Navajo Joe
Joe, el implacable
Navajo Joe
Navajo Joe
Navajo Joe
Navajo Joe
Režie:
Sergio CorbucciKamera:
Silvano IppolitiHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Burt Reynolds, Aldo Sambrell, Nicoletta Machiavelli, Fernando Rey, Pierre Cressoy, Ángel Álvarez, Dyanik Zurakowska, Tanya Lopert, Mario Lanfranchi (více)Obsahy(1)
Osamělý bojovník kmene Navajo přezdívaný Joe křižuje krajinou a zpovzdálí sleduje obávanou Duncanovu tlupu, která se doposud živila zabíjením znepřátelených indiánských kmenů. Když gang hrdlořezů dorazí do blízkého města, zahlédne Duncan plakáty se svým portrétem a vypsanou odměnou. Válka s indiány skončila a místní šerif odmítá gangu zaplatit za zmasakrování mírumilovné vesnice. Rozzuřený Duncan by nejraději vypálil celé městečko do základů, ale v baru ho zastaví starý známý s lepším plánem. Do Esperanzy míří vlak se státním zlatem a on jediný má k trezoru klíč – když Duncanova banda přepadne vlak dřív, než dorazí na nádraží, zlato si mezi sebou rozdělí. O přepadení se ale dozví Joe, útoku zabrání a vlak odveze na místo určení. Obyvatelé Esperanzy se ovšem z příjezdu vlaku radují jen krátce. Duncanova banda se připravuje na druhý útok a většina místních v životě nedržela v ruce zbraň. Své životy tak musí svěřit do rukou navažského bojovníka, který se sám postaví obrovské přesile… Italsko-španělský film Navajo Joe (1966) natočil Sergio Corbucci ve zlaté éře spaghetti westernu, ve stejném roce měl premiéru také Django (taktéž od Corbucciho) či Hodný, zlý a ošklivý od Sergia Leoneho. Od zmíněných westernových legend se liší zejména pozitivním náhledem na původní obyvatele Ameriky, a to nejenom skrze postavu Joa (Burt Reynolds), ale také mladé míšenky Estelly (Nicoletta Machiavelli). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Fenomenální hudba Ennia Morriconeho (v titulcích je uveden jako Leo Nichols) vytahuje tento film z šedého průměru, jde totiž jinak o neobratně napsaný a nepříliš pamětihodný spaghetti western s mladým Burtem Reynoldsem, který se netajil tím, že výroba tohoto snímku a spolupráce s režisérem Sergiem Corbuccim byly nejhorším profesním zážitkem jeho kariéry. ()
Deset malých černoušků nebo spíš čtyřicet bílých grázlů - pěkně až do posledního, to se mi líbí. Krásný rozhovor o tom, kdo je víc Američan - bílý přistěhovalec nebo indián? Nádherná hudba. Jen ten hlavní hrdina je nějaký neprůstřelný, to mi brání přidat čtvrtou hvězdu, tohle šlo režisérsky ošetřit trochu lépe. ()
Hlavní ženská hrdinka a Ennio táhnou celý film. Zato klaďas i záporák své role nezvládli. Povýšení z Ramonova a Indiova poskoka na velitele zločinecké bandy přišlo nezaslouženě. Reynolds si neodpustí svůj vysmátý kukuč ani když visí při mučení hlavou dolů. Když sakra tu indiánskou marihuanu nesnesu, tak ji nehulím:-) ()
Soundtrack mocného Ennia Morriconeho zatienil Sergia Corbucciho aj s celím filmom, hercami aj všetkým možným čo sa v tejto snímke nachádza. Keďže ide o veľmi vydarenú hudbu nebál by som sa tvrdiť že jedna s najlepších hudobných podkladov. Bez tejto muziky by to bol priemerný western s ničím výrazným. Burt Reynolds sa tu poriadne namastil aby zbudil dojem červenokožca avšak toho indiána som mu neuveril aj keď ako herecky si to zahral dobre. Na prvý pohľad sa to nezdá ale ide o dosť brutálny western kde sa ľudia zabíjajú ako na bežiacom páse niekto niečo povie šéfovi záporákov čo sa mu nepáči a už ho traja banditi rozstrieľajú že skončí ako sito. Kvalitný soundtrack si zapožičal samotný Tarantino... ()
Navajo Joe, zase takový dle mého (dle českých distributorů poskytujících dabing zřejmě rovněž) profláklý film, který Corbucci stvořil v krásné době velkého násilí. A hlavní postavou je indián, celkem ucházející, ač poněkud sebestředný a jsoucí si vědom svého výsostného postavení v ději, hrdina Burt Reynolds. V městečku, kde nikdo nedisponuje zbraněmi (!), potřebují pomoc, lidé jsou tu opět takoví nepříjemní, nedohodnutí, zbabělí a ještě mají ve středu zrádce, a aby je indián ještě se statečným dědou a jeho dvěma tanečnicemi dostával z bryndy... Nicoletta Machiavelli coby indiánka již tradičně zcela nezajímavá, pro děj sice postatná, leč mě naprosto ukradná hrdinka, dohromady nic objevného, Sambrellova skupina drsná, leč místy až překvapivě důvěřivá. Je to dost násilné (inu starý dobrý S. Corbucci) a Aldo Sambrell skalpující indiány je jistě zapamatováníhodnou veličinou. A géniova hudba připomínající cosi jako křik skalpovaného Apače, která mě, přiznám se, od začátku vyloženě iritovala, se mi po nabytí jisté melodie začala i líbit. ()
Reklama