Samaritánka

Nadherna, pochmurna filmova mediacia, ktora vo mne zanechala velmi hlboke pocity. A to i napriek tomu, ze pribeh sa rozvija trochu krcovito a pociatocna motivacia dvoch mladych hrdiniek vyznieva dost nepresvedcivo. Po dejovom zvrate sa vsak divakovi vynoria mnohe zaujimave myslienky a otazky (hlavne prostitucia mladistvych dievcat a jej v plyv na rodiny). Kim ki-duk konflikty riesi tradicne bez slov. Neobvinuje, nevycita, len akoby pozoruje hrdinov sondov, ktora vam dovoli vcitit sa a prezit ich situacie tak, ako to dokazu len oni samotni. I z ohladom na spominane nedostatky velmi posobive. (8.6/10) (25.02.2008)

Téma mi přišlo svým způsobem krásné, ale vzhledem k poetice plakátu bych očekávala poněkud jinou formu filmu. Nicméně i tak to byla zajímavá zkušenost a příště už budu mít jasnější představu o jihokorejském způsobu vnímání. (11.06.2011)

Premyslené obrazové kompozície, podmanivá hudba a viac, či menej skrytá symbolika sa odráža v príbehu so zvláštne posmutnelou náladou, ktorú dotvára atmosféra jesennej prírody. Vzťah dvoch najlepších kamarátiek, z ktorých sa jedna po smrti druhej rozhodne vykúpiť svojským spôsobom hriechy mŕtvej kamarátky, postupne vystrieda vzťah medzi dospievejúcim dievčaťom a jej otcom, ktorý prestáva mať kontrolu nad jej správaním. Protiklady hriech- čistota, spravodlivosť-vražda, priateľstvo-prostituovanie a pod. sú prítomné v priebehu väčšiny deja. Výnimočné dielo je zároveň filozofickým zamyslením sa nad mierou potrestania, či odčinenia hriechov, ktoré si druhá strana spôsobuje dobrovoľne. (26.01.2005)

Až do teď jsem si myslel, že jsou jen dva způsoby, jak lze vychovávat děti. První je takzvaný americký způsob výchovy - když dítě něco provede, vy si s ním sednete a během tří hodin mu vysvětlíte, že má sice svá práva, ale má i své povinnosti, že by Bůh nechtěl, aby to příště dělal (jinak skončí v pekle, a vy tam s ním nebudete, že jo…) že je to zlé a po všem si zajdete na skvělou rodinnou večeři do Mekáče a pak šup šup se pomodlit do kostela. Pak jsem znal druhý, takzvaný český způsob výchovy - když dítě něco provede, začnete na něj řvát a pokud to nepomůže, dáte mu pár výchovných. A tenhle film mě naučil, že existuje i třetí, takzvaný - korejský způsob výchovy - dítě něco provede, ale vy místo toho, abyste mu něco řekli nebo něco udělali, ho budete jen sledovat při tom, jak to dělá a pak potrestáte ty, s kterými to vaše dítě dělá, no není tohle přímo genitální? _______ Upřímně, na tenhle film jsem jednou narazil v diskuzi, kdy ho někdo, už nevím kdo, doporučoval. Když jsem si přečetl obsah, tak jsem si myslel, že to vypadá zajímavě a ani mi nedošlo, že to je od TOHO Ki-duk Kima! Tak jsem si film pustil a první půlhodina se mi líbila. I když tam bylo hodně otázek (nebýt obsahu tak ani nevím, proč se vlastně ta jedna rozhodla šlapat) tak mi to nevadilo. Druhá půlka byla o poznání nudnější, ale pořád to mělo jakýsi smysl (holka se viní za smrt kamarádky a tím, že bude spát s těmi, co jí dali peníze a vrátí jim je, se vykoupí) sice divný, ale alespoň jakýsi smysl tam byl. Ale v poslední části jde film totálně do… ani nechci říkat čeho, ještě by mě tady zcenzurovali. Posledních deset minut jsem vyloženě trpěl a měl jsem sto chutí použít magické tlačítko "posunout vpřed". Neudělal jsem to a docela toho lituju. Takže za mě je Samaria filmem, který mě dost zklamal. Jak se koukám kolem sebe, tak nejsem jediný, jen by mě zajímalo, kolik by to mělo procent a v jaké barvě by tento film skončil, kdyby to nenatočil TEN Ki-duk Kim?! (Podle komentářů některých jedinců to vypadá, že i oni si nechtějí přiznat, že jejich oblíbenec může mít na svědomí něco takového). 40 % a to jsem hodně, hodně mírný (a za tu první půlhodinu). (20.07.2011)

80% - Film Samaria může být o mnoha věcech. O mravních hodnotách, o touze a nevyzpytatelných cestách k jejímu realizování, o lásce... Pro mě jsou ale všechna možná témata filmu podána o chlup teatrálněji, než by můj vkus přijal jako "přesvědčivé". Svým příběhem, i technickým zpracováním nabízí film výbornou zábavu po celou délku svého trvání. Je v něm hodně podnětů k zamyšlení, ale zejména díky druhé půlce, ve které zápasí otec spíše sám se sebou, a ve které jsem našel klady především ve vizuální stránce, nemohu dát vyšší hodnocení, což mě upřímně mrzí. (29.04.2006)

