V dobré společnosti

„Ja som rovnako naštvaný, ako ty.“ – „Tak prečo sa usmievaš?“ – „Neusmievam.“ – „Ale hej, usmievaš. Kútiky úst máš dohora.“ – „To mám vždy.“ Rúca sa vám život priamo pred očami? Pre firmu, pre ktorú ste pracovali niekoľko rokov, ste zrazu zbytočný? Zostali by ste v nej aj keby vám pridelili horšiu pozíciu a nahradili vás mladším človekom, ktorý by vám bol zároveň nadriadeným? Je rozumné obetovať sa pre firmu, v konečnom efekte aj tak sa riadiacou prioritne vlastnými pravidlami (v ktorých bežne figuruje ukončenie pracovného pomeru)? Občas sa každý z nás stáva už nepotrebným, lebo každý je nahraditeľný. Takže prcinátorovi Paulovi Weitzovi sa po AKO NA VEC podaril aj ďalší „seriózny“ film. Bonus - malé pivo Scarlett Johansson. Nie je to nejaká extrémne pecka alebo srdcovka, ale scenár je kvalitný a zaoberá sa zaujímavými témami, preto volím jemne nadštandardné hodnotenie 4*. (08.12.2005)

Inteligentní komedie od tvůrce prvních Prciček. Že to není možné? Tak to se podívejte na tento film, kterému vévodí nekompromisní Dennis Quaid. Mě osobně potěšila přítomnost Scarlett, pro kterou mám malinkatou, (no dobře, tak trochu velkou :-)), slabost... A Tophera Grace, který tomu dával tu správnou šťávu, takže si ho budu všímat rozhodně víc... Vynikající komedie s pomalým rozjezdem, skvělým prostředkem a neamerickým koncem -> ideál na páteční večery... (29.05.2009)

Příjemná decentní melancholická komedie (nebo úsměvné drama?) z chladného světa vybuzených marketingových yuppies s výborným obsazením, ze kterého ční zejména nový objev Topher Grace. Ten mi zpočátku připadal dost nevýrazný a trochu nadbytečný (kolik Tobey Maguirů ještě potřebujeme?), ale snadno mě přesvědčil svým excelentním výkonem. Stejně snadno jako si moje sympatie urval životem těžce zkoušený, ale stále vzpřímený a upřímný šéf oddělení reklamy a otec zoufale rychle odrůstající a osamostatňující se dcery Dennis Quaid se svým širokým úsměvem či zvláštně krásná Scarlett Johanson jako zmíněná dcera. Pohodový snímek, který vás pobaví o to víc, o kolik méně přímočaře se o to snaží. (01.06.2006)

Je to vztahový film a moc dobře zahraný, se žhavou tématikou tvrdé současnosti. Dennis jako vyšilující taťka a charakterní věrný zaměstnanec firmy se nemohl předvést lépe, má u mě bodík už asi navždy za film Den poté. Topher je pro mě nová neznámá a za svým šéfem a zástupcem vůbec nezaostával. Vyjma ukázky šíleného životníhu stylu v NY, který udává drive celého jeho mikrosvěta, mě mile překvapil nečekaný závěr. Co ale dělá film přednostním, je podobně jako v pozdějším Margin Call americká firemní politika. Český oVčan se slinou na bradě jen tupě zírá na fungování týmové kolegiality, kamarádský přístup, nezbytné tykání od šéfa po údržbáře bez trapného titulování, kdy dostat za bodrého poplácávání po zádech padáka, skoro to nezamrzí. Ovšem pokud jde o zdroje financování, v tom jsou zase jinde oni a totál(it)ně. "A máte druhou hypotéku!" A my všichni to teď budeme splácet, richtig. (29.01.2012)

Milé překvapení. V průběhu sledování jsem se přistihl, přejedený typickým schématem amerických filmů, jak odhaduji vývoj děje, který se zdál být jasný, ale chyba lávky. Příběh se krásně vyhnul obvyklým klišé, kontrast mezi "mladým" a "starým" se neomezil pouze na eskapády a vztahy vykazují přecejenom nějakou větší hloubku. Tímto + hereckým obsazením se snímek vyzdvihl nad průměr nenáročné zábavy a hned jen tak nevyprchá. (21.02.2009)