Zahraj to znovu, Same

Veskrze divácký, upřímný a vtipný Allen. Vůbec jeden z mála případů, kdy filmový přepis divadelní hry (se stejným obsazením) zjevně kvalitativně neutrpěl (podobně jako např. u Oskara s Luisem de Funès). Celkově je to tak na 4,5*, ale po delším rozmýšlení nakonec zvyšuji na plný počet. [==] "Zajímavost": Film, který na začátku filmu sleduje Allan (Woody Allen) v kině, je Casablanca (1942). (16.11.2014)

"Co děláte v sobotu večer?" "Spáchám sebevraždu." "A v pátek večer?" :-) Co dělat, když člověk není Humphrey Bogart. Teď, když jsem Sama konečně viděl, se vlastně divím tomu poprasku, který způsobila o pět let později Annie Hallová. Všeobecnému údivu, že Woody umí i něco jiného než bláznivé parodie. Protože základ je položen už tady. Musím ale říct, že jsem od toho nápadu "život podle Casablancy" čekal mnohem víc. Vtipné to je, několikrát jsem se od srdce zasmál, dosyta se pokochal celuloidovou premiérou dvojice Keatonová-Allen, ale taky jsem si nepříjemně často říkal "tahle scéna musela být v divadle k popukání". Všimněte si, kolik situací a dialogů je vystavěno tak, jako když se počítá s bezprostřední reakcí publika. I tak rozhodně nadprůměr a mohu-li radit, vyhněte se dabované verzi. Za nápad, aby WA česky mluvil hlasem Oldřicha Kaisera, by měl někdo pykat. 70% (12.05.2006)

Musím za pět. Skvělé hlášky, geniální provázání s Casablancou (nejoblíbenějším z filmů ve kterých chybí barva, světelné meče a Jason Statham :) a Woody v životní formě při smrtonosném randění. Kdybyste chtěli vědět víc, ráno jsem na 555-1235, odpoledne na 635-4521 a večer pravděpodobně doma, na 457-5531. (13.11.2007)

Woody tentokrát nestál za kamerou, ale snímek se dá z fleku zařadit mezi Allenovu ranou produkci, kdy navazoval na svoje herecké kreace ve stand-upech. Je to rozjuchané, expresivní herectví, které ještě ani v nejmenším nepřipomíná jeho proslulé intelektuální konverzačky. Na druhou stranu, jeho Allen už má charakteristiku bolestínského, nejistého neurotika, kterého si později Woody vybrousil do dokonalosti. Dá se říct, že si tady Woody vyzkoušel pozici, kterou ve světě proslul Pierre Richard, tedy sympatického nešiky, který bojuje o přízeň druhého pohlaví. Jenže zatímco Richardovi pasovaly obě polohy, tedy komediální i romantická, u Woody Allena funguje pouze ta komická. Zkrátka a dobře, polohu svůdce, který dostane do postele Diane Keaton, mu věřit při nejlepší vůli nemůžete. Leda by do ní napřed nalil láhev alkoholu nebo účinnou drogu. Nemůžu říct, že bych se nebavil, ale nemůžu ani tvrdit, že bych se odvázal nějak moc. Stačí to právě tak na 3 hvězdičky. Stejný nápad nepoměrně úspěšněji rozvinul Woody v Purpurové růži z Káhiry, kterou jsem taky ohodnotil výš. Celkový dojem: 60 %. (11.01.2017)

I když Woody Allen tento film nerežíroval a poskytl scénář, je to prostě jeho film. A je to film, který položil základy k jeho následujícím filmům a tento vliv je vidět ještě i v jedné z posledních autorových komedií "Prokletí žlutozeleného škorpióna". Allen v této době potkal zajímavou mladou herečku, jakousi Diane Keaton a právě tento film poprvé nese typické woodyallenovské trademarky jako je porušování čtvrté stěny ve formě komentáře, (což je věc, která mě ve filmu vždy extrémně vadí a je to jediná moje zásadní výhrada k filmům WA) a totéž se děje i formou mluvení do kamery, kde mi to už vadí méně. Od tohoto filmu se Woodyho postava také stává věčným hypochondrem a autor tu poprvé poukazuje na střet filmové fikce a reality ve které žijeme. Krom toho je to jedna z nejlepších Allenových komedií - grotesek a je ideální na první setkání s géniem Allena Konigsberga. (12.01.2021)