Střelba na psy

Působivé drama na motivy skutečných událostí; silné, emotivní téma v tomto případě dokáže vyvážit nedostatky filmu. Děj je roztříštěný, herecké výkony nikoliv špatné, ale ničím výjimečné - snad je to dáno celkovou nepropracovaností postav, neuškodila by jim hlubší psychologie. Ovšem prostředí se jeví naprosto autenticky, hudba je docela příjemná a příběh v předvídatelném závěru dokáže chytit za srdce a vehnat slzy do očí. Nelze si nepoložit otázku, kde se ta nenávist v lidech bere, proč mají potřebu likvidovat ty, co se byť i jen nepatrně liší... 75% (15.06.2009)

Nejdřív jsem se bránil srovnávání s Hotelem Rwanda, ale po delším uvážení jsem přeci jen musel připustit, že srovnávat lze a je to skoro nutné, protože filmy jsou si velice podobné... Nezdá se mi, že by byl nějaký výrazný rozdíl v tom, že v Hotelu Rwanda 1200 lidí přežije, zatímco "zde" 800 tisíc umře, jak jsem se od režiséra dočetl ve festivalovém deníku. Ve výsledku tedy nutno uznat, že Shooting Dogs má povedené scény, stejně tak ale i dost hluchých míst, nebýt "Hotelu", asi bych oči přihmouřil a dal 5*, ale takhle je to "pouze" za velice silné 4*... (09.07.2006)

Televizní zpracování stejného období jako v Hotelu Rwanda. Tentokráte však z pohledu evropanů. Výprava je vzhledem k rozpočtu logicky horší a celé se to vlastně odehraje na pár lokacích. Herecky je to dosti průměrné a navíc postavy samotné jsou v zásadě dosti nezajímavé. Ani režijně to není žádný zázrak. Střelba na psy nedojme, ale rozhodně dokáže zaujmout, byť předpokládá, že o dubnových událostech roku 1994 ve Rwandě alespoň něco málo víte. Přes všechny výše zmíněné nevýhody, ale není tak "okázalá" jako mnohem známější (byť nesporně výtečný) Hotel Rwanda, což také může někomu sedět více. (09.04.2007)

Veľmi silný a drsný príbeh podľa skutočných udalostí. Množstvo podnetov na zamyslenie... Názov filmu "STREĽBA NA PSY" je tiež jedným z nich a jeho význam sa v deji postupne naplno ukáže. Atmosféru výborne dotvára aj hudba. Za všetky myšlienky z filmu aspoň jedna: Cez obetu prejavíš najväčšiu lásku... ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 15 rokov. (14.08.2009)

Svedectvo. Nielen o genocíde a nezmyslenosti vraždenia, nielen o zlyhaní OSN a o strate ľudskosti, ale svedectvo o sile a slabosti obyčajných ľudí, medzi ktorými jasne zažiari postava kňaza - misionára, otca Christophera. Spoiler: Práve on (a jedine on) sa v najkritickejšej chvíli nespreneverí svojmu presvedčeniu a rozhodne sa správne, pripravený hoci aj zomrieť.... Z tohoto uhla pohľadu mi film pripomenul Joffého Misiu a vyvolal vo mne množstvo pocitov: nielen ľútosť, súcit a smútok, ale aj nádej, povzbudenie a uistenie, že pojmy láska a obeta nie sú iba prázdne slová .... ... (01.10.2011)