Die Geschichte vom weinenden Kamel
Príbeh o uplakanej ťave
Obsahy(1)
Je jaro a rodina kočujících pastevců v poušti Gobi na jihu Mongolska pomáhá velbloudí samici, která právě přivádí na svět mládě. Po těžkém porodu se podaří novorozeného velblouda zachránit. Je to vzácně se vyskytující albín, matka ho však odvrhne a nechce ho krmit mlékem. Jedinou nadějí, jak mládě zachránit, je starodávný rituál, který umí vykonat hudebník ze vzdálené vesnice. Rodina za ním vyšle své dva syny a Dude s malým Ugnou se vydávají na cestu přes poušť až do Aimaku, kde se poprvé setkávají s civilizací... Film oscilující mezi dokumentem a hraným dramatem je absolventským snímkem studentů Vysoké filmové školy v Mnichově. Byl nominován na Evropskou filmovou cenu v sekci dokumentů a byl uveden na mnoha prestižních festivalech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Na veliké poušti jménem Gobi velbloudě tam žije a to zlobí .... jak trefně psal už pan Kainar. Jenže tady je ten potížista spíš než velbloudě jeho matka. Velbloud je už dlouhé roky moje totemové zvíře.Výskyt velblouda povyšuje cokoliv na atraktivní podívanou. A tenhle je takový rozkošný blonďáček. Na festivalu ve Varech jsem se s tím filmem beznadějně míjela (sestra mi alespoň ukradla plakát, u rodičů na mě kouká od dveří). Na Finále v Plzni jsem se s tímhle filmem taky minula. Naštěstí se uplakaný velbloud dostal i do televize. Je to fascinující. I kdyby to byly jen záběry na přežvykující velbloudy, pro mě tu bude fascinující. ()
Oscar 1 nominace: Dokument ()
Poutavý dokument, anebo nudné drama, které postrádá drama? Ani jedno. Po pár minutách vám nejspíš dojde, že o dokument nejde. Herci herci nejsou, jsou to Mongolští pastevci odříkávající (alespoň že) jednoduché věty a vytvářející tak dojem čehosi jako příběhu. Příběh příběhem není, je to všední obrázek tamějšího života vytvářený povětšinou statickou kamerou. Když už režisérka vyčerpala všechny scény související s běžnými denními úkony běžných Mongolů (jedna minuta tam musí trvat věčnost!) a film jí připadal příliš krátký, nejspíš si vymyslela titulní příběh o uplakaném velbloudovi. Dva malé Mongoly poslal do nejbližší vesnice, aby na nás mohl vytasit ještě podpříběh o střetu moderní civilizace se zažitými tradicemi (bez televize ani ránu). Mám z toho zvláštní pocit. Nedověděl jsem se nic, co bych neznal z jiných, zábavnějších dokumentů a příběh samotný mě absolutně ničím neoslovil. Možná by se mělo zakázat, aby každý nadšený cestovatel mohl kamerou několik dní snímat krajinu, která ho tolik fascinovala. Uplakaný velbloud je výsledkem něčeho podobného, ale že to nemusí být jediný možný výsledek, dokazují fascinující lidská dramata jako Horská hlídka nebo Himálaj – Karavana. Nabitá nenápadně podstrkovanými informacemi, snažící se o nevtíravou osvětu a vyvolávající soucit – nic z toho není Velbloudovi vlastní. P.S.: Milovníci obskurností se mohou těšit na „live“ porod velblouda. 50% Zajímavé komentáře: Aquarius, Flego ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,763,052║Tržby Celosvetovo $9,328,652║ ()
Napůl dokument napůl takový hezký příběh. Divák uvidí jak to v mongolsku chodí. "Příběh" je velice volný a chvílema jsem se zakoukal do blba a moc jsem to nevnímal, každopádně nejmladší syn byl roztomilej. Líbilo se mi to, ale nevím jak hodnotit. ()
