Nastala chyba při přehrávání videa.
  • LEATHERFAC
    *

    Vážení přátelé...Kdo krucinál je tahle Věra Cais ? Čím se kvalifikovala k tomu, aby mohla zfilmovat jednu z nedůležitějších Hrabalových knih ? Našel jsem o ní, že před tím natočila snad jen dva filmy ve Francii...Její další pokus také podle toho dopadl...Naprosto postrádá Hrabalovu poetiku i filozofickou podstatu...Velmi slabý kousek, který ve mě nezanechal žádný otisk, žádnou vzpomínku...Velká škoda...To i krátkometrážní Sběrné surovosti, z roku 1965, které natočil začínající Juraj Herz, podle Hrabalovy povídky, jež předcházela pozdější Příliš hlučné samotě a ve které se poprvé objevuje postava Hanti, je vedle filmu Caisové naprosté veledílo...(31.1.2007)

  • gstudio
    odpad!

    Přiznávám se úvodem ke své mylné doměnce, že film podle Hrabala a s Noiretem v hlavní roli, nemůže být - a to i při selhání všeho ostatního - horší než průměrný. Jak jsem již předeslal, mýlil jsem se a to zásadně a hluboce. Krátce poté , co jsem usedl ke sledování tohoto "dílka", jsem pocítil jistou rozladěnost depresivní všudepřítomnou a přitom tak prázdnou tmou (tolik vzdálenou živosti, živočišnosti, různorodosti a barevnosti Hrabalova světa). Později jsem však svůj názor poměrně zásadně přehodnotil. Jak bylo milosrdné vůči divákovi zahalit statickou a nudnou scénu do všeobjímajícího šera! Poezie českého Hrabala zcela zmizela, odváta divokou francouzskou gestikulací Hanťova šéfa. Čekám, že každou chvíli vrazí na scénu Les Charlots. Nevěřícně zírám na nesourodou změť "citátů z Hrabala" beze stopy jakéhokoli hlubšího smyslu a bez nejmenší dějové soudržnosti. Ten film není ve svém ranku průměrný. Ten film je skutečně žalostný. Od filmařského a režijního podprůměru strhávám další hvězdičku i za strašnou adaptaci megalomanky Caisové, která si pro svoji scénaristickou "velkou" prvotinu zvolila velikášsky a bez špetky pokory právě Hrabala. A tu poslední osamocenou hvězdičku strhávám za degradaci francouzské a české herecké školy, která je zde zpochybněna bravurně a bezezbytku. Koprodukce "Příliš hlučná samota" je vzhledem k tomu, co všechno bylo ve výsledku poničeno a promrháno, tak hutným "odpadem", že by si s ním snad ani Hanťův lis neporadil.(22.9.2008)

  • Elví
    **

    Knihu sem četla, těšila se na pasáže s Mančinkou (dočkala se bohužel jen jedné), a nic. Podivný depresivní slepenec s příšerným dabingem a stejně hrozným Francouzem (jinak nic proti Noiretovi) v hlavní roli, který se diametrálně odchýlil od předlohy, ve mně zanechal dojem, že se samotný snímek pořádně nedokáže rozhodnout, chce-li být depresivní francouzskou moralitkou či parodií na český film.(21.2.2007)

  • pouler
    ***

    Veliké zklamání. Adaptace mé velmi oblíbené knihy od Bohumila Hrabala, Příliš hlučná samota, kde ve výkupu a lisovně papíru pracuje Haňťa (toho měl hrát Broďa) bohužel Francouzi nepochopili českou poetiku díla. Měl to režírovat Menzel ve své největší formě takto bohužel spadá tento film do šedého průměru.(15.2.2012)

  • Malarkey
    ***

    Tak nějak jsme si za ta léta zvykli na to, že zfilmované příběhy Bohumila Hrabala jsou absurdně vtipné, ale zároveň melancholicky smutné. No a když jsem zjistil, že se Hrabalův svět a francouzští herci staré školy sešli v jednom filmu, říkal jsem si, že to nemůže být tak strašné, jak se tady tváří. Nicméně je fakt, že dlouho jsem odolával. Když už jsem ale neodolal a film si pustil, tak tu zdejším hodnotitelům musím dát za pravdu. Filmu chybí nadhled a vtip. Čiší z něj jen smutek a deprese. A nejhorší je, že mu chybí i atmosféra, za což asi může i samotný nepovedený dabing francouzských herců a momenty z hospody, které, nevím proč, vůbec nevypadají, jak kdyby byly z páté cenové někde u Hrabala v Libni sedmdesátých let.(21.12.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace