Violetta
Camille
Režie:
George CukorHudba:
Herbert StothartHrají:
Greta Garbo, Robert Taylor, Lionel Barrymore, Elizabeth Allan, Jessie Ralph, Henry Daniell, Lenore Ulric, Laura Hope Crews, Rex O'Malley, Joan Leslie (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kurtizána Marguerite Gautier (Greta Garbo) vede v Paříži rozmařilý život. K jejím zbožňovatelům patří také baron de Varville (Henry Daniell), jenž by ji chtěl nejraději jen sám pro sebe. Marguerite si však zakládá na své nevázanosti. Pak se ale zamiluje do mladého úředníka Armanda Duvala (Robert Taylor)... Jako předobraz posloužila spisovateli Alexandrovi Dumasovi kurtizána Marguerite Duplessis, s kterou měl poměr např. Franz Liszt nebo i Dumas sám. Natáčení filmu začalo v září roku 1936 a trvalo 75 dní. Garbo se do práce dostavila ze svého švédského pobytu a prožívala ještě větší melancholické období než obvykle. Bylo jí 30, ve Švédku těžce onemocněl a během návratu do USA zemřel její dlouholetý partner John Gilbert. Po dvou týdnech natáčení zemřel zcela neočekávaně legendární producent Irving Thalberg, z čehož byli všechni velmi otřeseni. Sama Garbo byla během natáčení stále nemocná a velmi slabá, což velmi napomohlo procítění její role - nápad na zfilmování této klasiky ostatně přišel od samotné Grety. V roli baron de Varville se měl původně objevit John Barrymore. Slavný kostymér Adrian vymyslel působivou strategii proměny Garbina zevnějšu - Garbo vstupuje do filmu s kučerami a v bílých šatech; ty postupně nabírají stále tmavší tón až ke konečné černé barvě a zcela rovným vlasům. Na přelomu let 1954 a 1955 šel film znovu do kin a setkal se s dalším kolem obrovkého úspěchu. (Pohrobek)
(více)Recenze (31)
Snímek nabízí větší škálu pohledů než samotná kniha, v které je slečna Gautierová sice zamilovaná holka, ale jinak požitkářská kurtizána. Což, jak jsme se dozvěděli, v tomto případě zastavila cenzura. Nijak zvlášť to na vážnosti příběhu neubírá, ale divák si tak zbytečně romantizuje hlavní hrdiny a zároveň je mu nabízeno něco, co bych řekla že Dumas nezamýšlel. Co je pro mě ovšem větší problém je role samotné Marguerite. Mám pocit, že je trochu přeceňována. A obzvlášť bych řekla, že je trochu přeceňováno umění Grety Garbo, i když raději to berte s nadhledem, nemám vůbec žádné srovnání, ani v rolích Marguerite, ani v rolích Grety, tudíž jde čistě o můj pocit. Na závěr, i přes vytracení "realistického románu", zůstane vkusný román, který je plný dojetí, slz a ústupků. Myslím tedy, že rozhodně neurazí. A nikomu to neříkejte, normálně by to bylo za tři, ale ta čtvrtá je prostě a jednoduše za Roberta Taylora (a Jiří, představ si, že už mi umřel!!!!). ()
Opět se bohužel dostáváme k mému problému s mainstreamovými romantickými filmy všech dob. A to, že zkrátka nerozumím, nechápu a vnitřně se mi přící chování ústředních dvojic - trojic - trojúhelníků - kosodélníků a mám pocit, že jsem viděl i pár válců. :) Filmové zpracování podle mě velmi utrpělo snahou o kompromis s cenzurou, kdy se z kurtyzány stává jakási slečinka z vyšších společenských kruhů, o jejímž životě ale nevíme prakticky nic, krom toho že má velké dluhy a proto se vrhá do náručí jakéhosi barona. Baronův úmysl vzít si domu ženu po krk v dluzích, když všude kolem je spousta vznešených a bohatých dam, tak nedává smysl už vůbec, jelikož z jeho chování nevyplývá žádná vřelá náklonost k Marquerite. Pro člověka neznalého knižní adaptace tak postavy jednají naprosto chaoticky a nereálně. Zároveň zamlčení pravého "povolání" Marquerite zároveň ničí společenský rozměr dramatu - jelikož kurtizáně, která pocítí lásku a snaží se udělat za svou minulostí tlustou čáru a mladíkovi, který i přes neblahou pověst své vyvolené se rozhodne pro ni obětovat vše co má, se jako outsiderům fandí daleko lehčeji a přirozeněji než znuděné paničce, u které se zdá, že je její vztah se studentem založen jen na neschopnosti být sama se sebou a nesebevědomému podpantoflákovi. Pro mě tak na plátně vznikla průměrná romance s nezajímavými a plochými postavami. Avšak prostředí meziválečné smetánky, ale i scény z venkova mají svůj šmrnc a tak se nedá říct, že by to byla vysloveně tragédie. (Báro, to mě mrzí..ale neboj...žijících fešáku je přece taky ještě dost.;) ) ()
