Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Jen tři zlaté dukáty v dlani má zakletá slečna Julie k tomu, aby se mohla vrátit zpátky do života. Vždycky jen jednou za sto let… Juraj není jenom obyčejný venkovský pastýř ovcí, díky místnímu učiteli je vzdělaný, umí číst a psát v mateřštině i anglicky. A díky tomu se u něj z různých knih, novin a časopisů dozvídá o světě, o nových vynálezech a objevech z počátku 20. století. Jeho snem je cesta až do Ameriky. Na to potřebuje peníze. Když se jedna z oveček zatoulá k ruinám starého hradu, objeví se před ním nečekaně tajemná slečna Julie. Je krásná a tvrdí o sobě, že je majitelkou místního velkého panství i se zámkem. Nesmí ale nikomu říct, že někdy počátkem 17. století ji do věčnosti zaklela bohatství a moci chtivá teta, ani o tom, kdo a jak ji může prokletí zbavit. Z minulosti si odnesla jen tři zlaté dukáty, z nichž jen jeden může jednou za sto let nabídnout za vysvobození. Pastýř Juraj, kterého potkává s posledním zlatým dukátem v dlani je její poslední šancí. A Juraj zlatý dukát potřebuje. Za něj by si mohl koupit lístek na loď do Ameriky. Netuší ale, jaké problémy se záhadnou dívkou z časů dávno zapomenutých mu tím začínají. (Česká televize)

(více)

Recenze (255)

Sabrewulf odpad!

všechny recenze uživatele

Co to zas, proboha, bylo?! Celou dobu čekám, že se to nějak rozjede, že tam začne nějaký děj a ono nic. Rozplizlé prázdno, co se plácá odnikud nikam, ale hlavně že borec stále nezapomíná každému vlezle připomínat, že chce do Ameriky. Impotentně odmítá Katku se čtyřkama, furt kecá a kecá a kecá se zakletou Julií, kterou úplně bezdůvodně zaklela nějaká její předabovaná příbuzná s příšerným přízvukem (až poslední dukát zmyzýý, zmyzýýš i tiii). Jediná akční scéna pohádky je, jak jede Jura na kole. Není tam žádná zápletka, teda kromě té, že chce Jura do Ameriky a není tam ani žádné výrazné zlo, které by bylo nějak poraženo. Skoro všechny postavy jsou naprosto ZBYTEČNÉ a pro děj (tedy pro to, aby se Jura dostal do Ameriky) nemají lautr žádný vliv. I ta dějová linka s Katkou se čtyřkama naprosto vyšumí do prázdna. Vůbec nechápu, proč se to má v názvu dukáty, když si z celé zbytečnosti divák odnese jen to, že Jura chce do Ameriky. Pohádka je filmový žánr, který MUSÍ mít děj, jasný tah na bránu, to není žánr jako horor, který zaplácnete gore efekty, katastrofický, který zaplácnete destrukcí, nebo akční, který zaplácnete výbuchy a střílením. Pohádka potřebuje děj, tam prostě hezká výprava nestačí. Hrozný opruz, Janákův Klíč vede o parník. A nemyslím zrovna ten, kterým se dostanete do Ameriky. ()

