Nevidím zlo, neslyším zlo

Vtípky sice nejsou dávkovaný uplně rovnoměrně a s blížícim se závěrem jich znatelně ubývá, ale dá se říct, že se z nápadu vytěžilo, co se dalo. Hlavně bylo fajn, že scénář neudělal z hlavních protagonitu idiotů, ale prostě dva týpky, který kvůli svýmu handicapu nechtěně rozehráli hned několik téměř epickejch scének (žádost o práci, výslech na policii, focení nebo "pochodování"). Mohlo se použít víc nekorektního / černýho humoru, nicméně chápu, že to si hollywoodská produkce ani v poměrně uvolněnejch 80. letech uplně dovolit nemohla. Je velká škoda, že takovýhle dobrý komedie nejsou víc profláklý (i já na ní narazil náhodou) a nedávaj je častejc v televizi, čtyři slabší hvězdy. (29.03.2015)

Richard Pryor a Gene Wilder se stávají svědky vraždy. Jeden ji neviděl, druhý ji neslyšel. Ale společně mají ambice na to, aby případ vyřešili, i když jim jdou po krku zločinci, policie a vlastně jdou po krku tak trochu i jeden druhému. Přesto je to snímek o krásném přátelství a spolupráci. Jeden bez druhého není nic, společně jsou však silnou dvojkou. Oba hlavní protagonisté jsou neskutečně vtipní tahouni a těžko si tento snímek představit bez nich. Výborná komedie. [KVIFF 2018] (03.07.2018)

Kterak slepý a hluchý přelstili gangstery. :-) Původní scénář se zdál genu Wilderovi trapný a jeho agent mu ho nabízel tak dlouho, dokud ho nevyrazil. Nic netušící nový agent mu nabídl tentýž scénář a když se mu dostal do ruky potřetí, Wilder souhlasil pod podmínkou, že ho může celý přepsat. Protože nechtěl filmem urazit neslyšící, šel se poradit do jakéhosi centra pro sluchově postižené, co si může a nemůže dovolit, jak je takovému hluchému, když mu někdo řekne "Sedíte si snad na uších?" atd. Ujala se ho jistá slečna Webbová a s její pomocí si to ujasnil natolik, že (dle mého názoru) napsal a natočil nejzábavnější komedii z těch, kde hrál s R. Pryorem. třeba scéna s fotografováním do policejních záznamů... no to se musí vidět. A mimochodem, tu slečnu Webbovou si nakonec vzal za manželku. :-) 70% (09.01.2006)

Z pozdního dětství/rané puberty si matně pamatuju plakáty do kina a pak popisky z nočního televizního programu. Teď, po dvou desetiletích, jsem se rozhodl konečně podívat na tuto klasiku americké komediální tvorby. A uviděl jsem zlo a uslyšel jsem zlo. 100 minut promrhaných na stupidní zápletku, křečovité herecké výkony a žalostně nevtipné gagy. Ani jednou jsem se neusmál, stokrát jsem za to proklínal tvůrce i mé blbé sentimentální nápady. Ruce pryč. (06.09.2015)

Tento film ve mně zanechal dva jasně definované pocity. Gene Wilder mi připomněl dobu, kdy jsem na něj koukal v Žhavých sedlech a užíval si ten film klidně i na po páté. No a pak mi připomněl Laurela a Hardyho. Jen s tím rozdílem, že tu jsou úplně jiní herci, kde jeden hraje slepého a druhý hluchého. Moc fajnová groteska se solidně sprostým českým dabingem ze staré školy, což kvituji. (12.11.2016)