Odpískáno

Na jednu stranu labouristická agitka (otevřená kritika thatcherizmu a závěrečná ironie znějící nad tóny Země naděje a slávy, hymny konzervativců), na druhou stranu místy depresivní a šokující sonda do života těch, kteří na hospodářské změny doplácejí nejvíce - obyčejných lidí. Na tenhle film jsem se díval především z toho důvodu, že taky hraju v orchestru, shodou okolností hornickém, a i ten se v době po Sametové revoluci potácel v krizi, kdy přišel o zkušebnu, dirigenta, dvě třetiny hráčů a podporu zvenčí, ale přesto se jej díky obrovskému nadšení muzikantů a úctě k tradicím podařilo zachovat. Sledování ODPÍSKÁNO mě utvrdilo v tom, že muzikantské radosti a strasti jsou všude stejné. (442., leden 2009) (27.01.2009)

Mno ako spomina genetique ja som ako laik -nedouk nejak silu tohoto filmu neobjavil, hoci viem, ze tu hral isty Ewan McGregor /Trainspotting/, dalej Pete PostlethWaite /Alien 3, akysi Jursky Park/. Mark herman ako reziser mi teda neprijde nijak extra talentovany, su tu dve pamataniahodne scenky, zvysok je ale ovatovany. Film, ktory ide na rovnakjej vlne ako Billy Elliott s Dzejmi Zvoncekom : 55 % (17.08.2019)

Dojemný i trochu furiantský pohled na konec jedné epochy v životě obyvatel malého hornického městečka. Jaké to je, když vás semele restrukturalizace ... přitlačí vás ke zdi a nemáte možnost cokoli zásadního změnit. Můžete pozitivně ovlivnit jenom drobnosti - ale i ty mohou být důležité. Jako třeba účast v soutěži hornických kapel - osudu navzdory. Film nemá jenom jednoho nebo dva hlavní hrdiny - jednotlivé postavy a jejich problémy dostávají přiměřený prostor a působí velmi věrohodně, romantická linie je spíš okrajová a téma zůstává stále aktuální - zvlášť v dnešní době. (27.01.2009)

Jako by Britové měli na sociálně laděné tragikomedie patent, nezdá se vám? Jinak ale příjemný film s lehce nostalgickou náladou, dobře vybranými typy postav a hodnotnou výpovědí v tradici hesla vesele o smutných věcech. Soudit film podle dostupných promo-materiálů, čekal bych určitě něco jiného. 80% (14.04.2009)

Tématicky shodné s úspěšnějšími mladšími bratříčky Do naha a Billy Elliot. Pravdou je, že tento snímek není tak zábavný jako Do naha a nemá ani tak rafinovaný scénář jako Billy Elliot, nicméně jde stále o nadprůměrnou britskou filmařinu. Je to film mnohem víc přímočařejší a politicky z levicových pozic angažovanější, v řadě scén vyloženě proklamativní a emocionálně vykalkulovaný, nicméně natočený podle skutečných událostí, kdy desetitisíce zaměstnanců přicházely v 80. letech o zaměstnání a jejich dosavadní život se nenávratně zhroutil. Existuje obrovské množství filmů, které se snaží s divákem emočně manipulovat ve prospěch mnohem banálnějšího sdělení. Celkový dojem: 70 %. (31.01.2009)