Jak se krotí krokodýli

Bohužel až příliš přeplácaná podívaná, které schází zejména hlavní motiv, kterého by se držel. Marie Poledňáková na to nešla špatně, ale bohužel se pokusila do filmu nacpat až příliš velké množství nápadů, z nichž některé bohužel do výsledku příliš nezapadají a působí spíše rušivým dojmem. Neustálé přebíhání mezi těmi všemi rovinami je amatérské a rozhodně nenapomáhá divákovi v lepší orientaci. Díky lehkému ději sice víme co se kde děje, ale k udržení pozornosti to bohužel nestačí. Jak se krotí krokodýli není ve své podstatě špatný film, jenže kvůli všem těm víše zmíněným fakům vám v hlavě nejspíše dlouho nezůstane. (28.10.2007)

Zklamání pro ty, kteří čekali další kvalitní snímek ke svým nepřekonatelným bratříčkům, jako je " Stolička"a "Tatínek". Velkou slabinou je však výměna hereckého obsazení a herci se svým předchůdcům, co do uchopení a hravosti postav, nemohou rovnat, ani kdyby se rozkrájeli. Rovněž režie Marie Polednákové je o několik tříd horší, než jsem byl zvyklý, ale je třeba ocenit vervu, s jakou do natáčení šla a její úmysl setkat se po letech s oblíbenými postavami a sledovat jejich osudy o řadu let později, i když přesvědčivost se vytratila. I tady se najdou výborné momenty, ale pochopitelně není to už s takovou lehkostí jako kdysi. Nejsem zklamaný. Čekal jsem to přesně takové. Mé hodnocení: 40% (18.01.2009)

Naprosto úděsný film!Vtipy tam sice nějaké docela dobré byly, ale chvílemi mi to připadalo něco jako slušný kameňák.V tu dobu, co byly na scéně děti to připomínalo špičku v mateřské školce a jakoby to učitelé (režiséři a dospělí herci) totálně nezvládali!No prostě tohle se nepovedlo a proto 1* aspoň za ty vtipy. (09.06.2006)

Kouzlo je nenávratně pryč!! Možná až drzý krok nevyšel. Až komorní příběhy trojice Němec-Preissová-Holý se neotřesitelně usadily v diváckém zájmu tak vysoko, že o pokračování nemůže být řeč. Absolutně nevtipný a zoufale natahovaný spletenec bez špetky citu pro načasování gagu, plný otřepaných situací a křečovitých kreací á la duo Vojtek-Nekonečný. Splašený děj jen nekontrolovatelně poskakuje od jedné nejednoznačné postavy k druhé, ještě hůře je to se střídáním lokací (i když jejich výběr se povedl). Celou dobu hlavně neví, o čem chce vyprávět, jaké osudy chce upřednostnit před jinými a předkládá nám tak několik nesourodých linií. Neústrojně tak sledujeme děti, kterým „jde“ o život, vzápětí se díváme do výstřihu Báře Štěpánové. Potěší tak maximálně tým lidí, kterými se Marie Poledňáková obklopila (kameraman Martin Duba, střihač Alois Fišárek, zvukař Jiří Klenka nebo hudební skladatel Petr Malásek). Herci bohužel jen předvádějí jasně čitelná a otřepaná gesta (Mádl, Konvalinková), málokdo z nich má ale šanci svoji nahrubo předhozenou postavu výrazněji polidštit. Řada scén a rádoby dojemných zápletek mě nechala absolutně chladným. Abyste mě špatně nechápali, Krokodýli mě sice neuráželi jako všichni ti Panicové a Kameňáci, ale o to víc zklamali svou otřepaností žánrových variací, neambiciózností a vidinou jen shrábnout co největší množství diváků. Jen co vyběhly titulky, dostavila se hodně nepříjemná pachuť z právě viděného. Režisérka a scenáristka v jedné osobě bohužel po letech dokonale ztratila soudnost. Takové malé filmové týrání!! (01.11.2007)

Tak zmatený a nevtipný film aby člověk pohledal. Smát se prdům dědy nebo rádoby vtipným hláškám tatínka nějak nelze, ani krásná krajina se nekoná, protože působí jako reklamní produkt, ale ne kulisa filmu, s vlastní atmosférou, postavy se tam motají naprosto chaoticky a často nelogicky, no jak tohle může mít jendu z největších návštěvností, tomu nerozumím. I když velkou návštěvnost měl i Román pro ženy. (29.08.2006)