Silnější než strach

Dost se divím, že tohle měl ještě někdo potřebu v roce 78 točit. Navíc nebarevně. Ale vzali to pěkně po pořádku soudruzi.. Odboj, padesátá léta a pak současnost...Tři povídky, tři činy statečných soudruhů komunistů, vlastně v té prostřední je to statečná soudružka komunistka... Souhlasím s ostatními, že nejlepší byla ta první okupační. Řehoř coby bolševik odbojář verzus komisař SS Hrušínský, To byla panečku opravdu lahoda. Trochu to pokazil závěr ve stylu Bonda, ale holt tvrdě kalenej soudruh lecos dá. To v té druhé Obermaierová nedbá na anonymní výhrůžky (statkářů a sedláků jimž znárodnění zatíná tipec!) a kolektivizuje, meze rozorává, krávy bere sedlákům hlava nehlava a nebojí se ! Vlastně ano, bojí se, že se zamiluje do sličného agenta STB Zounara který jí doma hlídá. Nu a v té třetí statečný komunista Vízner přemůže dvojici vrahounů co prachají na západ..a mimo jiné uvidíme také jak si to dvanáctsetroska OÚNZ uměla hnát aj po náledí až gumy kvílely.... Nevím co komu mělo toto dílo v tom roce 1978 sdělit... Bylo to tak naivní, že tomu nemohl věřit ani ten nejblbější soudruh...no i když... pitomých tam bylo více než dost. Já jsem to dal jako naučnou látku. Po propagandistických a normalizačních filmech jdu a o tomto jsem se dozvěděl teprve nedávno. Dávám tedy za dvě šifry zapečené do chleba. * * (30.12.2017)

Tři povídky o vzorných komunistech. 1) Slušná Instrukce*** těží ze zajímavého prostředí. 58letý Zdeněk Řehoř můj oblíbený herec rozhodně nebyl, zato rovněž 58letý Rudolf Hrušínský jako vyšetřovatel gestapa byl podle očekávání skvělý._____ 2) Povídka Tvrdohlavá* je o ničem, skrytém za fasádou statečné družstevnice._____ 3) Unylý Kandidát** uzavírá tuto přehlídku socialistického ideologického kýče. (07.04.2020)

Nejsilnějším jmenovatelem všech povídek je velmi precizní režie a kamera. Černobílá, ponurá atmosféra se nevyhýbá ani jedné z nich. Stejně tak dokonale podchycená hudba, což k vzhledem k obsazení není nic překvapivého. Silnější než strach je jen lidská odvaha ke spravedlivým činům, jež spojuje všechny tři hlavní postavy povídek. Spojuje je ovšem i něco jiného. Strana. Ideologická nutnost je zde násilně tlačena navzdory vynikajícímu dramatickému potenciálu všech třech povídek. Ovšem je zde patrné, že Vladimír Čech plní v praxi známé pořekadlo o vlku a přeživší ovci. Není to žádný extrém, krom druhé povídky, kde budovatelská naivita lehce vystrkuje růžky, v čele se všemi normalizačními hvězdami zarudlých seriálů. Celkově se ovšem jedná o skvělou režisérskou práci a výborný způsob vyprávění. Instrukce***** Jednoznačně nejlepší. Grandiózní stupňování bezvýchodné situace a závěr s otazníkem. Tento samotný příběh, s rozšířenou verzí scénáře, by v pohodě stačil na celovečerní snímek o lidském charakteru v bezcharakterní době. Dvojice Řehoř - Hrušínský je vskutku herecký diktát a Raoul Schránil v uniformě SS zase velmi zajímavá podívaná. Ale i v této skvělé první povídce se jasně naznačuje, kudy vede cesta. Do Moskvy. Tvrdohlavci*** Kolektivizace s úsměvem a hrdinný morální boj nebojácné předsedkyně se zbabělými výhrůžkami anonymů. Ještě se tak zakoukat do osobního stráže z SNB, to by bylo. Kandidát*** Diverzant mířící za hranice, neštítící se ničeho nemorálního a proti němu kandidát strany s posláním lékaře. Svou odolnost vůči strachu v tomto případě dokazuje vynikající Oldřich Vízner. (22.03.2012)

