Koloběžka první

Na tu dobu moderní a vcelku povedená, dnes už klasická televizní pohádka, s celkem nápaditou myšlenkou v podobě chytrosti chytré a podšité horákyně, plná nečekaných zvratů, a hlavně také pěkných, nezapomenutelných a zpěvných písniček, a samozřejmě nesmím zapomenout ani na celkem dobře sehrané herecké party a to téměř ve všech rolích. (28.09.2007)

Nejenom čtenáři Fimfára si asi vybaví pohádku, která už nesla různé názvy, ale vždy v ní byla hrdinkou chytrá tu horákyně, tu rybářská dcerka, která byla učesaná-neučesaná, oblečená-neoblečená atd. atd. Tato televizní pohádka opět zavedla do studia Jaroslava Uhlíře, který nemalou měrou přispěl k legendárnímu statutu příběhu královny Koloběžky první alias Dády Patrasové (v roce 1984, kdy představovala ikonu české krásy). Podíl na tomto úspěchu samozřejmě mají i vtipní herci v ostatních rolích - třeba na Jitku Molavcovou a jejího střízlivého střízlíka se taky houfně vzpomíná. Je to prostě jedna z těch lépe zvládnutých televizních pohádek, kde se navíc narozdíl od ostatních - považte - objevují i nějaké ty exteriéry:) A nevadí, že je to vlastně vždycky jen kus louky a pár stromů;) Proč vlastně nedat 80%, když na rozdíl od mnoha podobných počinů obvykle při střetu končím přepínací proces? (25.12.2012)

Tuhle pohádku si rytířka z Trychtýřovic urvala pro sebe. "Střízlivý střízlík stříbro střádá" nebo "budeme hrát společenské hry a žužlat cukrlata" vstoupilo do mé mluvy již v dětském věku. Základ je Werichův inteligentní příběh pro děti přetavený v duchaplný scénář a s dobrými herci (Dádu jsem neměl rád už jako dítě, ale každá výjimka má své pravidlo. Nebo naopak). (20.12.2009)

Některé komentáře ke KOLOBĚŽCE jsou obtížně srozumitelné. To krásné werichovské převyprávění pohádky Němcové - srovnání s nimi snese snad jen Erben nebo bratři Čapkové - je zde umocněno velmi dobrým scénářem H. Sýkorové a tradičně výbornou režií Ludvíka Ráži. Rybářská dcerka Dagmar Patrasové má všechny vlastnosti Němcové hrdinky a nadto vlastní půvab a šarm. Závěr, že soudnost je více než byť i sebeosvícenější sebestřednost, jde nad rámec pohádkové předlohy v duchu své neopakovatelné werichovské modernizace. Přehlídka jiskřivého vtipu, nečekaných zvratů, invence, založená na dodržení - nikoliv znásilnění - původní předlohy, to všechno jsou v kostce hlavní znaky, jimiž tato pohádka vítězí naprosto jednoznačně ve srovnáních s většinou polistopadové produkce pro děti a mládež. Typické je v této souvislosti ještě něco: ač barevná a skvělá, dodnes na DVD neuvedená. Není to můj ani první a určitě ani poslední povzdech tohoto druhu. (30.12.2007)

To by nebyla pohádka, aby tam Čenský nehrál uvědomělého prince / krále s patentem a autorskými právy na rozum. Zde je ještě navíc ješita, který se parádně ztrapnil z bižule a nenapadlo ho nic lepšího než po vyhnání Zdeničky si jít vylít hlavu. Naštěstí Zdenička, kterou ztvárnila Patrasová a kterou si teď český národ po Ivetě Bartošové našel jako další cíl k uštvání, zachovala chladný rozum a srdce na svém místě a králi vše odpustila. (03.01.2023)