Tři zlaté dukáty

Omnoho lepšie ako JASKYŇA, hoci aj len v televíznej produkcií. Čengel Solčanská tu pokračuje vo svojej tvorbe, z ktorej je evidentné, že ju nezaujíma žáner rozprávky, ale príbehu zasadeného do histórie. Fantastických prvkov je tu ešte menej ako v predchádzajúcom filme, vlastne je jediný a tento nadprirodzený motív kliatby tu pôsobí len ako spúšťač deja, ktorý sa následne celkom opúšťa. Všetko ostatné, čo nasleduje, je podriadené relatívnej historickej vierohodnosti doby, v ktorej sa dej odohráva. Už len počiatočné presné zasadenie deja do roku 1600 budí pozornosť a po (bohužiaľ nevyužitých) mikrozastávkach v rokoch 1700 a 1800 sa príbeh odohráva v reáliách doby roku 1900 a je do značnej miery založený na kontraste charakterov oboch hlavných postáv, mentálne oddelených stáročiami. Z toho vyrastá aj najväčšie prekvapenie -  vydarený a príjemný humor, to jest jav v slovenskej kinematografií naozaj vzácny! Podobne ako v predchádzajúcom filme tu defiluje dobre využitá a krásne nasnímaná slovenská krajina, ako aj množstvo postáv, ktoré sú však na rozdiel od JASKYNE zrejme vďaka prítomnosti spoluscenáristky naozaj využité a tentokrát aj do jednej perfektne obsadené a zahraté. Aj tá najvedľajšia postavička tu napokon má svoje opodstatnenie a dramaturgickú líniu dotiahnutú do konca. Práve kvôli tomu všetkému potom zarazí aj zamrzí uponáhľanosť a okatá scenáristická neobratnosť až lajdáckosť v poslednom akte na zámku. Vysvetľujem si to tým, že keďže ide o oficiálnu vianočnú rozprávku, bolo na ňu menej času než je obvyklé, keďže režisérka mala vianočný film aj minulý rok a popri tom ešte pracovala na svojom hlavnom diele - (ako inak) historickom filme SLÚŽKA. Škoda, mohlo to byť ešte lepšie, ale aj tak ma ten film naozaj potešil. (29.12.2023)

Zajímavá výprava, ale totálně toporní herci, kteří jsou nejspíš ještě zprznění nepříliš kvalitním českým dabingem. A jako bonus totálně stupidní scénář, který by snad lépe vygenerovala i umělá inteligence na první pokus. Nejlepší na celé pohádce jsou světýlka kolem oveček. Naštěstí  (nebo spíš bohužel) i tohle je možné. Stanislav Párnický se obrací v hrobě. //Dokoukáno s maximálním sebezapřením. (25.12.2023)

Neb podle hodnocení měla letošní slovenská pohádka být výrazně lepší, než ta naše, plna entusiasmu jsem si ji pustila s denním zpožděním k žehlení. Říkala jsem si - slovenské hory, hora prádla, taková harmonická dvojka. K pozitivům, příroda je krásná. Technický pokrok přicházející do oblastí, kam tedy dodnes plně nedorazil, mě nerušil. Hlavní hrdinka je také krásná, sice na začátku trochu slaboduchá, ale zato, jak aspoň sama tvrdí, skvěle vyšívá zlatem i hedvábím, to jí je v místě mezi bytím a nebytím jistě hodně platné, by se nudou nekousala do pat. Hlavní hrdina je urostlý junák, na němž je údajně milo zrakem spočinout. Nic proti šimpanzům, leč tvář lidoopa přísluší pouze lidoopovi, mě ten opí nádech ve tváři hrdiny rozhodně nadšením nenaplnil. Dav obdivovatelek tedy nerozšířím, ač souhlasím s tím, že figurálně je vydařený. Jen tedy pro okouzlení hrdinou potřebuju víc, než aby nebyl krpatý chcípák. Kletba byla krutá, protože urozená panna Julie musela dukát nabídnout prvnímu, kdo byl ve stoleté výročí na ráně. Už v době vyslovení kletby bylo to místo trochu odlehlé a opuštěné, hrad vybydlený a napůl spadlý. Kdo by tam tak šel? Děti, bába kořenářka, hledač pokladů, místní antoušek, nebo taky vůbec nikdo, s čímž ovšem kletba nepočítala. Jak zmiňují jiní, ta kletba nedávala smysl ani stran onoho užití mince. Dotyčný ho nemá utratit ani schovat, ale do úplňku vrátit. Proč by to kdo dělal? I kdyby ho dostal nejušlechtilejší filantrop na světě ... vlastně ne, ten by to okamžitě vrhl do nějaké nadace na vzdělání osiřelých panen či tak, i kdyby ho dostal nejbohatší člověk na světě ... ale ten by to vrhl k ostatním svým pokladům a ani by po minci nevzdychl, i kdyby to dostal někdo .... kdo by to vlastně měl dostat, aby sám o své vůli zlatou minci buď nezaložil na horší časy, nebo neutratil, ať už na vlastní či cizí naléhavé potřeby, ale do časového limitu, o němž neví, vrátil? První dva pokusy vypadají, že lidstvo je ztraceno, ale jak ona mladá dvojice, co si za to nakoupila věci pro potěšení, tak ony malé holčičky, co si také koupily věci pro potěšení, ač ty panenky působí nevinněji než luxusní oblečení, se zachovali jenom hluboce lidsky, nikoli však sobecky, bezcharakterně či krutě. Do toho se motá šimpanz, co jezdí na kole a lakomý správce panství, který lidi ve vsi prachsprostě vydírá. A když pan učitel zalarmuje vrchnost, zatroubí klakson a pohádky je konec. Tak zase za rok. (27.12.2023)

Chcete vánoční zamýšlení? Ty slovenské pohádky se mi zdají takové jiné než ty naše ,,ejchuchu,´´ Ačkoli já možná radši styl ,,ejchuchu´´, tak tohle se mi docela líbilo . Mohlo to být celé opět výrazněji a pečlivěji odvyprávěné, ale temnější motiv zakletí nebo fascinace novými vynálezy v rozvoji vědy a techniky se mi v této pohádce docela líbily, bylo to docela zajímavé, navíc s krásnými lokacemi a kamerovými záměry. Dokonce jsem uvažoval  i o čtvrté hvězdě. Stejně jako o štědrovečerní pohádce, můžu i o této  říct, že pro mě asi nepůjde o žádnou klasiku, kterou bych vyhledával i další rok. Ale dneska večer mě to nějak nezklamalo a zdejší relativní hate mě tentokrát spíš překvapuje. Jasně, jsou Vánoce. Takže jako každý rok můžeme diskutovat, o tom, co je adekvatní vysílat v Prime Timu na Boží hod,. Ale tohle mi přišlo minimálně jako  hodně snesitelný průměr. (25.12.2023)