Král tančí
-
Der König tanzt
-
Le roi danse
-
Le Roi danse
-
Kráľ tancuje
-
King Is Dancing, The
Historický / Drama / Hudební
Belgie / Francie / Německo, 2000, 109 min
V kinech
od:
V kinech
od:
Ony
Léta běží, počet opakovaných zhlédnutí některých filmů vzrůstá, vztahy k nim se upevňují, ale člověk si uvědomí, že nemá cenu pod vlivem svých úchylek tyto snímky přeceňovat a zbytečně vychvalovat. Proto mažu svůj starší dementní komentář. Nicméně musím říct, že Gérard Simon je nějaký kameraman, Boris Terral je ďábelský herec (proč nehraje víc?) a Le Roi Danse je minimálně ze dvou důvodů výjimečné dílo: 1) Lullyho hudba je naprosto luxusní. 2) Je to můj nejoblíbenější historický film, jehož některé scény mě (mírnou povahu) přivádějí až kamsi. Ti, kdo se mnou seděli v kině, by mohli vyprávět...(29.10.2005)
gudaulin
Hlavní roli v historickém výpravném snímku nehraje postava proslulého krále Slunce, dokonce ani postava jeho dvorního skladatele Lullyho, nýbrž doba vrcholného francouzského absolutismu, kdy se Ludvíkovo výlučné postavení promítlo i do jeho kulturních aktivit. Největší panovník své éry musel mít všechno nej. Stylem života, chováním a aktivitami dával najevo výjimečnost svého postavení a své osobnosti. Postavy příběhu jsou upozaděné, v popředí je opulentní nádhera barokní výzdoby, róby šlechtičen, kulisy divadla a královy kostýmy. Snímek ukazuje celou kulturní epochu, její nejvýraznější a nejmajestátnější podobu. Dá se pokládat fakticky za hudební film proložený dobovou hudbou. Celkový dojem: 80 %.(2.2.2016)
Amarcord_1
75% - Tříhvězdičkový film s pětihvězdičkovou hudbou. Král tančí je vizuální óda na Krále slunce a na hlavní dva kulturní velikány, které živil svou přízní: Skladatel Lully a dramatik Moliére. Autorům jsem jejich verze historických postav nezbaštil ani náhodou, a kromě pěkných vizuálních kýčů a pár ďábelských herců neměl film sám o sobě co nabídnout. Chybělo mi sdělení, a aspoň trochu vypravěčské přesvědčivosti. Navíc, bohužel, člověk se (díky některým použitým klišé) neubrání srovnání s Formanovým Amadeem, ze kterého mi vyšlo, že Le roi danse je vlastně skvělý videoklip delší minutáže k Lullyho hudbě v jakostním podání orchestru Musica Antiqua Köln. Nic víc…(20.3.2007)
Pavlínka9
Je to už 12 let, co jsem tento film viděla poprvé, ale přesto si ho detailně pamatuji dodnes. Neskutečně jsem se těšila, až se na něj zase podívám a nezklamal :) Pro mě hlavně výborná dvojice Magimel a Terral, což jsou fešáci každým coulem ;) a Karyo se svým Moliérem pouze potvrzuje, že tento film je založený hlavně na mužském elementu a síla, která z něj vyzařuje je obrovská. Film má skvělou výpravu a kostýmy jsou přímo opulentní. Na nic si nehraje, zbytečně se nesnaží ohromit - s lehkostí nám servíruje lásku, touhu, vášeň a nenávist tak obrovskou, že se zde můžeme podívat na to, jak to dopadne - že se z toho dokážou lidi i zbláznit. Vrcholem pro mě je scéna v divadle, kdy Moliér hraje svoji poslední roli - a aniž by lidé v hledišti tušili - je to zároveň i jeho poslední životní role...Ta scéna je fascinující a jedna z nejlepších co znám.(4.6.2013)
Jeanne
Pro všechny pochybovače a odpůrce filmu může být Král tančí jedním z důkazů, že film je skutečné umělecké dílo. Takové dílo, které v sobě sloučí více uměleckých stylů, aby přinášelo pravý zážitek krásy. Při sledování něčeho podobného se člověk opravdu stává jen subjektem pozorujícím objekt. Tenhle skvost mezi historickými dramaty skvěle využívá obrazových a zvukových prvků. Vždyť je to také příběh o tom jak vznikl specifický žánr kombinující hudbu a tanec - „Comédie-ballet." Historicky přesný obraz Ludvíka XIV. jako jedinečného umělce, politika, tanečníka, milovníka umění a krásy v jakékoli podobě. Největší král, který navíc tančil pro tisíce Pařížanů. K tomu výborná hudba Jeana-Baptista Lullyho i jeho konkurentů, herecké výkony (Benoît Magimel je naprosto nejlepší dosavadní představitel Luvíka XIV.), masky, kostýmy, přesné exteriéry i interiéry, a ten tanec...! I dokonalá díla však mají svůj kaz, a drobné zklamání čeká na samém konci. Je to filmově dramatický závěr, kdy Molière umírá přímo na jevišti, ač mohl přiznat, že Molière zemřel ve 22 hodin, asi hodinu poté, co ho odnesli z divadla... Ale konec konců hodina sem, hodina tam, vždyť už to je přes 330 let, co Molière zemřel. Tenkrát byl nenáviděn, dnes povstal ve skvělém filmu!(8.10.2003)