Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (72)

vesper001 

všechny recenze uživatele

Příběh nás staví do středu prapodivného trojúhelníku. Na jeho vrcholu stojí Ludvík XIV., na začátku mladý chlapec, snažící se vymanit z vlivu dominantní matky, a na konci Král Slunce, velký ctitel kultury a vynikající tanečník. Dále je tu dramatik Molière, který víc než krále miluje divadlo, a skladatel Lully, který víc než hudbu miluje krále. Působivě nasnímaná podobizna mikrosvěta královského dvora, kde spolu soupeří umělecká svoboda a církevní konvence, estetika a ambice, náklonnost i zrada. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Přišlo mi, jako kdyby tenhle film šel udělat daleko líp. Buď efektivněji, jako Marie Antoinetta nebo prostě líp, jako třeba Formanův Amadeus. Ze začátku jsem se v příběhu děsně ztrácel, postupně mi přišlo, že se v něm vlastně vůbec nic zvláštního neděje, a že k hlavním postavám nemám vůbec žádný vztah. Nakonec jsem došel toho názoru, že se vlastně vůbec nedivím Francouzům, že začali tu revoluci. Pohled na bláznivého Ludvíka, jak kuje pykle a chce na bažinách postavit zámek Versailles nemá chybu. Uznávám ale, že jeho plány stály za to. Každopádně to byly plány za peníze normálních lidí...a to už tak příjemný není. Tyhle pocity ale přešli až do dneška. Až na to, že v dnešní době za naše peníze od státu nedostaneme vůbec nic. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nepřeberná pastva pro oči i uši. Všechno začíná už neobyčejně dobře zvoleným námětem a takřka bezchybným scénářem. Jestliže jsme si již pomalu přivykli na mnohá, vesměs velkolepá, zobrazení krále Slunce a jeho doby, stále tu zela smutná mezera, jež by do sebe ráda zahrnula další velké muže, kteří vytvářeli neopakovatelné, svým způsobem dekadentní, prostředí Francie 17. století. Jen v antagonismu jejich vztahů se mohla projevit králova velikost. Jakkoli obdivuji Ludvíkovy státnické zásluhy, nelze nepřiznat, že snad i větším přínosem pro nás byli umělci, kteří pro něj, občas však naštěstí proti němu, plodili skvosty, jež nemohou nechat chladnými ani nás po dlouhých tří stech letech. Osoba a dílo satirika a komika Moliéra je neoddiskutovatelná, avšak už neprávem je opomíjen nemenší velikán - Ludvíkův dvorní skladatel Lully. Ach, ta hudba. Celý film bych býval shltl se stejným zájmem i kdyby nebyl šel obraz! Stejné superlativy mohou být pronášeny o výtvarné stránce filmu a především o snad všech hereckých projevech. Možná mi chybělo trochu více exteriérních scén, ale to asi ani nebylo záměrem autora. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

----- "Když potřebuju Boha, jsem stejně dobrý křesťan jako ostatní." ----- Možná trochu absurdní ... a trochu groteskní, přesto neobyčejně výstižné drama. Vypráví o talentu i marnivosti ... a o sobectví i oddanosti - které si dali schůzku ... a společně vstoupili do služeb divadla, tance - a hudby. Jenomže ve své zaslepenosti nedokázali pochopit, že svět nebyl stvořen proto, aby sloužil umění - to umění bylo stvořeno proto, aby sloužilo světu ... a vždycky bude jen jeho zrcadlem - jeho více nebo méně věrným odrazem. P.S.: Pochopitelně nemám ani tušení, jak to bylo VE SKUTEČNOSTI, ale jsem přesvědčená, že nic není TAK šílené, aby to nemohla být pravda. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Moc hezký film, který na mě ale spíš než jako film působil jako encyklopedické heslo ,,Jean-Baptiste Lully" případně ,,Ludvík XIV." A protože jsem o těchto pánech už něco četl, snímek mě jaksi nepřekvapil. I tak se tu ale pár silných momentů najde (např. závěrečný Moliérův danse macabre), navíc hudba je skvělá, kostýmy, choreografie, to všechno funguje. Jsem spokojený - co jsem čekal, to jsem dostal. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Dvaatřicetiletý Ludvík XIV. (Benoît Magimel)  ve filmu v roce 1670 pořádá představení, ve kterém sám tančí. Představení se koná ve Versailleských zahradách v La salle de Bal, což nebylo možné, protože La salle de Bal byla postavena až v letech 1680-1683. (bllm)
  • Natáčená probíhalo v Německu a Francii. Finální scéna byla dokonce natočena v zrcadlovém sále ve Versailles. (Terva)
  • Za Benoîta Magimela  v tanečním umění zaskakují  dabléři David Berring a Pascale Poulain. Ani Boris Terral nedokázal pořádně odtančit své pasáže, a tak byl najmut dablér Stéphane Imbert. (Terva)

Reklama

Reklama