Bozvav 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavá pohádka, která je zabalená v netradičním hávu a přitom si zachovala pohádkový ráz. Šlechtična (náhrada za klasickou princeznu) je sympatická, Juraj patřičně švarný mládenec, Katka správně nadutá vesnická buchta a pan učitel, řádný zástupce nezištné pracující inteligence. Pokrok snoubící se s pověrami je zobrazen velmi realisticky a uvěřitelně, stejně jako pohádkové prvky. trochu mi vadil začátek, kde nebylo moc dobře nastíněno, proč to ta zlá teta udělala zrovna tak a v té chvíli. Dialogy žádný zázrak, ale nebyly úplně mimo mísu. Trochu chyběl humor, zase scenérie byly úchvatné. Jako celek to vidím tak na tři hvězďule. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Dvě scenáristky, tři dramaturgyně, a stejně je to plné chyb. Jako ano, vím, oč všem autorkám šlo, a občas ta snaha je znát, jenže nikde to není dotažené do konce. Vezmu to bez ladu a skladu. Je autorkám jasné, že jediná žárovka by v té době byla dražší než několik zámků dohromady? A on jich tam má pastýř oveček snad třicet? Ale no tak, přece si je nevyrobil svépomocí. A proud bere odkud? Kde je zdroj? Nějak jsem si nevšiml, že by se řešilo, jak ta elektřina vzniká. Prostě je. A má tam pasáček stejnosměrný, nebo už střídavý proud? Jako já chápu, že chtěly holky přiblížit lidské vynálezy i v pohádce (která vlastně pohádkou není, ale o tom později), ostatně v roce 1600 už si moudře na dvoře panny Júlie povídají o tom, že by se Země mohla otáčet kolem Slunce. Ale kurňa, aspoň kdyby to mělo reálný základ. Pokud vím, třeba k elektrifikaci Ruska došlo až po revoluci v roce 1917, v bývalém Československu se začalo se zaváděním elektřiny někdy kolem roku 1897, ale jen na pár místech v Praze, poslední dědina, slovenská, dostala elektřinu až v roce 1957. A exodus Slováků do USA začal kolem roku 1869. Nějak mi ta čísla neštymují. Vzducholodě to samé. Pokud beru v potaz, že asi má jít o rok 1900, tak to by nad Slovenskem žádná vzducholoď přeletět nemohla a rozhodně ne, aby se z ní shazovaly reklamní letáky. No nic, k filmu. Z toho, co jsem doposud napsal, je asi jasné, že půjde o prapodivný slepenec historie, moderní doby, Tisícročné včely a lidových tradic. Začne to fajn mysteriózně, aby se to pak celé zvrtlo a nikam asi další hodinu nesměřovalo, a po patnácti minutách se vše vyřešilo k naprosté spokojenosti všech zúčastněných kromě jednoho. Mankote, čarodějka jak sviň, co dokáže někoho zaklít na tři sta let, a její osud je pak lakonicky zmíněn jen jako "bála se tmy a umřela v hladomorně"? to si dělají scenáristky a dramaturgyně legraci, ne? Záporák na zámku má jednoho, slovy jednoho poskoka, všichni vědí, že nemá ani žádná práva lidu v podzámčí rozkazovat, ale přesto mu platí daně a jenom učitel se vzmůže na petici ke králi (kurňa, nemělo Slovensko v roce 1900 císaře?), přitom stačilo vzít pár chasníků z vesnice a pánovi dát přes hubu. A lidi z vesnice fakt, jakože fakt netuší, že na salaši bydlí najednou nějaká nová děvečka? A ta bohatá dcerka, proč vlastně chce chudého chasníka? Kvůli jeho tricepsům? Holka přijde zcela poprvé na hrad, a dostane od jediné služky k odnosu tác se snídaní pro pána a radu, aby nezabloudila? A ta služka si za tu mini chvilku, co se tyhle dvě vidí, tu holku oblíbí? Prostě je tam spousta nedotažeností, nedořečeností, naschválů, lapsů ve vedení charakterů a příběhu, že bych příště místo kamarádek raději angažoval na režisérčině místě skutečné a nezaujaté dramatrurgy, kteří se nebudou rozplývat nad tím, jak je to vtipné a přitom hezky lidové. Přitom potenciál to má, nápad fajn, ačkoliv teda by se k tomu hodil název Panna ztracená v čase, kamera a lokace fajn, i herecké výkony některé ušly, ale prostě záporák je úplně nedomyšlenou figurkou a vlastně ani u ostatních postav si autorky moc hlavu nelámaly a sepsaly je jako do nějaké reklamy. Btw, viděl jsem to ve slovenštině. () (méně) (více)

selfesteem 

všechny recenze uživatele

Myslím, že bychom všichni zvládli vidět tuto pohádku ve slovenštině a určitě by jí to pomohlo. Český dabing jí bohužel výslovně uškodil. Nevím, zda to bylo kvůli českým dětem, aby lépe rozuměly, ale takhle se to už opravdu nemají kde naučit. Stejně jako má dcera, co popravdě má se slovenštinou problém, a to mě docela mrzí. Prostě slovenské filmy nedabujte, je to zbytečná činnost! Jinak nemám jedinou výtku, krásná příroda, Juraj i Julie a zajímavý příběh cestování v čase. ()

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Solčanská pochopila, že potrebuje mladých. Tak obsadila slovenského Bena Whishawa, ceckatú Alenku z Dunaja a nejakú Katka, ktorá dúfa, že prerazí. Dobre, len prečo ten príbeh je ...nie je. Zuberec krásny ako vždy, postavy ploché, jednoduché, dokonca aj na rozprávku. Ale tak, čo iné by sme chceli, keď to má byť rozprávka. Chápem. 2 z 5 ()

Galerie (53)

Zajímavosti (8)

  • Katarína Krajčovičová uviedla, že natáčanie v exteriéroch bolo oveľa náročnejšie než to, na čo je zvyknutá. Najnáročnejšia scéna bola pre ňu tá záverečná, ale predovšetkým emočne. (Arsenal83)
  • Katarína Krajčovičová (Júlia) o scéně, kde jede na koni: „Z toho jsem měla velkou radost, protože jsem díky natáčení překonala svůj menší strach z těchto nádherných zvířat.“ (SONY_)
  • Katarína Krajčovičová: "Pri svojej prvej role som sa spoliehala na režisérku Čengel-Solčanskú. Na pľaci bola moja nervozita a radosť vyvážená. V režisérke som mala istotu, pre mňa je to obrovská ikona a mohla som sa na ňu plne spoľahnúť." (Arsenal83)

Reklama

Reklama