• Tosim
    ****

    -V ČECHÁCH ŽIJE VĚTŠINA ČECHŮ. -JEDNOU MI TO BUDETE MUSET VYSVĚTLIT. Nosné téma, nadhled, jistá režie a zase ta Klára Issová...tohle je v pohodě, Jirko ;-) 90%.(28.10.2010)

  • honajz
    ***

    Radek Holub je vynikající, velmi potěší výprava, a na tak "závažné" téma i zde nějaký ten vtípek. Ale celkově mi inscenace přijde jako kompromis. Zvláště když má člověk na paměti Operaci Silver A a tamní zobrazení postav. Tady ten vztah Hynaise a jeho múzy vypadá až moc idylicky, konflikty jsou takové hned zahlazené, navíc celé ústřední téma (naši velikáni vs. prostý lid) je sice hodně zajímavé, ale tady jsem je hercům nějak nevěřil, přišlo mi podané spíše jen vnějškově než vnitřně. On už samotný ten formát nedovoluje nějakou moc větší psychologii postav, ale právě proto mi přijde, že některé věci nefungují - nevíme, jaký je vztah Hynaise a Ženíška a proč, proč si věci nevysvětlili tváří v tvář, o Suzanne Valadon se také moc nedozvíme apod. Ale samozřejmě - ve školách se podobné konflikty vzniku velkých děl a velikánů umění neprobírají, takže je fajn, že inscenace vznikla. A pravda - hezké bylo vidět "živé" kompozice a předlohy postav na oponě.(3.1.2013)

  • sator
    ***

    Holub by si zasloužil víc hlavních rolí... Příběh zajímavý...(10.9.2017)

  • Marthos
    ****

    Jednoho z nejvýraznějších představitelů tzv. Generace českého Národního divadla Vojtěcha Hynaise dnes postihl úděl řady jeho vrstevníků, jejichž mnohdy nelehké životní osudy byly sesumarizovány do učebnicových pomníků a jen těžce si dokáží mladší diváci představit, že i tito umělci bývali jen lidé z masa a kostí. Traumatizující peripetie geniálního malíře, zneuznaného českým i francouzským maloměšťáckým šosáctvím se cele promítá do příběhu vzniku slavné opony Národního divadla. Zarputilost, s jakou si dokázal Hynais obhájit vlastní, do té doby naprosto nevídanou velkoformátovou realizaci památky českému národu, symbolizovaného nikoli slavnými velikány, ale obyčejnými lidmi, je až pozoruhodná svou prostotou, nepředstíranou vědoucí silou, že něco tak výjimečného nelze nechat zhasnout. Osobitost Strachovy inscenace se promítá především v obsazení titulní role excelentním Radkem Holubem, který Hynaise pojal jako člověka bojujícího s nepřízní osudu, nevzdávajícího se ovšem svého velkého snu a odhodlaného obětovat mu vše. Silnou podporu získal v celé plejádě hereckých autorit, udržujících si i na rozsahem nevelkém prostoru vysoký standard; osobně bych připoměl dobrý Švehlíkův výkon nebo další skvělou kreaci předčasně zemřelého Vladimíra Dlouhého, ale je tady i náležitě prokreslená figura Petra Kostky. Naopak výtku bych tentokrát adresoval mladinké Kláře Issové, tehdy stále ještě hledající sebe samu a nemající šanci zvládnout psychologicky náročnou roli malířovy múzy. Nedávné znovuobjevení tohoto pozapomenutého televizního díla v programové skladbě ČT je vstřícným krokem nejen k návratu kvalitních pořadů, ale především k připomenutí opravdových géniů vlasti, k nimž se doba a lidé zachovali tak macešsky.(1.11.2010)

  • Aky
    *****

    Velmi povedená inscenace. Na pozadí událostí kolem vzniku opony Národního divadla autoři vyprávějí příběh o sváru umění a malichernosti, tupém národničení a skutečném pocitu sounáležitosti se svými, podlém politikaření a přátelství. Radek Holub mne překvapil, jak dokázal být v této poloze naprosto bez kazu. Klára Issová je k tomu ještě navíc opravdu krásná.(5.6.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace