Kačer Howard

Tento film jsem viděla ještě jako dítě školou povinné. Můžu ale s klidným svědomím říct, že tenkrát se mi to líbilo a kačera jsem chtěla domů na hraní. Tenkrát jsem z toho byla úplně vedle, protože jsme nic takového neznali a tyhle filmy v televizi nikdy před tím nešly. Dnes, když se na to podívám s odstupem, tak ještě i dneska se mi to líbí. Ale nemusim si to zrovna pouštět denně. Stačí to vidět jednou za čas a dušička má zase klid. Na svou dobu to byl dobrý film. (13.08.2011)

Co dodat tahle šílenost ani po letech neztratila nic ze svého kouzla. Po omšelých kopií se teda konečně i u nás objevil tenhle film na dvd a s dabingem. Kačer se náhodou dostane ze své kačeří planety na tu naší ,ale jak se ukazuje neztrácí hlavu a s pomocí mladé zpěvačky se snaží dostat zpátky domů. Což samozřejmě nebude snadné kde kdo chce kačera pro sebe či ho jen prostě zabít. Místy je to zábavné pak se to zase víc ubírá do scifi /hororu. Jsou tu skvělé hlášky i dobré triky. (23.08.2008)

Raspberry Award (Maliny) : 1987 : VÍŤAZ (4) : Najhorší film, Najhorší scenár - Willard Huyck, Gloria Katz, Najhoršie vizuálne efekty, Najhorší nový herecký objav - “Šesť chlapcov a dievčat v kačacích kostýmoch”, NOMINÁCIE (+3) : Najhorší herec VR - Tim Robbins, Najhoršia réžia - Willard Huyck, Najhoršia pieseň - "Howard The Duck". (29.02.2008)

Bomba. Tenhle sci-fi film mi dlouho unikal a tak jsem sehnal hodně pozdě. Můj bratr se koukal se mnou se slovy to mám koukat na nějakou kachnu? Taky jsem si to říkal, ale film nasadí hned na začátku neuvěřitelné tempo gagů, které nemají obdoby. Howard je chudák, který je neustále vláčený okolnostmi, ale skvěle komentuje okolí, nechybí tu klasická osmdesátková zpěvačka, potrhlý vědec a šílený magor, který chce zničit svět za pomocí spousty barevných efektů. Prostě bohovský film a jen zbytky zdravého rozumu mi brání dát pět. PS: Bratr se nakonec skvěle bavil, stejně jako já. (22.09.2008)

Kačírek (jak titulní postavu familiérně oslovuje hlavní hrdinka Beverly) Howard rozhodně nepatří mezi mé nejmilejší vzpomínky na filmová osmdesátá léta, nebo na jednu z nejsympatičtějších hereček té doby Leu Thompson – obé zastane Zemeckisův Návrat do budoucnosti. Žeň Zlatých malin sice není úplně spravedlivá, ale přehnaná ambicióznost narážející na nulový výsledek mne místy uváděla až do rozpaků. (21.10.2011)