poster

Bitva na Neretvě

  • Jugoslávie

    Bitka na Neretvi

  • USA

    The Battle of Neretva

  • Itálie

    La battaglia della Neretva

  • Západní Německo

    Die Schlacht an der Neretva

  • Československo

    Bitka na Neretve

  • Velká Británie

    The Battle of the River Neretva

Drama / Válečný

Jugoslávie / USA / Itálie / Západní Německo, 1969, 175 min

  • Flakotaso
    ***

    Bitva na Neretvě je skutečně velkým filmem – ve své době byl jedním z nejdražších projektů východní Evropy a na výsledné podobě snímku je to znát. Díky několika koprodukcím byl film obsazen desítkami nejen jugoslávských, ale i mezinárodních hereckých hvězd. Nešetřilo se ani na bitevních scénách a zejména mohutné výbuchy se svou působivostí vyrovnávají i současným válečným filmům, používajícím digitální techniky. To se bohužel nedá říct o stylu, jakým je Bitva na Neretvě vyprávěna – děj se tříští a přeskakuje mezi desítkami postav a bez podrobného historického kontextu není jednoduché se mezi nimi orientovat, přestože jsou ztvárněny známými tvářemi. V závěru přestřelené stopáže se navíc film stává až příliš patetickým a ztrácí tak body, získané v úvodu technickou brilancí, okázale dokazující vysoký rozpočet.(19.1.2013)

  • cheyene
    ****

    Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo!Hvězdné mezinárodní herecké obsazení zde rozehrává napínavý příběh, který nepostrádá nic, co by válečný snímek měl mít. Hned na začátku je bojová akce, která diváka velmi rychle vtáhne do atmosféry jugoslávských bojišť. Opět se jedná o smutný příběh, ovšem taková byla celá válka...Fanatismus ze strany Ustašovců a Četniku je stavěn vůči touze partyzánů bojovat proti fašismu. Franco Nero předvádí dobrý herecký výkon a byl jsem velmi rád za vývoj jeho postavy...Samotný závěr je velmi drastický (nečekejte ovšem krvavé deště, jatka a podobné výsady moderních válečných snímků), vyjádřený bojem partyzanů proti Ustašovcům. Jediné, co mi celý film kazilo byl fakt, že i na originálním dvd je velmi špatný obraz. Dokážete-li toto přenést, tak vás čeká neskutečná bitva na Neretvě.(27.12.2008)

  • mau
    *****

    Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru.(31.8.2013)

  • Ten Druhy
    *****

    Žiadne špeciálne efekty, ktoré by sa zdali na rok výroby nadštandardné. Počas natáčania vyhodili do povetria most nad Neretvou, aby to bolo autentickejšie a žiadaný efekt sa skutočne dostavil. Nielen Tito, ale aj bežný divák musel byť spokojný. Battle of the River Neretva mu nedá vydýchnuť, jedna bojová akcia strieda druhú, popri tom sa vyfarbujú postavy, ale na rozdiel napr. od filmu Sutjeska bez ideologického skresľovania.(30.10.2012)

  • sportovec
    ****

    Zvláštností tohoto pozoruhodného jihoslovanského velkofilmu je jeho zaměření. Film-kolektivní drama, natáčený generací tehdy mladých a v šedesátých letech vyzrálých a vyspělých pamětníků historické titovské rezistence, imponuje syrovostí a vyvážeností svého pohledu. Byl, je a zůstává holdem statisícům hrdinů heroického jugoslávského odboje, jehož se zúčastnily i stovky Čechů a Slováků a také jeho hlavnímu protagonistovi, heroickému komunistickému pragmatikovi Josipu Brozu-Titovi. Živoucím památníkem velkého evropského odboje, který z vlastních sil, nikým neovliňován, spolu s neméně heroickými Řeky, vydatně spoluzachraňoval čest a hrdost evropského člověka té doby. V naší kinematografii mu odpovídá nedoceňovaná vynikající ULOUPENÁ HRANICE režiséra Weisse, v historických velkofilmech Bondarčukův sovětský oscarový epos VÁLKA A MÍR a opět nedoceňovaná husitská Vávrova trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM; do stejného žánru patří i kritičtěji stavěná americká REVOLUCE. Tyto národotvorné eposy etnické velikosti a vesměs i všelidského rozměru jsou dnes sebevražedně opomíjenou součástí lidského i ideového rozměru moderního evropského člověka. V samotném filmu - budeme-li srovnávat s režimistickými produkty např. Ozerovovými nebo naší normalizace - vyniká způsob zachycení Titovy osobnosti; jeho tvář se ve filmu neobjeví (ale o to zřejměji cítíme v tomto díle jeho nepřímou přítomnost v každém záběru). Přímo a zdařile naznačuje i tragédii jugoslávské rezistence (zločinecké ustašovce i kontroverzní Petarovy četniky) i všelidský rozměr odporu (italský důstojník ve skvělém ztvárnění atraktivního Franca Nera). Přidáme-li k tomu zdařilé bitevní scény a zřejmou a současně i poučenou inspiraci v americkém hollywoodském velkofilmu, vzniká úctyhodný celek, v němž zanikají i některé viditelné slabiny (psychologie postav zřejmě také inspirovaná Hollywoodem třicátých a čtyřicátých let, matné, spíše karikující charakteristiky a pojetí německých postav i psychologicky nezvádnutá, plakátem hrozící vnitřní přeměna Nerovy postavy). Je až symbolické, že tento film byl realizován v osudovém roce globálního komunistického hnutí, v pohnutých měsících Pražského jara. Rudé hvězdy na čepicích Yula Brynnera i dalších jsou dalším příznakem tohoto zjevně nesnadného faktu. Když jsem byl před osmnácti lety na dovolené v Jugoslávii, nemohl jsem si nevšimnout četných pamětních desk. Jen v 1500-3000 tisícovém hvarském-chorvatském Starigradu jich bylo k desítce. Stejně charakteristické byly hřbitovy; zhruba pětina, možná čtvrtina náhrobních kamenů nebyla opatřena obligátním křížem, ale právě tímto univerzálním symbolem komunistického hnutí. Deset let po státníkově smrti visely všude - v obchodech, na lodích, ve veřejných místnostech - všude, kam jsem dorazil, Titovy fotografie. Věc u komunistického státníka nevídaná! BITVA NA NERETVĚ je poděkováním, výrazem úcty a pokory statisícům jihoslovanských mužů, žen i děti, které podstoupily nejkrajnější oběti včetně svých životů při obhajobě všelidských ideálů humanismu, demokracie i plného národního sebeurčení. Poděkováním, úctou i pokorou, které v nemenší míře pociťujeme i dnes.(19.12.2008)

  • - V čase výroby bol najdrahší film vo východnej Európe (ak nerátame Sovietsky zväz) a zároveň je najdrahším filmom vtedajšej Juhoslávie. Rozpočet pre film bol osobne odsúhlasený samotným Josifom Brozom Titom. Prvý juhoslovanský film o 2. svetovej vojne, ktorý bol sponzorovaný štátom a 58 štátnymi spoločnosťami. (Marek1991)

  • - Sovietske tanky T-34 boli znovu navrhnuté tak, aby vyzerali ako nemecké tanky Tiger I. (Marek1991)

  • - Pri Jablanici bola postavená replika skutočného železného mostu, jej odstrel mal za následok mohutný prach, ktorý znemožnil použiť akékoľvek zábery. Následne bol znovu vybudovaný a odstrelený, ale dopadlo to rovnako. Nakoniec bol použitý odstrel miniatúrneho modelu. (Marek1991)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace