O princezně se zlatým lukem

Rudolf Tesáček je režisér, ktorý celý svoj profesný život zasvätil natáčaniu televíznych filmov. V priebehu rokov 1974 až 2002 ich zrežíroval naozaj veľa. Viaceré z nich sú televízne rozprávkové inscenácie. A keďže som v poslednom čase zhliadol viacero titulov z tejto kategórie, ktoré režírovali ženy (Vlasta Janečková, Svatava Simonová a Jiřina Pokorná - Makoszová), tak som dal možnosť tomuto pánovi, aby sa im pokúsil konkurovať. Pustil som si rozprávku "O princezne so zlatým lukom". Je to jeho posledné dielo, ktorým v roku 2002 ukončil svoju dlhoročnú kariéru. Príbeh o nesympatickej princezne, fanatickej feministke, ma nebavil, spievané pasáže ma iritovali a i celkové spracovanie sa mi zdalo jalové. Rudolf Tesáček s týmto titulom súboj s vyššie spomenutými českými režisérkami jasne prehral. * (21.12.2023)

Jako není to úplně špatné,až na to, že je zde přepísničkováno, a to fakt až moc (btw, texty písniček psal Arnot Goldflam). Jinak je fajn vidět brněnské herce, než prorazili v Práglu nebo reklamě na pohádkové úvěry (ha ha, protimluv). Příběh se mi líbil, byl docela slušně promyšlený, i když Petře Jungmannové jsem přál lepší osud. Hezká krajina, dobrá kamera a výprava a velmi pěkný hostinec, kde se část děje odehrává, tam bych hned zašel. (13.04.2020)

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár. (26.12.2020)

Čistý průměr. Pohádka s nic moc dějem (žádné čáry-máry, plno moralizování), přemírou písniček (naštěstí většinou snesitelných), část se odehrává v kulisách studia, část má celkem pěknou výpravu, herci neuchvátí ani neurazí (koukat se na ně dá, ikdyž hrajou blbě)... Jako kulisa k vaření dostatečné. Prostě průměr a 50% šeď, vznikly i podstatně horší pohádkové průsery. (13.12.2010)

No, když už se pustí do pohádky kterou ladí do, jak jsem pochopil dle kostýmů, osvícené renesance, pak nechápu ty rozpory v kostýmech gotických stráží, no budiž kvalita v dodržování století jak v případě Jak se budí princezny to není. Pohádka jako taková je ovšem slabá alespoň hudba by to mohla povýšit hezkými renesančními melodiemi ale kdepak ani ta hudba není melodická. Legolas v příšerném kostýmu se suspenzorem tomu dají korunu, takže to nám zbývá jen dvě hvězdy za krásnou a mladou Vitázkovou s Čvančarovou. (04.04.2021)