Trocha komunistické ideologie okořeněná skvělými výkony výborných herců. Příběhy mají spád, dějovost nechybí ani jedné z povídek, budete hrdinům držet palce, ať se pokouší utéci z velitelství gestapa, nebo zakládají JZD někde na jihu Čech, prostě tehdy taková doba byla a lidé věřili komunismu víc, než sobě. Je jednoduché pak takové filmy s neohroženými hrdiny strany odsoudit, pro jejich "ideologický záměr", ale tento film je příkladem, že i "komunisté" uměli točit napínavé filmy, u kterých se nebudete nudit a politiku posunete do ústraní, za obrovskou lidskost, kterou v sobě hrdinové povídek mají. (22.10.2015)

30% — První povídka je evidentně nejlepší, a to jak námětem, tak i hereckým ztvárněním. Rudolf Hrušínský je opět ve svém minimalismu naprosto přesný. Historka má napětí a spád, nejprve nervydrásající prohlídka na nádraží, potom na konci vlastní útěk z budovy gestapa (60%). Druhá povídka je trapná. Neústupná soudružka Whitney Houston Obermaierová trvá na začátku 50.let na zahájení činnosti JZD, přestože dostala výhrůžný dopis a její kolega v nedaleké obci na podobný případ doplatil životem. Příslušníci SNB se rozhodnou v osudný den soudružku hlídat a přímo do jejího domu nasadí Kevina Kostnera Zounara (toho staršího). Mezi oběma lidmi proběhne vlna soudružského porozumění a možná i něco víc... Bdělí esenbáci v noci zadrží vozku místního statkáře, jak se krade k soudružčinu obydlí s provazem v kapse. Akce je úspěšná a soudružka ani nic nepozná. Tak snad se zase se svým osobním strážcem někdy setká... (10%). Třetí povídka je trapná jenom o něco méně. Odehrává se v současnosti (tehdejší současnosti) a předkládá nám příběh lékaře, který právě podal přihlášku za člena KSČ, přičemž se k tomuto úkonu nechal přivézt houkající sanitkou (asi hrozilo nebezpečí, že by přihlášku nedovezl včas v pořádku). Cestou zpátky se nachomýtnou k nehodě dvou mužů na motorce, jeden z nich potřebuje ihned odvézt do nemocnice. Bohužel se z nich vyklubou gangsteři, kteří chtějí překročit hranice do Německa, ten zdravý, představovaný Luďkem Munzarem, naše hrdiny se zbraní v ruce unese a už si to pádí směrem k hranicím. Doktor se celou dobu tváří uťápňutě a obohacuje nás svými vnitřními monology na téma, že jeho kolega saniťák od něj asi očekává nějakou akci. Vypadá jako typický připosránek. Avšak poté, co se saniťák Sváťa Skopal nechá hloupě zastřelit, se z vnitřního monologu dozvíme, že pan doktor měl vlastně strach o Sváťu a teď, když je mrtvý, může klidně provést nějakou akci. Protože Munzar neumí řídit, řídí pan doktor a využije toho, že v noci zastaví na náměstí poblíž stanice VB. Samozřejmě, pro zvýšení napětí na druhé straně náměstí, proč by taky jezdil až před vchod, že? Pak vystoupí z auta a hrdinně, očekávajíc celou dobu kulku do zad kráčí vstříc spásným dveřím služebny. Munzar, místo aby hned vzal roha, ho celou dobu sleduje, a až když doktor opravdu vkráčí dovnitř, teprve pak se snaží, marně, utéct. Ač to ve filmu už nebylo, jsem přesvědčen, že za tento hrdinský čin nebyl s přijetím do Strany žádný problém (20%). Suma sumárum 30% a dvě hvězdičky. (21.07.2020)