a krásné se vzdělávat, neustále ležet v knihách, toužit po vědění. A naopak jak zvrácené a jaká ztráta času je válet se jen tak na pohovce a nezajímat se vůbec o nic. Já pod vlivem těchto pouček jsem se snažil vyzvědět trochu víc informací o Zoje Kosmoděmskaje, a jako jeden z prvních odkazů mi vylezlo tohleto. Ech bóže, z toho se budu dostávat spoustu měsíců, že já radši místo žízně po vědění nehasím žízeň někde v hospodě. Jinak jako film jsem sledoval tak napůl a ještě jen jedním očkem, páč oběma se to moc nedalo. Zaujaly mě určité pasáže, jako výroky že "Rusko se nedá rozumem pochopit, Rusku se musí věřit", a pak taky hezká Stalinova starost, kdy po hlášce jakéhosi pohlavára "musíme z Moskvy evakuovat vědce, všechny ostatní důležité osoby, a i další poklady", prohlásil, bafaje z lulky... soudruzi, musíme hlavně... z mauzolea... evakuovat Lenina! A já mu prostě musím dát za pravdu, Lenin vypadal jako živej, takže by ho Němci určitě pro sichr prostříleli, a pak by byl definitivně mrtvej, už by jeho vizáži nepomohl ani ten Hollandeho kadeřník za sto tisíc eur měsíčně. Na druhou stranu škoda, že nenabalzamovali těch lidí víc, mohli z nich udělat rotu zombie a válka by skončila dřív.(12.8.2016)

  • sportovec
    ****

    Toto Ozerovovo nepřehlédnutelné dílo, uváděné v našich kinech osmdesátých let také - pokud mne paměť neklame - pod názvem OPERACE TAJFUN, je nezapomenutelné. Samozřejmě, že je Ozerovovi možné vytknout určitou šablonovitost jeho režisérského přístupu, šablonovitost, která v jeho slabších okamžicích má ryze komerční "angažovaný" podtext. Tím vším ovšem nevystihneme přínosnost a výrazně prohloubenou uměleckost této epopeje zejména oproti VOJÁKŮM SVOBODY a v mnohém i OSVOBOZENÍ. (Scéna, v níž Vorošilov mluví s plukovníkem Petrovským a podivuje se nad tím, že velí armádnímu sboru, je pro tento posun víc než příznačná. Petrovskij odpovídá, že byl zatčen, tj. stal se jednou z mnoha obětí psychotizujících čistek v ruské Rudé armádě na konnci třicátých let. Vorošilovova prostoduchá (?) odpověď , že i on byl vězněn, a to hned několikrát, je rázně uťata Petrovského replikou "Ale to byla za cara, soudruhu maršále".) Výsledkem je plastický, relativně až vyvážený obraz sil a vývoje na obou stranách, kterému jen prospívá tehdy ještě ne obvyklé zvýraznění Žukovovy osobnosti, které současně nijak netají jeho značnou osobnostní sebestřednost ("napoleonské" maršálovo procházení v troskách ruším Moskvy) i lidského Rundstedtova podílu na druhé straně. Buďjakbuď, jsme tu konfrontováni s nevšedním dílem přibližujícím v zásadě dokumentární metodou ovzduší a okolnosti první velké, vskutku klíčové porážky nacistického Německa na frontách druhé světové války. Ani to není v žádném případě málo. Ba je to víc, než jsme sami sobě ochotni připustit.(28.4.2008)

  • Autogram
    **

    Z filmu sa valí toľko pátosu, ako sme dnes zvyknutí z amerických filmov o hrdinských američanoch, čo oslobodzujú svoje kolónie po celom svete. Taká bola doba a tvorcovia museli urobiť to, čo si vedenie strany objednalo. Len ma prekvapilo, ako sa aj v roku 1985, dávno po prevalení kultu osobnosti, zobrazuje Stalin ako dobrý báťuška družne diskutujúci so svojimi generálmi alebo sŕkajúci čaj s ovocím. Mal by som chuť dať odpad, ale to by si tvorcovia nezaslúžili, lebo sú tam aj dobre zahrané a spracované scény, buď z boja alebo zo života bežných vojakov. A naopak, scény z generálnych štábov sovietskych alebo aj nemeckých sú vrcholom umelosti, aranžovanosti, tie asi režírovalo čisto politické byro a tak sa aj ponechali. Mali by prinášať pohľad do zákulisia, ale dojem je celkom opačný, ani nie dokumentárny, ani nie hraný, celkovo nijaký, len je jasné, že takto to nebolo. Plusom je akurát to, že Nemci hovoria po nemecky, Angličania po anglicky a Rusi v dabingu po česky. Množstvo faktov, čo sa z filmu hrnie na diváka o počtoch tankov, vojakov a samopalov by bolo veľa aj na celú učebnicu dejepisu.(26.4.2015)

  • - Pro role německých tanků použili filmaři všechny tanky, co byly k dispozici - bez rozdílů dat výroby. (Spinosaurus)

  • - V záběrech z vojenského velitelství sovětské armády v Minsku, 60 minut od začátku filmu, jsou jasně vidět na stěnách mapy částí Československa. (optik)

  • - Německé vojáky hráli skuteční Němci - přeživší zajatci ze zajateckých táborů. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace