Dravci

Ravenous je zkrátka super pecka s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet, se slušnou porcí černého (ba šibeničního) humoru, z něhož ovšem místy velmi účinně mrazí, a se skvělými hereckými výkony. A Michael Nyman - je bůh. Jeho hudba popírá všechny zajeté představy o tom, jak má horrorový soundtrack znít - ale funguje bezvadně (a navíc je to opravdu parádní poslech). (20.11.2006)

"Ten, který bojuje s monstry by si měl dávat pozor, aby se sám nestal monstrem". Myslím, že tenhle citát z Nietzscheho hned v úvodu filmu vystihuje opravdu přesně vše, o co v tomhle brilantním hororovém dramatu jde. Kapitán Boyd (G. Pearce) je skutečným >antihrdinou< , poslaným po mexicko-americké válce "za statečnost" - vlastně za trest - kamsi do odlehlé pevnosti v horách Sierra Nevady a v úzké (leč velmi různorodé) komunitě hrstky vojáků a personálu musí čelit největší zkoušce svého života. Ano, ta potrava jim dala nebývalou sílu, aby je nakonec zahubila jejich slabost. Velmi jednoduchými výrazovými prostředky (mmj. s pomocí dekadentně bizarního, ale velmi jemného sofistikovaného černého humoru) a bez nějakých zvláštních efektů (ke kterým by žánr mohl svádět) dosahuje režisérka(!) filmu opravdu >husté< atmosféry ve skvěle vystavěné a svým způsobem snad i uvěřitelné zápletce a vytváří tak mírně stylizovaný, velmi drsný a krvavý, ale smysluplný a poutavý příběh lidí v mezní situaci, rezignujících na své lidství a nakonec i na život sám. Vše umocněno místy až pitoreskně absurdním hudebním doprovodem Damona Albarna a mistra minimalisticko-symfonických zvukových koláží Michaela Nymana. - - - Čtyři a půl hvězdičky za tuhle filmovou (vskutku) lahůdku - nakonec po (mučivé ;-) úvaze zaokrouhleno (i za tu hudbu) nahoru... (30.03.2007)

Temný příběh z amerických hor (natáčelo se také na Slovensku) o tom, jak se stát nesmrtelným. Colqhoun (vynikající démonický Robert Carlyle) se vydá přes hory do sanatoria zemřít, protože má tuberkulózu v posledním stadiu. Najatý průvodce je ale mamlas, který je místo slíbené zkratky zavede do pustiny. Když Colqhoun okusí ze zoufalství lidské maso, aby nezemřel hlady, zjistí, že se mu nejen vrátila síla, nýbrž zmizela i nemoc. Jenže nově nabytá schopnost si žádá další maso. Naštěstí je nedaleko malá pevnost, kde jsou patřičné zásoby. Zpočátku pomalejší příběh se nakonec rozjede. O krvavé výjevy, střeva ven a obrané kosti není nouze. Ovšem i takový skok do propasti má grády! Příběh jsem si už pamatoval jen v základních obrysech, a tak jsem se k němu po dlouhé době vrátil. Překvapilo mě, že funguje stále dobře. Chladný, syrový a bezvýchodný bez naděje na změnu. Lze jej samozřejmě chápat i jako alegorii,  funguje však i bez jinotajných přesahů. Hodnocení proto ponechávám v plné výši, i když bych možná jednu malou hvězdičku ubral....pořád však výborné. (25.04.2022)

Určite nie film pre každého, s tým by som rád začal. Spočiatku som totiž chcel napísať, že netradičný bol výber hudby. V tomto filme bolo ale netradičné takmer všetko a ak mám pravdu povedať, keby sa film nenatáčal u nás a neniesol by na obale také známe mená, asi by ostal niekde v súkromných hľadáčikoch fanúšikov žánru. Pearce, Carlyle a spol. filmu dodali naozaj skvelú atmosféru, človek by podľa obsadenie čakal, kedy sa film učlovečí, ale ono je to čím ďalej, tým viac väčšia úchylnosť. Úchylné je, že sami ale tá úchylnosť úchylne páčila. Napätia je tu celkom sympaticky dosť, scenár tiež nebol úplne deravý, atmosféra krutá a surová; a s vedomím, že nič podobné už asi nikdy neuvidím som si film celkom vychutnal. 75%. (29.11.2006)

Viete, že keď zjete ľudské mäso vaše telo sa dokáže zregenerovať, vyliečiť zo zlomenín, strelných rán ale i takej tuberkulózy, získate väčšiu silu a cítite sa neskutočne zdravo. Taký indiáni to poznajú. Volajú to „Vindigo“. Problém je v tom, že sa s tým už nedá prestať a chuť na ďalšiu porciu človečiny je čím ďalej väčšia. Zakrátko to spozná aj pár obyvateľov opustenej pevnosti ktorých preberie k životu príchod nového pasažiera čo práve utiekol kanibalom priamo z kotlíka ... Sú filmy kde si hudbu ani nevšimnete. Je nevtieravá, presne pasujúca ale na samotný posluch nevábna. Hudba v Ravenous je však taká výrazná a iná že soundtrack by som do svojej zbierky bral všetkými desiatimi. I keď tento skvelí film točila žena je patrične drsný ako sa na daný žáner patrí. Naviac sa to všetko odohráva v neopozeranej krásnej slovenskej prírode po ktorej sa preháňajú áčkový herci Guy Pearce (L.A. Confidential), Robert Carlyle (Trainspotting), David Arquette (Scream), Jeffry Jones ale aj ten blonďavý záporák z Walking Tall a ten strachopud zo Saving Private Ryane. Mám rád takéto dravé mysteriózne filmy, kde si tvorcovia neberú žiadne vreckovky pred ústa a keď má niekto zomrieť tak ich zomrie zrazu priveľa a proste scenár vždy zájde do tej najkrajnejšej možnosti. A tak si môžeme opäť užiť skok z útesu, nie nepodobný tomu akým prešiel John Rambo v Prvej krvy, pár prekvapivých momentov, čiernočierny humor, poctivú rezanicu, vydarený záver ale hlavne výborné herecké výkony, rovnako dobrú réžiu dynamickú v akčných scénkach i napínavú, hlavne pri jaskyni no i pár múdrych slov. „Kresťania jedia telo Kristovo každú nedeľu“. Čo k tomu dodať. Béčkový námet, áčkoví herci, dialógy majú šťavu, rovnako i spád filmu, a tá hudba, tá hudba. (22.11.2006)