Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když Vojtěch Hynais, žijící v osmdesátých letech devatenáctého století v Paříži, dostal nabídku k namalování opony Národního divadla, přijal ji. Avšak jeho na tehdejší dobu moderní pojetí nebylo akademicky zkostnatělou komisí akceptováno. Neztvárnil totiž požadované osobnosti české historie, ale umělce políbeného Múzou. Dílo sice dokončil, ale práce na největší oponě v Rakousko-Uhersku nebyla nikdy zaplacena.
Autor Martin Šafránek velmi citlivě rozkryl problematiku morálního selhání za cenu hmotných výhod na straně jedné a odvahu riskovat tyto hodnoty až na okraj sebezničení na straně druhé. Režisér Jiří Strach, který tímto dílem v roce 1998 debutoval, obsadil do hlavních rolí Radka Holuba a Kláru Issovou. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

honajz 

všechny recenze uživatele

Radek Holub je vynikající, velmi potěší výprava, a na tak "závažné" téma i zde nějaký ten vtípek. Ale celkově mi inscenace přijde jako kompromis. Zvláště když má člověk na paměti Operaci Silver A a tamní zobrazení postav. Tady ten vztah Hynaise a jeho múzy vypadá až moc idylicky, konflikty jsou takové hned zahlazené, navíc celé ústřední téma (naši velikáni vs. prostý lid) je sice hodně zajímavé, ale tady jsem je hercům nějak nevěřil, přišlo mi podané spíše jen vnějškově než vnitřně. On už samotný ten formát nedovoluje nějakou moc větší psychologii postav, ale právě proto mi přijde, že některé věci nefungují - nevíme, jaký je vztah Hynaise a Ženíška a proč, proč si věci nevysvětlili tváří v tvář, o Suzanne Valadon se také moc nedozvíme apod. Ale samozřejmě - ve školách se podobné konflikty vzniku velkých děl a velikánů umění neprobírají, takže je fajn, že inscenace vznikla. A pravda - hezké bylo vidět "živé" kompozice a předlohy postav na oponě. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Velmi povedená inscenace. Na pozadí událostí kolem vzniku opony Národního divadla autoři vyprávějí příběh o sváru umění a malichernosti, tupém národničení a skutečném pocitu sounáležitosti se svými, podlém politikaření a přátelství. Radek Holub mne překvapil, jak dokázal být v této poloze naprosto bez kazu. Klára Issová je k tomu ještě navíc opravdu krásná. ()

Reklama

rt12 

všechny recenze uživatele

V každé době od Adama až po naše časy , se v našich končinách objeví nějaká komise. Ta ví a zná na 100% jak se má co namalovat, vysochat či poradí jak se má správně napsat román, v lepším případě jak máme myslet. ,,Ještě, že ti nezničitelní dobráci existují , že?". Jinak : TV film, měl pro mne smysl a obohatil mě o informace, které jsem neznala. Vynikající výkon Radka Holuba. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jednoho z nejvýraznějších představitelů tzv. Generace českého Národního divadla Vojtěcha Hynaise dnes postihl úděl řady jeho vrstevníků, jejichž mnohdy nelehké životní osudy byly sesumarizovány do učebnicových pomníků a jen těžce si dokáží mladší diváci představit, že i tito umělci bývali jen lidé z masa a kostí. Traumatizující peripetie geniálního malíře, zneuznaného českým i francouzským maloměšťáckým šosáctvím se cele promítá do příběhu vzniku slavné opony Národního divadla. Zarputilost, s jakou si dokázal Hynais obhájit vlastní, do té doby naprosto nevídanou velkoformátovou realizaci památky českému národu, symbolizovaného nikoli slavnými velikány, ale obyčejnými lidmi, je až pozoruhodná svou prostotou, nepředstíranou vědoucí silou, že něco tak výjimečného nelze nechat zhasnout. Osobitost Strachovy inscenace se promítá především v obsazení titulní role excelentním Radkem Holubem, který Hynaise pojal jako člověka bojujícího s nepřízní osudu, nevzdávajícího se ovšem svého velkého snu a odhodlaného obětovat mu vše. Silnou podporu získal v celé plejádě hereckých autorit, udržujících si i na rozsahem nevelkém prostoru vysoký standard; osobně bych připoměl dobrý Švehlíkův výkon nebo další skvělou kreaci předčasně zemřelého Vladimíra Dlouhého, ale je tady i náležitě prokreslená figura Petra Kostky. Naopak výtku bych tentokrát adresoval mladinké Kláře Issové, tehdy stále ještě hledající sebe samu a nemající šanci zvládnout psychologicky náročnou roli malířovy múzy. Nedávné znovuobjevení tohoto pozapomenutého televizního díla v programové skladbě ČT je vstřícným krokem nejen k návratu kvalitních pořadů, ale především k připomenutí opravdových géniů vlasti, k nimž se doba a lidé zachovali tak macešsky. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama