Reklama

Reklama

VOD (1)

Strhující souboj o korunu krále Formule 1... Velkolepý snímek Grand Prix bývá označován za jeden z nejlepších filmů ze závodního prostředí. Velkou oblibu si získal zejména díky jedinečnému pohledu do historie zákulisí Formule 1, královské disciplíny automobilového sportu. Režisér John Frankenheimer natáčel záběry pro svůj film během skutečných závodů, a proto se ve filmu objevuje spousta dobových detailů včetně tehdejších závodních hvězd a profilů evropských tratí. Rychlý střih a ohromující závodní scény včetně záběrů z vrtulníku představují strhující zážitek, za což byl snímek odměněn třemi Oscary v technických kategoriích za nejlepší střih, mix a střih zvuku. Příběh snímku zachycuje nelítostný souboj čtyř fiktivních jezdců, kteří jsou ve své touze po vítězství v Mistrovství světa ochotní jezdit na hranici svých možností a čelit riziku osudové havárie. Nesmiřitelná rivalita se navíc odráží v jejich neuspořádaných osobních vztazích. Hvězdnému mezinárodnímu hereckému obsazení vévodí Yves Montand a James Garner. (Česká televize)

(více)

Recenze (121)

fragre 

všechny recenze uživatele

Záběry ze závodů nezestárly, jsou vskutku adrenalinotvorné, jen kvůli nim stojí za to tento film vidět. Ten příběh okolo, plný nyní někdy až směšně působících "psychologických sond" do myslí závodníků a jejich blízkých, notně zestárnul. Na jednu stranu je pln "kritiky" nesmyslného cirkusu F1, složeného z peněz, smrti a sexu (závěrečná scéna opuštěného závodiště, kde jen vítr prohání odpadky je příznačná i přízračná), na druhou stranu závodníky glorifikuje na způsob takořka válečných hrdinů. Slabé, ale přec jen 4*. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Osudové ženy, bujaré nekonečné večírky, nezaměnitelná vůně benzínu a spálených pneumatik, všudypřítomná smrt, kdy každý výlet mimo trať je potencionálně vaším posledním a vy jste nesmírně rádi, když zůstane jen u „nevinně vyhlížející nedobrovolné koupeli popř. netradiční sklizni ovoce v korunách stromů“..., desetitisíce nervózně přešlapujících diváků v ochozech stadionu, v oknech, na přilehlých zídkách...všechny spojující společná vášeň pro rychlá kola a to nejdůležitější-piloti, s jediným cílem. Spatřit cílový praporek dřív, než kterýkoliv z jejich soupeřů. Nikoliv Howardova (zdejší) vyhypeovaná sázka na řemeslnou jistotu, v podobě neživoucích Rush, ale živočišná Grand Prix J. Frankenheimera, je pro mě osobně tou pravou resp. plnohodnotnou F1-čkovou podívanou a skutečnou poctou těm šílencům, co opětovně usedali do „pojízdných rakví“. Zamiloval jsem si ten snímek, každou jeho sec, i se všemi jeho chyb(k)ami a starými dobrými bolístkami v podobě přepisování historie, které však (v mých očích) mnohonásobně přebíjí ta všudypřítomná vášeň, zapálení, láska (jak je komu libo) pro tento adrenalinový (motor)sport. To vše odehrávající se stále ještě v dobách, kdy převažovalo umění samotného jezdce, nad nejmodernější (elektro)technikou. Nedočkáte se tedy žádných křečí do konečků prstů od mačkání tlačítek, tady se jede pěkně po staru, s klasickou řadící pákou. Grand prix, to je herecká jistota v čele s duem Y. Montand – J. Garner a klasický příběh nazíraný pohledem nikoliv dvou jezdců (nesmiřitelných rivalů), ale rovnou čtyř. Tím hlavním lákadlem resp. to, co dělá tento snímek tak nezapomenutelným, diváka zvedá resp. přikovává do sedaček a pohrává si s jeho tepovou frekvencí, jsou však samotné autentické (počítačem neupravené) záběry ze závodních okruhů, opepřené detailními pohledy do kokpitů, navíc neuvěřitelným způsobem ozvučené. Vrcholem budiž závěrečná Monza s původní klopenou zatáčkou, která je skutečnou delikatesou pro opravdové fajnšmekry. Závěrečný záběr, se stojícím J. Garnerem uprostřed startovního roštu, za zvuků burácejících motorů, je přesně TÍM momentem, kdy divákovi naskakuje husina po celém těle. Chápu, že nezainteresovanému divákovi můžou přijít moje slova, jemně řečeno, pošetilá. Popravdě? Je mi to tak nějak..... u prdele. 90% ()

