Režie:
George WaggnerScénář:
Curt SiodmakKamera:
Joseph A. ValentineHrají:
Lon Chaney Jr., Claude Rains, Warren William, Ralph Bellamy, Patric Knowles, Bela Lugosi, Maria Ouspenskaya, Evelyn Ankers, Fay Helm, Gibson Gowland (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Hororová klasika, jež na plátna kin přivedla jedno z nejproslulejších monster! Lon Chaney jr. ztvárnil Larryho Talbota, který přijíždí na otcův (Claude Rains) zámek ve Walesu a seznamuje se s krásnou Jenny (Evelyn Ankersová). Oné osudné noci Talbot dívku doprovází na karneval a cestou potkávají tajuplnou cikánku. Věštkyně dívce vyjeví neblahý osud, jenž ji čeká. Zlověstná mysteriózní atmosféra umocněná skvostnou výpravou a plíživou hudbou učinila z Vlkodlaka mistrovské dílo uctívané fanoušky všech žánrů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
"As if dead men didn't have all eternity." Universalovská klasika, která má jediný výraznější zápor. Vpravdě otřesnou "vykulmovanou" masku vlkodlaka. Tady se tvůrci měli inspirovat Vlkodlakem z Londýna. A to ostatně platí i o nenápaditých prolínačkách při transformacích. Jinak zbývají již pouze samé klady. Chaney je ztělesněné charisma a zde je navíc evidentně ve své živlu. Napětí je rovněž přítomno, hudba je prvotřídní a i atmosférický mlžný opar se dostavil. V přímo lahůdkové podobě. Děj o šest let staršího (a lepšího) bratříčka z města nad Temží tento film rozhodně nijak nekopíruje. Jde svou vlastní cestou. Dnes již nespočtukrát zrecyklovanou. Vyčítat Waggnerovu Vlkodlakovi příliš klasické schéma teda není zcela, respektive vůbec, spravedlivé. ()
Hororový skvost. Film má na svou dobu velmi hustou atmosféru a těch 70 minut uteklo hrozně rychle. Fanoušky Draculy potěší přítomnost Lugosiho, který si zahraje jednoho z cikánů. Věřím, že když tehdy lidé tento horor viděli, tak se jim pak do lesa chtělo ještě méně, než mé generaci po Záhadě Blair Witch. Uznale smekám klobouk jelikož díky tomuto dílu o 69 let později vznikl můj nejoblíbenější film o vlkodlakovi. Ano myslím tím remake, který i když celosvětově zklamal tak mě si plně získal. Takže děkuji a tleskám. ()
Pátým diskem z kolekce Universalu, věnované černobílým klasickým hororům, se přehoupneme do 40. let. Tentokrát si tvůrci vzali na paškál pověsti o vlkodlacích, kteří se v ně za úplňku mění z počestných lidí. Protože už vědecké bádání hýbalo světem, začíná film citátem nikoliv z Bible, ale z encyklopedie, kde se dozvíme, že jde o psychickou poruchu spojenou se schizofrenií. Na zámek svého otce v Anglii přijíždí z Ameriky jeho syn, aby se ujal vlády a řízení správy. Zamiluje se do dívky ze sousedství a pozve ji i její kolegyni na hádání budoucnosti ke kočovným cikánům. To se však dívčině kamarádce stane osudným – nejenže jí cikán v podání Bely Lugosiho odmítne věštit, ale napadne a rozsápe ji vlk. Mladík vlka zabije, ale sám je zraněn – poškrábán vlkem. A ač tomu sám nevěří, najednou se začne měnit v noci ve vlka a rdousit další obyvatele městečka. Přitom sám netuší, zda jde o duševní poruchu či skutečnost. Scénář filmu napsal populární sci-fi spisovatel Curt Siodmak a skutečně jde chladně vypočítané a logické dílo, víceméně prosté jakéhokoliv emotivního zaujetí. Komentář si tentokrát vzal na triko filmový historik Tom Weaver a zaměří se především na herce, jejich profily, ale i vztahy během natáčení. Ale