Sbohem, Sabato

Třetí díl sabatovské série. Odehrála se tu podstatná změna: Lee Van Cleefa nahradil Yul Brynner. Těžko říci, kdo byl lepší, vychází to asi na remízu. Yul je o dost lepším hercem, ale s Van Cleefem možná bylo více srandy. Každopádně z předchozích dvou dílů bylo převzato tak 80% - příběh o honbě za hromadou zlata, Sabatův nespolehlivý "kamarád", šílený zloduch, s nímž se Sabata vypořádá klasickým způsobem. Něco se ale změnilo - film má o dost propracovanější a především uchopitelnější příběh, hudba je uměřená, prostředí je klasicky spaghetti - westernové; snímek se tak rozloučil se starým Sabatou a stal se klasickým a nadprůměrným zástupcem italo-westernu. (01.08.2006)

Pre mňa prvé stretnutie so Sabatom a veľké prekvapenie. Také menšie DOBRÝ, ZLÝ A ŠKAREDÝ. Zaujímavé postavičky a prehnité charaktery, skvelá hra s relikviami (malé pištole, nože, napalm :-)), originálna téma na pozadí (Rakúšania), celkom slušný parkour a skvelý hudobný doprovod (i keď netvrdím, že neznie akosi morriconeovsky). Yul Brynner bol zaškatuľkovaný ako Chris zo SEDEM STATOČNÝCH, preto si potom vyberal úlohy trochu netradičných pištolníkov, a tu to vyšlo značne lepšie ako pri POZVÁNKE PRE PIŠTOLNÍKA... Rozhodne dám šancu aj ostatným dielom trilógie... (07.01.2013)

Jeden z těch spaghetti westernů s vyšším rozpočtem a díky tomu zároveň asi i nejlepší film, kde se objevuje jméno Sabaty. Dean Reed se do své role hodil, ale Brynner je neskutečný dřevo a Sabatu raději neměl vůbec hrát. Jako ruský emigrant nesnášel Reeda, který byl silně kritický vůči západnímu bloku a později emigroval do východního Německa. Nejenže s ním mimo záběr odmítal jakkoliv komunikovat a ve své roli je viditelně otrávený, ale ještě si vymanil, že v každé scéně s Reedem musí vypadat minimálně stejně vysoký jako Reed, který byl ve skutečnosti vyšší než Brynner! Arogance některých lidí zřejmě nemá hranic. Produkční hodnota naštěstí vytahuje western do lepších vod, režie je zvládnutá a vidět je spousta komparsu, velké scény i originální záporák. Děj, jak bylo tehdy v kurzu, se točí kolem ukrytého zlata. (21.02.2015)

Scénář k filmu patrně dodalo mexické ministerstvo kultury, oddělení morbidních pohádek, neb se to v něm mexickým vlastenectvím, mrtvolami a rakušáckým padouctvím jen hemžilo. Yul Brynner se taky moc nevytáhl, snažil se sice o tvrďáctví a charisma, ale moc mu to nešlo. Jednak z příčin subjektivních, jednak objektivních. Já půl filmu dumal, koho mi v obličeji připomíná? Až jsem na to přišel... Gretu (ne Garbo). A Greta s kulometem vypadá dost legračně, už proto, že jako správný ochránce přírody by spíš používala bezemisní vzduchovku. (04.08.2023)

Keď som počul prvé tóny z melódie k tomuto filmu, hovorím si, tak toto je buď Morriccone( ale nepoznám takú melódiu), alebo ho niekto brutálne vykradol a použil úplne všetky prvky a štýly, ktorými sa Morricone vo westernoch preslávil. Je to až neuveriteľné, ale je to druhá možnosť. Kvality ale uznať musím a hudba si pochvalu zaslúži, pretože je dosť výrazná i kvalitná. Okrem hudby je tu takmer všetko, čo môžme vidieť v starších špagety westernoch. Mexických banditos, hlboké pohľady do očí i charakteristický zvuk výstrelov. Iba ten nablýskaný ohoz Yulla Brynnera mi tam akosi nesedel a jeho terminátorovská mimika by tiež chcela rozhýbať. Tým nechcem zhadzovať jeho výkon, len bol trochu kamenný. Samotný dej, kde ide aj o zlato môže pripomenúť klasiku Dobrý, zlý a škaredý. Tu sú však protivníci až z rakúsko-Uhorska. Asi nemá veľkú cenu baviť sa o tom, kto má väčšie šance na prežitie. Rakúšania či mexický pistoleros? Záleží na tom, na ktorej strane bude stáť Sabata...70%. (09.01.2013)