Reklama

curunir 

všechny recenze uživatele

,,CHCEM SA STAŤ MAJSTROM SVETA." ,,KAŽDÝ SA CHCE STAŤ MAJSTROM SVETA. KAŽDÝ VERÍ, ŽE MÁ NÁDEJ." ,,JA JU MÁM!" ,,A KTO TO ZAPLATÍ?" __ Frakenheimerov opus magnum ,,Grand Prix" môžem z hľadiska podobnosti prirovnať ku McQueenovmu vysnívanému ,,La Mans". Oba filmy sú na vysokej technickej úrovni a predsa majú oba problém s tým, čo by mali divákovi ponúknuť. Kým ,,La Mans" bol experimentom, kde sa medzi závodmi objavovali krátke dejové vsuvky, ,,Grand Prix" už predsa len nejaký ten príbeh má. Nie je priveľmi rozvinutý a jeho pridaním má film takmer tri hodiny, na druhej strane je tu slušne rozvitá motivácia súperiacich pretekárov i zákulisie pretekov. Kým ,,La Mans" sa vyčíta dejová absencia, v ,,Grand Prix" je ho vraj zase miestami priveľa a malo by sa z neho zostrihať. Kde je potom zlatá stredná cesta tohto filmu? Zostrihanie na dve hodiny? Ťažko povedať. Rozhodne nenudí, lenže postupne upadá do istej stereotypnosti, kedy sa závody striedajú so vzťahovými scénámi. Kým závody si vďaka deleniam obrazovky alebo množeniu záberov a samozrejme výbornému strihu a zvuku doteraz zaslúžia uznanie, scény mimo nich sú nakrútené tak rutinne, že v nich nijako nevynikajú ani viacerí známi herci (Vtedy už 45 ročný Yves Montand mi do úlohy pretekára príliš nesedí.). Napriek tomu všetkému ma film nenudil a dokonca som bol zvedavý, kto závod napokon vyhrá. Rovnako sa mi páčil aj chladný záver, kde najviac vynikne pominuteľnosť toho neustáleho ,,hnania sa za niečím." ,,NA ZDRAVIE, ÚSPECH A ŠŤASTIE!" ,,TY BY SI CHCEL MAŤ VŠETKO!" (758. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Mě tyhle filmy o Formuli 1 a podobných "závodnických" tématech nikdy nezajímaly, viděl jsem snad jen dva a jeden z nich je údajně ten nejlepší z nich (Rivalové), jenže ten mi přišel dost průměrný a bavila mě z něj jen posledních 20 minut. Taky to je tím, že od Rona Howarda jsem nic nadprůměrného neviděl (kromě Zámotku, ale tam mě bavil námět, jinak je to zase ve všem průměrné), každopádně tyhle filmy jdou mimo mě. A u Grand Prix jsem si to potvrdil znova, byť jen částečně, protože než jsem se do toho dostal, trvalo to cca hodinu. Pak už mě to ale začalo bavit, s každou další minutou víc a víc a poslední hodina pro mě byla dokonce i napínavá. Taky jsem pak víc ocenil propracovaný scénář (SPOILER jen jsem nepochopil, proč se to ke smrti těch dvou lidí, co omylem vběhli na trať, už nevrací KONEC SPOILERU), solidně napsané postavy a skvělou filmařskou stránku (až teda na zvuk v jedné scéně... chápu, že motory formulí všechno přeřvou a jsou hlasitější než dialogy, tam mi to smysl dává, ale proč je hudba stejně tak hlasitá v baru a dialogy skoro není slyšet, to mi hlava nebere - a těch scén, kde stejný záběr vidíme klidně i šestnáctkrát naráz, je tam taky zbytečně moc) a vzhledem k tomu mi ani ta tříhodinová stopáž nakonec nepřijde přehnaná. Je to dostatečně svižné, ne sice tolik jako samotná Grand Prix, ale ta by mi osobně přišla příliš rychlá, takže zde zvolené tempo je pro mě ideální. Možná by mě to při druhém zhlédnutí začalo bavit dřív, ale to teď