Pár filmů "z konce světa" už jsem viděl, takže vím, že i tahle "nuda" se dá natočit mnohem zajímavěji. Hlavním problémem je, že film nepůsobí ani jako dokument ani jako film. Jakoby se ten příběh odehrával, aniž by měl kdokoli tušení, že je u toho kamera a jakoby kamera místy běžela, aniž by tušila, že se před ní nic neděje. Na druhou stranu má film spoustu velmi realisticky působících a přesvědčivých momentů. Viděl jsem ho v představení pro děti a nadšené reakce dvou ca. sedmiletých holčiček v sále potvrdily, že film přeci jen může někoho zaujmout (na rozdíl od jejich podřimujících rodičů). PS: "Jeskyně žlutého psa" (2005) se režisérce povedla mnohem více. ()
Hraný dokument prináša zaujímavý príbeh zo života mongolských pastierov a ich ťavy, ktorá odmieta svoje novonarodené mláďa. Takmer päťminútová scéna príchodu mláďaťa na svet je jedna z najkrajších scén. Iba máloktorý prírodopisný film vám ponúkne takýto detailný pohľad príchodu na svet. Zvyšok je nemenej zaujímavý, pobaví hlavne želanie malého chlapca, mať televízor. Dovoliť si ho, u nich znamená predať stádo oviec. A to ešte potrebuje elektrinu. Veľmi pekný záver, v ktorom ťave skutočne vypadne pár sĺz. Film 70%. ()
Krása jedním dechem, čistota ducha a síla přežít v takových podmínkách, na to by měly děti chodit povinně se školou, minimálně.!!! ()
Já *chtěla* být cynická, ale uplakaný velbloud mi ukradl jedovatou slinu a vítr nahnal do očí slzopudný zlatý písek...;-) Navíc nedám dopustit na mongolskou muziku. Co si budem povídat, nakonec jsem brečela jak ten velbloud. Kdo ne - jeho škoda...;-] ()
Slibně vypadající etnografický dokument o mongolských pastevcích z pouště Gobi je narušen něčím, co si jen stěží zaslouží označení „příběh“. Velbloudí mládě se na jednu stranu stalo linií, která dává filmu jasný tvar, na druhou stranu odvádí pozornost od lidí. Není to špatné, ale čekal jsem víc. ()
Když už se dívám na hodinu a půl dlouhý film (dokument?) o velbloudech, rád bych se o nich také i něco dozvěděl. Takhle jenom vím, proč velbloud stále vzhlíží k obzoru (čeká přece na jelena, až mu vrátí parohy, neasi). Konec má být strašně dojemný (dá mu napít, nedá), a já namísto slz dostal záchvat smíchu. ()
Janchiv, Amgaa, Odgoo, Ikhee, či Ugna - to sú len niektorí protagonisti ( určite skutočné mená ) tohto autentického dokumentu z prostredia pastierov na mongolskej púšti Gobi. " Keďže Boh nechcel, aby bola ťava vo zverokruhu, dal jej črty a vlastnosti zvierat zverokruhu." Veta, ktorú dedo rozpráva vnukom a tí ho láskavo upozorňujú, že tento príbeh počuli mnohokrát. Tento film je bez komentára ako to býva v dokumentoch, film nám pomalým tempom odhaľuje ťažký život ľudí z týchto nehostinných končín sveta. Dozvieme sa, že z ťavej srsti sa robia laná, ako sa deti hrajú s kockami z ťavích zubov, ako ľudia dbajú o čistotu, vidíme dramatický pôrod ťavieho mláďata a "učenie" matky, aby ho neodvrhla... A zistíme, kedy plače ťava. Veľmi príjemný dokument ! ()
Krásnej film. ()
Dokumentárně laděný film ze života mongolských pastevců je docela zajímavý, ale chtělo by to hodně prostříhat, protože to byla často dost nuda. A mnohem lepší by asi bylo udělat klasický dokument. Ti mongolští neherci působili často až trapně, jak dělali, že kamera není přítomná a oni se chovají zcela přirozeně, což se jim prostě nedalo věřit. ()
