Le Roi danse
Le Roi danse
Der König tanzt
The King Is Dancing
Kráľ tancuje
Režie:
Gérard CorbiauKamera:
Gérard SimonHrají:
Benoît Magimel, Boris Terral, Tchéky Karyo, Colette Emmanuelle, Cécile Bois, Claire Keim, Jacques François, Ingrid Rouif, Sylvie Van den Elsen (více)Obsahy(1)
Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (72)
Velmi výpravné - nádherné kostýmy a úžasná hudba. ()
Říká se: " být papežštější než Papež", "poturčenec hořší Turka" a jistě existují další úsloví. Takže tento film byl baroknější než baroko. Přemíra emocí, přemíra efektů, opulentní kostýmy a výprava, naprosto vymazala příběh, který mohl být zajisté zajímavý. Je to velmi exaltovaná show, která se ztrácí v dějových linkách a skutečně osudové okamžiky zapadadjí na úkor bombastických dvorních a expresivních osobních podívaných. Jinak to ale byla docela fajn gay parada. Kromě Moliera byli všichni chlapi k zulíbání. ()
Le roi danse a Farinelli jsou dvě skutečné perly. Nejvíc si je vychutná milovník barokní hudby. Čím jsem starší, tím hlouběji se do barokních harmonií s velkou chutí propadám. Corbiau vzdává čest hudbě, já se klaním Corbiau(ovi) :-D ()
Paříž - Evropská Mecca kůlturního dění od music po modern art a tak tento film mě zavedl k různým myšlenkám, ale jedna mě neodkladně informovala, že dnes pro člověka žijícího západním stylem je dosti těžké zachytit vnitřní hudbu pochopení různorodosti vnímání co umění vlastně znamená pro jednotlivce. Odpověď nalezneme, každý sám v sobě ()
Naprosto trapné herecké přehrávání, především v podání hlavní postavy. Dialogy jsou stupidní a postrádají jakoukoliv bezprostřednost, navíc jsou někdy úplně nesmyslné, bez hlavy a paty (je možné, že je na vině špatný překlad dabingu). Děj nemá spád a hlavní postava Lullyho je krajně odpudivá. 1 hvězdička za kostýmy, ačkoliv nabarvit hercům vlasy na bílo a udělat pár nepřesvědčivých vrásek okolo očí není zrovna nejšťastnější způsob jak udělat herce starší. Hudba je sice krásná, ale není dílem filmařů, takže jí nemůžu považovat za plus. ()
Tak nevím, ale s panem režisérem se nějak míjíme. 2 hvězdy za kostýmy, kulisy a Ludvíka, na kterého byla radost pohledět. Nesympatická postava Lullyho zralá na psychiatrii, zjevná záliba pana režiséra v nahém mužském těle evidentní už z Farinelli, trochu z dějin chirurgie, většinou zbytečně teatrální a nepřesvědčivé, bohužel, dokoukala jsem s utrpením a zívající. Jako nejsympatičtější a nejnormálnější vychází opět vedlejší postava a to Moliére. ()
Někde jsem četla, že film postrádá emoce... S tím by se snad dalo trochu souhlasit, pokud by jej divák vnímal jen jako souboj tří silných osobností. Ale způsob, jakým se hlavní postavy snaží dosáhnout svého místa na slunci, emoce musí vzbuzovat. Nechala jsem se trochu unést a po skončení filmu jsem spontánně začala tleskat. Nádherný koncert všech zúčastněných. ()
osobne nepatrím medzi horlivých fanúšikov Formanovho Amadea. daný film mi, samozrejme, okrem výkonu Murray Abrahama nepriniesol také oficiálne záchvaty a vytrženia. i preto, že sa tradične vymyká reáliám. Salieri totiž bol, je a zrejme aj bude stále rešpektovaným skladateľom a edukátorom svojej doby, veď vyučoval aj také megahviezdy, akými sú poloboh hudby Beethoven, či F. Liszt. jednoducho, Amadeus je zbytočne nafúknutou bublinou. král tančí je skutočne krásnym filmom, s reálnejšími podkladmi, správnou dávkou intrigánstva, fenomenálne pretekajúcou barokovou hudbou takmer počas celého filmu (i keď to Vivaldi, Albinoni, Händel nie je), nádherným kostýmovým orgazmom, úžasnou štipkou Moliérovej bravúrnosti, či nekonečnými kruto-sladkými rozmarmi kráľa "Slnka", atď. atď. atď. ak radi unikáte z tohto sveta do obrazoviek či monitorov plných zhýralého, fantastického, nabubralého pôvabu baroka, ráčte. neváhajte. versailles vás so svojimi krásnymi i temnými zákutiami očakáva. ()
Tak to bylo francouzské baroko. 98%. ()
Nádherná podívaná. Zdá se, že inspirace Amadeem vyšla. ()
Film jsem viděla podruhé a stejně jako poprvé ve mně zanechal pocit velkolepého, uměleckého, famózního filmu. Skvělá hudba, výprava, kostýmy, herci - zejména B.Magimel byl skutečně impozantní jako mladý Král slunce. Na tomto filmu je prostě skvělé všechno, kdyby to šlo, dám 6*. ()
Nemůžu si pomoct, ale hrozně se mi líbí, jakym způsobem se natáčejí historické filmy. V komentářích se hodne píše, ze se špatně dá sympatizovat s postvami, ale já jsem sympatizovala s Molierem a kralem. Nezdálo se mi to o ničem, v takových filmech jde hlavně o příběh a o pochopení citových důsledku. Samozřejmě uvítáte také ironii osudu. ()