neposoudím. Důležité ale je, že bych neměl problém to vidět znova a i to je důvod (vlastně jeden z důvodů) proč tomu tu čtvrtou hvězdu dám. Hlavní je ale ten, že si mě postavy dokázaly získat a v závěrečné jízdě jsem se nemohl dočkat toho, jak to s každým dopadne. A poslední záběr se mi líbí hodně. Jen jsem čekal, že ten závěr bude kritičtější, protože vzhledem k novinářům a diváckou posedlostí haváriemi to je, ale k samotné Grand Prix ne, i když se při ní umírá. On by tím pak sice Frankenheimer trochu zabil co celou dobu budoval (když se to soustředí hlavně na postavy a na Grand Prix tolik ne, což mi jenom vyhovovalo), ale ten určitý nezájem o lidský život v tom by si zasloužil větší zdůraznění. Každopádně ta práce s postavami je opravdu dobrá a Howard se na tohle měl podívat, než začal připravovat Rivaly, kde si s nějakou propracovaností nelámal hlavu. 4* ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Automobilové honičky Frankenheimerovi vždycky šly, o tom žádná, a dokonce jsem se vrátil do let dospívání, kdy jsme za totáče v neděle koukali u nás na Jižní Moravě na rakouskou ORF a přímé přenosy F1 a doufali, že se F1 někdy pojede v Brně. Prožívali jsme osud Nikiho Laudy, v devadesátkách truchlili za Ayrtonem Sennou. Ale taky jsme si říkali, že nechápeme, proč lidé tak riskují životy (tak jasně, adrenalin) a nežijí raději nějaký normální život. Jestli to za to stojí umřít pak třeba moc mladý, nebo v lepšim případě nadosmrti zmrzačený. Tenhle film pokládá stejné otázky a stejně jako my nemá odpovědi. Navíc jsem však čekal poněkud hlubší ponor do duší těch lidí a tajně doufal, že se dozvím, co třeba dělají jiného ve volném čase. Avšak nedozvěděl jsem se. Ty postavy jsou tady jedna jako druhá, včetně žen, jsou zaměnitelné, a já neměl ani komu fandit. Vlastně všichni si honí trika, každý se snaží dokázat, že dočurá dál, a mě osobně podobné filmy přijdou zbytečné - a teď se budu pro někoho rouhat, ale ano, i Amadeus mi přijde přeceňovaný a o ničem. Vlastně jsem si říkal, co si mám po skončení filmu z něj odnést. Jak říkám, technicky je to dokonalé, jako by divák v tom kokpitu sám seděl, ale nakonec kromě toho adrenalinu, různých pohledů na závody (včetně poetického) a oné skvělé techniky jsem nic navíc nedostal. A mimochodem, měl jsem z filmu podobný pocit už kdysi, když jsem jej viděl poprvé. ()

Galerie (116)

Zajímavosti (37)

  • Italové režisérovi odmítli dovolit pracovat během Grand Prix Itálie, protože s postupem času si skuteční piloti stěžovali na rušivou přítomnost kamer. Režisér si okruh tři týdny po Grand Prix Itálie 1966 pronajal a dotočil na něm potřebné závody. Využil i původní klopenou dráhu, na které se jelo naposledy v roce 1961. (ČSFD)
  • John Frankenheimer odmítl natočit auta pomalu a jejich rychlost zvýšit až post-produkčně. Tvrdil že každý průměrný návštěvník kina by byl tento rozdíl schopný zaznamenat. (Adrai)
  • Ve filmu byly použity záběry ze skutečných závodů Formule 1, konkrétně z Velké ceny Monaka a Belgie. Vůz, ze kterého byly záběry pořízeny, pilotoval mistr světa z roku 1961 Phil Hill. (ivojiran)

Reklama

Reklama