dostane se i na detaily z natáčení, včetně vzniku trikových scén a různé chyby v konečné verzi filmu. Následuje půlhodinový dokument o filmu Monstra za úsvitu měsíce, uvedený režisérem Johnem Landisem, který nejprve probere jakousi minihostorii monster a příšer na plátnech kin té doby, ale také v cirkusech. Dozvíme se o dalších vlkodlačích filmech. A pak se konečně dostane na tento film a zjistíme, kde a jak vznikly kulisy, kde se natáčelo, jak vznikala hudba k filmu a jak se jednotlivé motivy uchytily i mimo film. A klasicky na závěr nás čekají plakáty a fotografie z filmu, ze zkoušek, a ještě trailer. ()
Vcelku ucházející podívaná, která trochu ztrácí svou středometrážní délkou, a působí spíše jako krátká a lehce načrtnutá povídka bez silnějšího vyústění, než celovečerní film. Studiové natáčení a vůbec práce s mizanscénou (výtečné svícení) jsou zřejmě nejzajímavějšími záležitostmi na tomto, přes šedesát let starém, horroru. Waggnerovi se podařilo v ateliérech vykouzlit téměř Dickensovská blata, po kterých se neustále líně táhne mlha a střední vrstva se zde pouští to nebezpečného a nerovného souboje s krvelačnou bestií, která svou rozdvojeností trochu připomíná další klasické dílo a tentokráte od spisovatele Stevensona. Racionalitě a vědě je věnováno dosti málo prostoru stejně jako dobrým hereckým výkonům, což je ovšem každému po pravdě ukradeno. Hlavně že je na co se dívat a solidně to odsýpá. Dovolím si ovšem ještě konstatovat, že dvojexpozice v roce ´41 nebyla opravdu žádným trikovým milníkem a vlčí maska zobrazované zvíře vlastně ani moc nepřipomíná. ()
Ke klasickým hororům mám většinou úctu, neboť jako první na filmové plátno přivedli všechna ta legendární monstra, o kterých jsme do té doby (spíš naši pra pra... předci) mohli jenom číst. Ale být jeden z prvních ještě neznamená být dobrý. A tady se mi to potvrdilo. Nějak nevěřím tomu, že i před těmi 70-ti lety někdo mohl propadnout kouzlu atmosféry, jejíž ponurost naznačuje pouze tma a mlha (ikdyž i toto mnohdy funguje). Samozřejmě, tehdy nebyly takové efekty jako dnes, ale i tehdy lidé měli mozek, který jim mohl říct, ne tak ne to je další klišé. Buď tehdy všichni jeli na klišoidní vlně, nebo se té melodramatizaci smáli jako já. Nástup vlkodlaka je nudný a režisér ho předvedl jako naprosto běžnou scénu, všechno se nafoukává do velkých rozměrů, jen aby to nakonec splasklo bez zvučného BUM. Plný počet hvězd jen proto, že je to černobílé a 70 let staré, bohužel, to by byl jednoduchý zisk. ()
Galerie (64)
Photo © Images courtesy of Park Circus/Universal
Zajímavosti (27)
- V původní verzi scénáře byl Larry Talbot americkým mechanikem, který je pozván do Skotska nainstalovat nový druh teleskopu. V konečné verzi je šlechtickým synem v blíže neurčené zemi, který byl posledních osmnáct let na zkušené v Americe a domů se vrací po tragické smrti svého bratra Johna. (DaViD´82)
- Zakončení Larryho hole ve tvaru vlčí hlavy bylo vyrobeno z gumy, aby nikdo z herců nebo kaskadérů nebyl zraněn, kdyby s ní náhodou byli udeřeni. (liquido26)
- Původní příběh Roberta Floreyho pojednával o chlapci, který je unesen a vychován vlky v bavorských Alpách. Vlkodlakem se stal až po svém zachránění. Tato verze nakonec nebyla vybrána, jelikož v ní byla mimo jiné i proměna ve zvíře při zpovědi, což studio považovalo za přílišný extrém. (DaViD´82)
Reklama