Marguerite Gautier - Violetta - Camille - Greta Garbo je krásná a veselá mladá žena, která se nechává vydržovat bohatými muži. Jak by ne je žádanou a zbožňovanou prostitutkou, ale její chybou je že se zamiluje do Armanda ...hrál ho Robert Taylor. Greta tuto roli zahrála velice procítěně, a podle mě je to jeden z jejich nejlepších filmů. ()
39. LFŠ Obdivuhodně krásný a velkolepý film, kterému na velkém platně není co vytknout. ()
Drama archetypální síly s výraznou milostnou, společenskou i sociální rovinou schované přehluboko pod Gretinými zářivými úsměvy, dráždivým severským přízvukem a hereckým projevem uvolněným tak, až se z té uvolněnosti stává trochu macha (v Královně Kristýně mi připadala o poznání bezprostřednější), pod kodexovou krotkostí a načančanou rádoby francouzskou atmosférou, pod svižnými, místy i vtipnými, leč zhusta duchapráznými dialogy. Němé zpracování téže předlohy z roku 1921, které jsem objevil v bonusech na DVD, pro mě upřímně řečeno mělo větší kouzlo. ()
Velmi dobre zpracovani klasickeho pribehu, kteremu logicky vevodi vykon vyborne Grety Garbo. Pobavila mne tez Laura Hope Crews v roli Prudence... 3+. ()
Na tomhle filmu je nejlepší tajemná Greta Garbo. Zbytek jsou přehrávané herecké výkony, celkem průměrná a pro mě nezajímavá zápletka. ()
Další zfilmovaná literární klasika se kterou mám stejný problém jako s jinými z té doby. Je to hezky natočená, celkem slušně zahraná načinčaná kostýmní limonáda, u které se většinu času nudím. Nepřečíst si na wikipedii o čem je vlastně Dumasův román, vůbec bych nepochopil proč hrdinka opouští lásku svého života, resp. proč to po ní chce její otec. Taky bych nepobral co je na její minulosti špatného a co ji vlastně je. Zkrátka, pěkný film pro někoho jiného, než jsem já. ()
3,5 Historické kostýmové melodrámy ma zvyčajne príliš nebavia a zhýralé večierky smotánky ma vyslovene otravujú. Preto som prvú polovicu filmu sledoval s istou dávkou nevôle. Akonáhle ale dej opustil luxusné salóny a preniesol sa do až gýčovo idylicky zobrazeného vidieku, film ma začal vážne zaujímať. Vtedy sa zápletka konečne začala rozvíjať a herci sa mohli naplno prejaviť (hlavne Greta Garbo, ale výborne jej sekundoval aj Robert Taylor). Panuje inak značný neporiadok v pomenovaní hlavnej postavy aj celého filmu. Akoby nestačilo, že sa hlavná postava volá Marguerite a má aj pseudonym Camille. Pochopil by som ešte ako tak názov Dáma s kaméliemi (románová predloha), ale prečo preboha Violetta? To je snáď meno postavy Verdiho opery. ()
Naprosto uhrančivá Garbo, výborný Robert Taylor i ostatní herci. Režisérky si Cukor sice vystačí s málem (preferuje především detail), ale výborně napsaná předloha a herecký koncert Garbo jsou největšími doménami tohoto filmu. ()
Dáma s kaméliemi, hrdinka nádherného milostného příběhu Alexandre Dumase. Greta Garbo propůjčila filmu George Cukora svou odtažitou tajuplnost a alabastrovou krásu a podle mnohých tu podává svůj vůbec nejlepší herecký výkon. Její dáma s kaméliemi je filmovým vzorem skutečné lásky ( k jejímu ctiteli Armandu Duvalovi, kterého pozoruhodným způsobem ztělesnil Robert Taylor ), obětované na oltář vyššího dobra. Garbo získala za svůj mimořádný výkon nominaci na Oscara a cenu newyorských filmových kritiků pro nejlepší herečku. ()