Než se setmí

Jeden z mých nejoblíbenějším filmů vůbec, na který bych se mohla dívat pořád znova a znova... Ze snímku přímo odkapává hutná kubánská atmosféra, se vší tou nesvobodou, nuznými podmínkami, zašlou krásou architektury, salsou a všudypřítomnou hudbou i lepivým parnem. Jeden působivý obraz střídá druhý, přičemž zaručuji, že na některé výjevy se už nedá zapomenout - scéna s horkovzdušným balónem v kostele, záměrně klaustrofobní kobka ve vězení nebo neúspěšný pokus o sebevraždu po rovněž neúspěšném útěku z ostrova na nafouknuté duši... Přiznám se, že mám velkou slabost pro latinskoamerickou literaturu magického realismu, a kdybych měla jmenovat jeden film, který by byl dokonalým převedením tohoto stylu na plátno, zvolila bych tento. Z celkem obyčejného životopisu ne zcela obyčejného básníka se tak stává úchvatná mozaika život definujících epizod a obrazů, občas úžasně doplněná Arenasovými vlastními texty. Navíc hluboce smekám před hereckým koncertem Javiera Bardema. A jako malá třešnička na dortu skvělý Johnny Depp v malé dvojroli... (26.02.2011)

Kým sa zotmie je primárne o homosexuálovi Reinaldovi a nie o kubánskom spisovateľovi Reinaldovi. Upoprednila by som viac informácií o jeho živote a menej o jeho sexuálnych eskapádach v šokujúco rozsiahlej komunite kubánskych gayov. Bardem ho dal na výbornú, aj keď niekedy až zbytočne pridával teplotu. (11.05.2019)

Po čertech dobrý film,který staví na strhujícím výkonu Javiera Bardema (bez nadsázky životní role).Příběh o tom,že příslušníci sexuální menšiny a nekonformní jedinci to mají těžké vždy a v totalitní diktatuře zvlášť.Film o vystřízlivění z politických a životních iluzí je depresivní a vzhledem k pomalému tempu vyprávění a použitému filmovému jazyku není snímkem pro každého.Některé scény-výslech,hostina v rozpadajícím se kostele nebo únik balonem obsahují surrealistické prvky. Deep se filmem spíše mihne ale svůj štěk si patřičně vychutnal.Slizký vyšetřovatel v jeho podání utkví v paměti. Filmu lze vytknout některé formální nedostatky ale vzhledem k obsahu a Bardemovu hereckému koncertu dávám 5 hvězdiček.Celkový dojem 90%. (10.07.2006)

Musím konstatovat, že film stojí a padá s Bardemem (ale umí i lepší role - Tahle země... apod.). Nicméně, nemohu se zbavit nějakého rušivého signálu odněkud z mých útrob, že tento film se tak trošku veze na současné vlně uměleckých děl poukázat na útlak všelijaých menšin napříč společností, vírou, systémy apod.... Možná moc křivdím, ale ani po druhém shlédnutí jsem se tohoto pocitu nezbavil...Tak nevím nevím, ale shrnuto: film je to víc než dobrý (30.03.2004)

Nesmírně silný film, který nic nevysvětluje, prostě jen v pomalém rytmu popisuje jednu scénu za druhou, přičemž se vedle sebe mísí reálné situace s představami a sny a i ty reálné situace jsou často podány navýsost surreálným způsobem. Nutno říci, že přesně to je největší silou i slabostí filmu (samozřejmě pokud dáme stranou prostý fakt, že jde o příběh homosexuála a tedy člověka jehož život sám o sobě u nemalé části lidí vyvolává negativní reakce). Neinformovaný divák může být rozladěn a zmaten, neboť tvůrci naprosto necítí potřebu sdělovat takové "detaily" jako například, z jakého důvodu policie přepadá účastníky zájezdu, z čeho je spisovatel obžalován a co po něm vyšetřovatelé vlastně chtějí, nebo v závěru filmu, jakou nemocí Arenas trpí. Tak nějak se prostě předpokládá, že všechny tyhle důležité věci divák ví (a nebo taky ne ale po skončení filmu si je dohledá). Pokud ovšem tyhle "detaily" divák zná, případně mu nevadí v nich "tápat", může se prostě ponořit do neuvěřitelné obraznosti kamery, do obrovské literární síly mluveného slova, do úžasné barevnosti španělštiny, do halasu hlasů, rytmu kubánské hudby... Vlastně neexistuje mnoho filmů, které by dokázaly tak přesně a silně přetlumočit literární předlohu. Právě zde ovšem leží skutečný problém, neboť ač filmu mohou mnozí vytýkat "nudnost" či přílišnou délku, ve skutečnosti je naopak příliš krátký a "klipovitý". Z románové předlohy nutně vybírá pouze fragmenty, jednotlivé nesouvislé střípky, z mnoha napsaných románů, prožitých zkušeností a uplynulých let se ve filmu stane pouhých několik minut. Asi nejpatrnější je to v závěru filmu. Arenas v exilu strávil deset let, ve filmu to ovšem vypadá jako by to bylo pouhých pár dní. Je to ale nepochybně nutná daň za všechny ty krásné, dlouhé, barvité a procítěné scény. Vždyť třeba z celé revoluce ve filmu zbyde rozhovor s venkovanem na voze a pak dlouhé autentické záběry na povstalou Kubu. Ten rozhovor má ovšem neuvěřitelnou sílu. Skoro by se dalo říci, že je v něm celá krása i hrůza každé z už proběhlých revlucí... Celkový dojem: 85% (25.02.2018)