Geniálny dokument u ktorého som bol neustále na pochybách, či nesledujem hraný film. To, čo možno začalo v mysliach tvorcov ako "obyčajný" dokument o živote kočovných kmeňov v Mongolsku sa akoby zásahom vyššej moci zmení na srdcervúcu drámu o odvrhnutom mláďati ťavy a jeho matke, ktorej musia ľudia prostredníctvom hudby a spevu dopomôcť k vzniku materinského citu. Žiadny záber alebo scéna niesu zbytočné, všetko pracuje v službách celku. Film má krásnu kameru, ktorá často vie, čo sa bude diať, je teda zrejmé, že ľudskí protagonisti museli niektoré scény opakovať po tom, čo autori zvolili správne hľadisko. Vrcholom snímku je potom samotný rituál, ktorý ma zanechal v pocite úplnej pokory a blaženosti. Pomalé tempo skvele zachycuje plynutie času v pastierskej osade v púšti Gobi. Film mi veľmi evokoval diela Roberta Bressona, hlavne ten o somárovi. Názov nemusím hovoriť, pretože ho predsa všetci poznáte, však? ()
3,7 z 5 Keby je to obyčajný hraný film dal by som mu jednu hviezdičku... lenže Príbeh o uplakanej ťave je polodokument s epickým dejom, čo je jeho najväčším tromfom. Film rozpráva príbeh pastierov tiav kdesi v Bohom zabudnutej púšti Mongolska. Poetika filmu veľmi pekne ilustruje diametrálne odlišný spôsob života oproti tomu nášmu - euŕopskemu. Film sa neponáhľa, ale necháva diváka, aby si dosýta vychutnal všetky tvorcami ponúknuté obrazy a aby mal čas sa zamyslieť, nad skutočnosťou, že ľudia žijú naozaj rôzne, čo však neznamená že menej hodnotne. Takže ak budete pozerať tento film berte ho ako príjemnú nenásilnú prechádzku priestorom inej kultúry a možno budete nadšený. Ak nemáte radi pomalé filmové tempo URČITE to nepozerajte pretože film Vás v žiadnom prípade neosloví ()
Příběh o uplakanému velbloudovi je krasna, tradicna rozpravka. Oslavuje zivot cloveka spateho s prirodou, ktory ma mnohokrat tazsi zivot, ale o to krajsi a hlbsi. Preto zamrzi, ze tento tradicny sposob zivota Mongolov pomaly zanika a stahuju sa do miest, kde mnohi pocituju prazdnotu. Film je natoceny jednoducho, skoro dokumentarne, bez zbytocnych prikras. Scena hratia a spievania tavej matke patri medzi najsilnejsie a mna len hrialo pri srdci. ()
Kamera: Luigi Falorni .... nááádhera, neuvěřitelná krása prostupuje celý film, který je čistý jak nové zrcadlo. Opravdu nemám výhrad, snad jen k dialogum, bez nich by to bylo jeste zajimavejsi. Opet nechapu, proc je tento film tak nizko hodnoceny... ()
Ňezaspal som, ale byla to fuška ;-) ()
"Příběh o uplakaném velbloudovi".. pláče sice až na konci, ale dobře no. Vlastně celá ta záležitost s tím velbloudem, kterého matka odmítla kojit, je tam spíš jenom tak do pozadí, protože po většinu času trávíme čas s pasteveckou rodinou a můžeme pozorovat, jak krásně se dá žit ve světě bez televize, bez mptrojky nebo třeba bez csfd. Pokud byste se chtěli seznámit s tím, jak to v Gobi chodí a obohatit se o zážitek, jakým je třeba velbloudí porod, pak je tenhle "film" právě pro vás. Avšak celou hodinu a půl je to opravdu nuda, s čímž je určitě spojeno také to, že nejde moc poznat jestli je to hrané - což si myslím, že ne - nebo dokumentární - k čemuž se přikláním více. Poslední záběr z toho snímku byl výborný - kdo viděl, ví -, ale jinak uspávačka jak cip.... 3/10 ()
Související novinky
Dny evropského filmu
Dnem 27.1.2005 začal dvanáctý ročník filmového festivalu - Dny evropského filmu, které začaly projekcí maďarského snímku Revizoři. Ten byl uveden i na loňském karlovarském festivalu. Končit budou… (více)