Když jsem se po roce opět díval na Samaritánku, tak jsem se divil, že jsem tomu původně dal jen tři hvězdičky. První půlka filmu byla prostě výborná. Jakmile ale otec Yeo-jin začal uskutečňovat svoji pomstu či trest, tak to začlo skřípat a potácet se ve větru nevyrovnanosti. Stručně řečeno střídá se výborná pasáž (scéna s mobilem, scéna v hospodě nebo v rodinném kruhu jednoho chlípníka) s vyloženě slabou, např. kdy otec jede se svou dcerou na výlet. Tato část mi přišla zbytečně natahovaná a překombinovaná. Smysl snímku ale zustal jasný a směs násilí, sexu, náboženských významů, obrazu morálky atd. je tam zřetelná. Navíc v součinnosti s krásnou hudbou a docela realistickým zpracováním má film své nesporné kvality. Nicméně trvám na tom, že vedle Drsňáka je to pro mě slabší Kimovo dílko. Takže ty tři hvězdičky, o nichž jsem na začátku tak usilovně přemýšlel, jsou vlastně velice trefné a tímto je můžu jen potvrdit... (20.10.2006)

Film Samaritánka vnímám jako odklon od klasické poetické tvorby Kim Ki-duka. Je zde méně akcentována vizuální stránka a důležitější roli zde hraje scénář a příběh vůbec. Ten má kupodivu blíže ke korejské mstící trilogii Chan-wook Parka, než k předchozí tvorbě autora. Je totiž více orientován na ty stinné stránky svých hrdinů. Samaritánka je vydařená, líbí se mi postupný chytře udělaný přechod významu z jedné postavy na druhou, přičemž nakonec se hlavním aktérem stane sympatický otec, pro jehož násilné chování snad i díky sugestivnímu zpracování najít pochopení. Film ale rozhodně není tak silný jako předchozí kousky tohoto korejského tvůrce. (03.10.2011)

Z filmů od KIM Ki-duka, které jsem viděl, se mi Samaritánka líbila nejméně. Není ani obrazově poetická jako Ostrov nebo Jaro, léto, podzim, zima, a jaro, ani tak krutá a syrová jako Pobřežní hlídka. Chybělo zde něco, co by mě chytlo natolik, abych ten film více prožil, nebo ho chtěl vidět znovu. Alespoň, že téma "vykoupení" je originální. 65% (11.07.2004)

"Dcérino riadenie auta bolo symbolom pre jej dospievanie, a teda následné uviaznutie v blate znamenalo jej nedospelosť." (copyright by Melies). Prvých 20 minút fajn komédia (čo mi dalo za pravdu pol kina, ktoré sa na zle napísaných dialógoch a absurdnom deji takmer stále zabávalo), zostávajúcich 70 už len slabá, pomalá a nezaujímavá dramatická výplň. Kim Ki-duk nesiaha väčšine "komerčným" kórejským režisérom ani po členky. (01.08.2006)

V poradí jedenásty Kimov film, ktorý v sebe spája poetiku jeho neskorších filmov a v tomto snímku nie tak dominantné, no stále intenzívne zobrazované násilie jeho ranejších diel. Trochu slabšie, ako som čakal, ale stále je to on - esenciálny Ki-duk. (09.08.2013)

Dobře odvyprávěné, ale nepřesahující svůj rámec vyprávění. Kimova poetika je úžasná, i to jak střídá nálady scén, když nevynechá ani dost drastické obrazy. Přesto tomu ale něco málo chybělo do pocitu dokonalosti...a nemohl to změnit ani krásný konec... (02.02.2008)

Jeden z nejsilnějších Kim Ki-dukových filmů, které jsem kdy viděl. Těžko se o tom mluví, musíte to zkrátka vidět. Opět velmi pomalé tempo, čarokrásná hudba a přesný výběr herců. Výborně propracované charaktery postav. Super zážitek, na který se nezapomíná. P. S.: Korejky jsou nejkrásnější děvčata na světě. (19.09.2009)

Veľmi zvláštne poetické dielko, svojou formou, ale i obsahom určené predovšetkým pre lokálneho diváka. Stredoeurópan podľa môjho názoru nemá šancu do detailov pochopiť mentalitu, význam a psychologickú stránku tohto snímku. Niektoré momenty tu, čo sa chovania postáv týka, vyznievajú dosť bizarne. Narozdiel od obsahu k filmu mi ale neprišiel ako nábožensky založený, to že sa tam spomínal Vatikán a Matka Tereza predsa nič neznamená. Vykúpenie nemusí nutne súvisieť len s náboženstvom. V tomto prípade by som to skôr pripísal svedomiu, slobode a hlavne veľkému morálnemu posolstvu. 65/100 (27.09.2016)

