Sedmého dne večer

Film který mi připomněl, jak v této nelehké normalizační době přijímalo okolí i moji rodinu, která si něčím podobným také prošla. Když mého otce propustili z vězení s označením politického vězně, odsloužil si vojnu u Pomocných technických praporů, ale jako trest tuto zkušenost nebral. Určitým způsobem mu tohle období mnohé přineslo. Například celoživotní přátelství se statečnými a moudrými lidmi, které by jinak nepoznal. A já jsem i přes tyto okolnosti prožila velmi šťastné dětství. A aspoň jsem nemusela tajtrlíkovat v pionýru. (30.11.2023)

Ani tento kriminální příběh z pohraničí bohužel nikterak nevybočuje z šedých vod těžkého průměru. Což je celkem škoda, vzhledem k slušnému hereckému obsazení, jenže ani to zázraky neudělá, když tomu chybí potřebná šťáva – která by byla hnacím motorem samotné atmosféry. Ta je zde místy tak suchá, až se mi začali zavírat oči. Střelba na začátku sice slibovala zajímavou zápletku, kterou ještě umocňovala minulost hlavní postavy, jenže nic navíc tu nebylo přidáno. Nebudu-li počítat bonzáctví starého dědy a Přeučilův zlověstný kukuč… (06.01.2019)

Celkem koukatelná kriminálka z pohraničí. Samozřejmě značně angažovaná ve prospěch VB a hlavně PS. Bohužel její poplach a výjezd trochu vyzněl legračně to když vojáci jen těžko naskakovali na korby tater a véesek ač měli v zadní sajtně důlky pro kanady a na korbě jim pomáhal voják. Stejně tak legrační bylo rozmístění hlídek s vysílačkami často tak blízko a tak debilně u sledovaného objektu, že hrozilo náhodné ukopnutí antény náhodným chodcem. Naštěstí každá vysílačka před příjmem vždy silně zapískala a pokud by si jí někdo nevšiml, byl tu ještě řvoucí pohraničník svoji pozici a sdělení, že nic se zatím neděje... Film zaujal i použitými flasbacky v mlžném oparu, to jsem u této tvorby sedmdesátých let ještě neviděl. Znám to však velmi hojně z asijských filmů, většinou když hrdina umírá a vzpomíná ne veselé chvilky za života... Oprostíme-li se od šaškáren s PS, můžeme sledovat příjemné herectví pánů Cupáka, Högera a Munzara. A velmi mne zaujala krásná Hana Packertová u níž jsem následně s hrůzou zjistil, že se účastnila Kameňáků... Dávám tedy za 3 pomeranče. * * * (11.08.2019)

Autor oficiálních textů distributora by si měl svoje názory typu "jméno režiséra Vladimíra Čecha naznačuje, že film bude stát za hovno" nechat pro sebe a nebo tak maximálně někde pro kamarády v hospodě. Vladimír Čech natočil několik výbornejch detektivek, ale tahle k nim bohužel nepatří. Film postrádá napětí, je to spíš takový komorní drama. A do toho scény s akcema pohraničníků, který tam pak vypadaj jako pěst na oko. Snad akorát herecká sestava nezklamala. Za zmínku snad ještě stojí výskyt herců s účesem typu přehazovačka. Zejména Přeučil měl luxusní model. (10.07.2011)

To je taková škoda, že tohle nedostal do ruky pořádný režisér jako Schulhoff nebo Ráža, kteří by z toho dokázali vytvořit mistrovský kousek! Námět je takový hitchcockovský - nevinný muž se snaží očistit své jméno -, ale celé je to tak jalově a rutinérsky pojaté, až je nezajímavé. Šumava je pojata tím nejpitomějším klišé - záběry na stromy a do toho ty protivné ženské vokály, které mne štvou i u té šumavské trilogie s Tomášem Holým. Postavy pak tak chladně, že k nim člověk nestihne zaujmout nějaký větší vztah - ale přitom v tom scénáři to je, v těch dialozích. A i když pan Höger hraje na půl plynu, přesto to z toho scénáře dokázal vykřesat - ten jeho vztah se svým nástupcem je tady pojatý velmi napínavě a uvěřitelně, lidsky. Od takové 46. minuty má film konečně na takových dvacet minut grády, jaké mohl mít klidně po celou dobu, kdyby to netočil takový režisérský rutinér bez fantazie a vlastního stylu. Historka potom je také pojata jalově a casting se moc nepovedl - třeba Přeučil je zde velmi špatně obsazen. Tomuhle říkám totálně zabitý potenciál, a přitom stačilo jen trochu režisérské invence. (Jo, a pak že za komančů nebyly pomeranče. ;-)) (29.06.2019)