O princezně se zlatým lukem

Česká televizní pohádka vyprávějící o princezně Jeleně (pohledná P. Vitázková), která má špatné zkušenosti s muži, a proto je vůči nim nepřátelská a odmítá se vdávat. Naonec podlehne nabídkám prince Vladana a slíbí, že si vezme toho, kdo ji porazí v její oblíbené lukostřelbě, neboť v této disciplině se cítí neporazitelná. Do jejího království zavítají dva potulní muzikanti (R. Vojtek a I. Ondříček), první z nich se zamiluje do královské podčeší (neboli ochutnávačky nápojů) Štěpány v podání J. Čvančarové a druhý, z něhož se vyklube onen princ Vladan, se sbližuje se samotnou princeznou. Princ Vladan se vyznačoval vysokou postavou a dlouhými neupravenými vlasy s nehezky vyhlížející pokrývkou hlavy, avšak herecky mě pan I. Ondříček zaujal zřejmě nejvíc ze všech účinkujících v této pohádce. Záporné postavy představovala nepřátelská skupina složená z bývalých ministrů J. Apolenáře a E. Parduse usilujících o návrat na jejich bývalé posty a proradné šenkýřky P. Jungmanové, kteří se snažili překazit princezně její souboj s princem Vladanem. Domnívám se, že u tohoto filmového díla byla první polovina lepší než druhá, neboť v závěru pohádky jsem zaznamenal jisté nesrovnalosti v ději, což mělo na celkové hodnocení určitý vliv. Nepatrnou roli hospodského, v jehož lokále trávili veškerý čas propuštění ministři plánující státní převrat, jenž měl spočívat v omámení princezny během jejího duelu s I. Ondříčkem, ztvárnil Z. Junák. Pohádce R. Tesáčka tak uděluji průměrné hodnocení, což je na podobný televizní typ pohádek v novém tisíciletí slušný výsledek. (09.09.2023)

Princezna která se nechce nikdy vdávat, o životě nic neví, ale má to od maminky. WTF? No hlavně že chlastá. :D Pohádku to vidělo z vlaku a já si marně lámu hlavu nad smyslem, ale zřejmě žádný není. Princezna se nechová ani jako žena, ani jako muž, natož jako princezna z pohádky. Možná pár feministek zaplesá, ale děti na to koukali a nechápali. Děj trapný, chování herců je tak amatérské, že bych je ani za herce nepovažoval. Vzhledem k tomu, kdo psal scénář, tak se divím používanému výrazivu. Ono to není ani roztomilé ani vtipné. Jednu hvězdičku za snahu a být režisérem, tak se za takovouto "pohádku" stydím. Pochybuju, že ji hrdě ukazuje svým dětem. (10.02.2015)

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár. (26.12.2020)

Mně připadá, že tenhle film by se spíše hodil do kategorie Romantická komedie, nebo alespoň Pohádka, Romantická komedie. Pohádkového v něm vlastně není nic a malým dětem bych ho asi nepustila. Jako na romantickou komedii se na ni ale čas od času ráda podívám. Především kvůli pohodové, skoro rodinné atmosféře (je vidět, že herci se mezi sebou dobře znají a jsou sehraní), zajímavému ději a krásným kostýmům vedlejších postav. (22.04.2011)

Jako není to úplně špatné,až na to, že je zde přepísničkováno, a to fakt až moc (btw, texty písniček psal Arnot Goldflam). Jinak je fajn vidět brněnské herce, než prorazili v Práglu nebo reklamě na pohádkové úvěry (ha ha, protimluv). Příběh se mi líbil, byl docela slušně promyšlený, i když Petře Jungmannové jsem přál lepší osud. Hezká krajina, dobrá kamera a výprava a velmi pěkný hostinec, kde se část děje odehrává, tam bych hned zašel. (13.04.2020)