Samaritánku jsem poprvé viděl na podzim 2006 v rámci pražského Febiofestu, kdy mnou tento film hluboce otřásl. (To se ještě psaly časy, kdy pro mě jméno Kim Ki-duk bylo zcela neznámé a kdy jsem nebyl připraven na neobyčejnou krutost jeho filmů - to až později, kdy jsem nakoukal hromadu mnohem drsnějších filmů a kdy jsem se rovněž seznámil s Kim Ki-Dukovou další režijní tvorbou, jsem seznal, že Samaritánka se v tomto ohledu ještě drží relativně při zemi). Při novém zhlédnutí jsem si film vyloženě užíval, zbaven své dřívější, řekněme, divácké nezkušenosti - a naplno si vychutnal ten krásně vystavěný příběh o několika postavách, kterým se navždy změní život kvůli prostituci. V tomto ohledu je pro mě Samaritánka dost možná jediným mně známým filmem, který viní v první řadě muže - a to zcela nekompromisním způsobem. To oni vytváří poptávku po sexu za peníze a udržují v chodu celý ten špinavý obchod, který ničí lidské osudy, čímž mj. uvedou v chod i řetězec nešťastných událostí v tomto filmu. Samaritánka může vzdáleně připomenout film Děvčátko, Kim Ki-duk pro mě ale ve filmové tematizaci prostituce zašel umělecky mnohem dál a přiblížil se vrcholu. Jeho film evokuje přehršel emocí a závěrečný záběr nejde dostat z hlavy - jaká filmová krása, jaká výjimečná katarze! Skvostný asijský film, který bych mohl vidět znovu a znovu. (17.03.2015)

Ma to neco do sebe tahle Samaritanka. Kim Ki Duk pracuje s herci skvele a ani jista nedotazenost pribehu (podle me) neobere divaka o zajimavy zazitek. (19.03.2007)

Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec to vypadá na pět, i když mě film tak moc nezasáhl. Nemůžeme však přehlédnout způsob, jak Kim Ki-duk s tématem pracuje, jeho drsné a nezaobalené zobrazování a především celý jeho nápad pro tento film... Že by mladá dívka mohla v prostituci najít něco víc? Nějaké vyšší poslání? Ale co její nábožensky založený otec? Téma a způsob podání je skutečně zvláštní a zaslouží si vyšší ocenění. ~(4,5★)~ (24.09.2009)

Samaritánka je ten typ filmu, ktorý na vás nejakým spôsobom zapôsobí, ale nebudete presne vedieť, čo si o ňom myslieť. Respektíve o postavách, ktoré režisérovi slúžia k tomu, aby ich chovanie viedlo k divákovmu filozofovaniu nad videným, ale toto chovanie vám nebude pripadať logické. Ak sa samozrejme vžijete do pozície otca, ktorý by nie že sledoval činy svojej dcéry a potom konal, ale konal ihneď a zo žiadneho odškrtávania si v denníčku kamarátky by nič nebolo. Ale potom by tu nebolo to filozofovanie, tak si vyberte. Určite nejde o priemer, ale o silný film s niekoľkými výraznými scénami (obed a balkón, rýchlokurz šoférovania), každopádne rozporuplnosť jeho sily sa môže prejaviť na číselne priemernom hodnotení. 70% (10.02.2021)

Na lidský chování v nejrůznějších životních situacích existuje vždycky víc pohledů, a to dokonce i v případě, že ten první se zdá být samozřejmým a jediným možným. Pohledů je totiž vždycky hned několik. O tom nás v Samaritánce Kim Ki-duk svým klasickým rafinovaně naturalistickým (a v tomhle případě vysoce účelným) způsobem přesvědčuje dokonale. A skvěle mu při tom asistují jeho bezprostřední teenage herečky. Film, kterej dává nejednu příležitost k přemýšlení. Dotkne se srdce, ale nenechá spát rozum. (11.12.2006)

Rešisér Kim je zdá se uvězněn v neustálém zobrazování bolestné rozdílnosti v myšlení žen a mužů. Téměř v každém jeho filmu jde jen o poukázání na pluralitu v myšlení lidí. Ano, poprvé je to výborné, v dalších případech je to ještě stravitelné (vzhledem k rozmanitosti příběhů), ovšem později už to začne nudit, protože zjistíte, že už to přestává být originální. Kim je dobrý režisér, ale potřeboval by nějaký nový nápad. (14.02.2009)

Vždy, když mám vidět další z Kim Ki-dukových filmů, říkám si, že už mě nemůže nic překvapit. Vždy se mýlím..a jsem tomu rád. :) Tentokrát jsem ovšem tak překvapen nebyl. Ano, pár surových záběrů, které režisér v žádném případě nevyužívá samoúčelně, vás dostane, ale ve srovnání s jinými jeho filmy není Samaria tolik šokující a překvapivá. I přesto ovšem značným způsobem vyčnívá nad běžnou americkou produkci. (15.09.2006)