Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Starý papír, starý lis a Philippe Noiret v tragikomedii, natočené na motivy románu Bohumila Hrabala.  Stárnoucí Haňta pracuje ve sběrně jako balič starého papíru, chystá se do důchodu a lis, u něhož léta pracuje, si chce vzít s sebou. Žije si své poklidné dny plné obyčejných i neobyčejných setkání s lidmi, kteří přivážejí papír do sběru, i s imaginárními hosty, ať už to jsou svatí, literární postavy nebo autoři knih, jež lisuje. Čte si, sní o krásné cikánce Ilonce a popíjí s přáteli, mezi nimiž jsou profesor, cikáni i kostelník. Poklidný život se mu však nečekaně začne hroutit a zklamaný muž, jenž nečekaně ztrácí smysl života, vidí jediné řešení, jak završit své celoživotní dílo. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (85)

movie 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetl, ale myslím že nebudu moc daleko od pravdy, když prohlásím, že tahle francouzská adaptace PŘÍLIŠ HLUČNÉ SAMOTY je fraška. Špatná režie, špatná hudba, nevhodná, trošku depresivnější atmosféra která se tváří jako nevydařená vykrádačka DELIKATES. Říkám to asi poprvé v životě, ale kdyby to byl český film, byl by to nejspíš i HEZKÝ FILM. V podání Véry Caïs je to jen nezdařené cosi, které v tomto případě mělo zůstat nejspíš jen svázané v deskách knihy. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kdo zná předchozí Menzelovy adaptace předchozích děl Hrabalových, dozajista bude mít s pohledem Véry Cais převeliký problém. Tam, kde Menzel umně kombinuje radost i smutek, kam zapasovává ono nejasné pábitelství a kus české povahy, tam francouzská režisérka volí pouze mrtvolné smutno. Samo o sobě to není taková tragédie a jsou i chvíle, kdy se takový přístup zdá odůvodněný, např. v závěru, ve scéně s "krvácejícími" knihami... Ovšem v hospodě tedy ne! Občas Noiretovým pojetím snímek dokonce přichází o logiku. Noiretův Haňta není žádný rozevlátec, jak mu vyčítá Brodského postava, ale melancholik par excellence. Někteří čeští herci, zřejmě ti mající nakoukáno "našich Hrabalovek", jakoby tušili, ba kolikrát i věděli, jak své postavy pojmout, ovšem v obklopení nudnými sekundanty vyznívá jejich snaha naprázdno. Zbytek dokonal až na výjimečně situace nedobrý český dabing. Vida v jak nepoetickém slovu může sídlit duše filmu. Slabé ***. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Koprodukční řešení tématu neprospělo, dabing Olgy W. také ne. Osobně oceňuji jen drobné role některých českých herců v čele s cikánským triem Dejdar, Blanarovičová a Kuklová. Líbila se mi i půvabná kurva Hrubešové a pentličková Morávková. Jinak nic. Ráda bych viděla v roli hostinské Garbielu Wilhelmovou, ale nestalo se. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tak nějak jsme si za ta léta zvykli na to, že zfilmované příběhy Bohumila Hrabala jsou absurdně vtipné, ale zároveň melancholicky smutné. No a když jsem zjistil, že se Hrabalův svět a francouzští herci staré školy sešli v jednom filmu, říkal jsem si, že to nemůže být tak strašné, jak se tady tváří. Nicméně je fakt, že dlouho jsem odolával. Když už jsem ale neodolal a film si pustil, tak tu zdejším hodnotitelům musím dát za pravdu. Filmu chybí nadhled a vtip. Čiší z něj jen smutek a deprese. A nejhorší je, že mu chybí i atmosféra, za což asi může i samotný nepovedený dabing francouzských herců a momenty z hospody, které, nevím proč, vůbec nevypadají, jak kdyby byly z páté cenové někde u Hrabala v Libni sedmdesátých let. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jak může dopadnout nepovedená adaptace skvělé literární předlohy, na to nám bohužel dává odpověď právě tenhle film. Drží ho sice nad vodou Hrabalovy geniální myšlenky a sentence, ale estetika tohohle filmu se úplně minula s předobrazem knihy a celé to poetično, které umí tak krásně do svých Hrabalovských filmů přenést třeba Jiří Menzel (který tu shodou okolností také hraje), se vytratilo kdoví kam. Sám Bohumil Hrabal se tu také mihne, možná tak svou účastí posvětil vznik tohoto filmu, je to ale celé nějak (multi)kulturně zpackané. Vůbec nejvíc však ruší zahraniční herci včetně Philippe Noireta, kteří vůbec nevědí, co a jak to hrát. Jak by Haňtu asi zahrál takový Rudolf Hrušínský? ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Během natáčení se Yveta Blanarovičová skamarádila s Philippem Noiretem díky své znalosti Italštiny. Dokonce s ní zůstal i při natáčení závěrečné scény, kde už sám neučínkoval. Yveta to zvládla na první pokus. Philipp jí pak objal se slovy, že je velká  herečka, což brala jako velkou poctu. [Zdroj: časopis Můj čas na kafíčko] (Duoscop)

Reklama

Reklama