Transamerika

Ne každý je spokojený s tím, jaké pohlaví mu příroda nadělila a před finální operací se ocitá i Stanley/Bree. Stát se ženou je její celoživotní přání!! "Mírným" zádrhelem je zdá se zjištění, že ne na právě správnou cestu se vydal její syn - výsledek mladé nerozvážnosti!! Zaplatí za něj kauci a společně se vydávají na dlouhou cestu do Los Angeles. Následná road movie tak přesně dávkuje komické i dramatické situace, doprovázené příjemnými songy. Hlavní doménou ale zůstávají tragikomické kreace "zoufalé manželky" Felicity Huffman. Nevím přesně, co jsem očekával, ale zcela jistě jsem dostal víc!! (26.10.2006)

Netradicni road movie od rezisera Duncana Tuckera me velmi prekvapilo nejenom svym velmi netipickym tematem, ale taky skutecnosti, jak dokaze nevkusne liceni zmenit vcelku atraktivni herecku na trans...americkeho fermafrodita, u ktereho clovek fakt nevi a duma (pokud teda nejste pravidelnym divakem Desperate Housewives a pohlavi ustredniho predstavitele vam nekdo nepredhodi na stul v prubehu filmu) Film prijemne utika, sikovna maskerna a kamera tu odvedla slusny kus prace a hlavne Felicity Hoffman tu bravurne zvladnutou gestikulaci a mimikou opravdu predvadi vyborny vykon a ma tu nekolik peprnych hlasek takze ja se velmi bavil a vrele doporucuju :) (16.10.2009)

Z Transameriky je cítit, že producent měl zálusk na nějakého toho Oscara, ale relativně střízlivý scénář a konvenční režie mu tyto ambice zhatily. Přesto není tahle tragikomická road-movie pro diváka žádným šlápnutím vedle - naopak jde o svěží, z mého pohledu typicky čtyřhvězdičkové dílko, které těží jednak z atraktivity námětu a slušného hereckého obsazení, ale především z vynikajícího výkonu hlavní představitelky Felicity Huffman, která v roli transsexuála podala životní výkon. Ve skutečnosti je snad i největší výhodou filmu, že netlačí na pilu, ať už tím, že nevyužívá všech možností, které poněkud bizarní prostředí a život transsexuálů může poskytovat, nebo tím, že by přinášel tzv. poselství. Několik hořkých scén zachycujících nepochopení mezi rodiči a dětmi, několik humorných hlášek ("Tohle by se z tebe nestalo, kdybys chodil do kostela, místo do synagogy"), dobře vybraná hudba. Celkový dojem: 75 %. (07.08.2008)

Jedním slovem – výtečná. Výtečná Felicity Huffman. Tady by nikdo zoufalku Lynette nehledal. Úžasná práce s hlasem, s mimikou. Způsob řeči, dikce, modulace hlasu. Dokonalé, precizní, bezchybné. Jasně, obrovský díl práce odvedli i maskéři, ale hlavní tíha leží na ní. „Stanley Schupak už tady nebydlí. Stanley nemá syna.“ Co dělat, když se pár dnů před kýženou operací ozve Toby, domnělý syn? Chtít být ženou a najednou být otcem? Syna momentálně ve vězení a ne právě výlupku ctností. Problém je přímo nerudovský – kam s ním? Fotka s jeho matkou důkazem, který nelze přehlédnout. Spisovná felicity v podle svého mínění nenápadných kreacích, aby nebudila pozornost okolí. Růžovofialovou v podstatě do konce neopustí. Nejen na sobě, i v bytě. Syn to hodnotí lakonicky: „Vypadáte strašně.“ Pán prstenů je podle něj teploušský film. Felicity – Bree – vynakládá nesmírné úsilí na zatajení pravdy. Scéna s nevlastním otcem nezapadá do jejích představ. „Neřekl jsi, proč nechceš jít domů.“ Když vyplouvají na povrch věci z Tobyho života, je úzko nejen Felicity. Stejně jako když s Felicity Toby mluví o svém otci. „Jsi holka nebo kluk?“ Co všechno způsobí nevinná otázka malé holky. Huffman je úžasný transsexuál, pravděpodobný, ani na vteřinu nesklouzne do karikatury. Jenže pak Toby uvidí to, co mělo jeho zraku zůstat navždy skryto. (Mimochodem, dobrý trik, dobrý záběr.) Když okradení, bez auta a bez peněz najdou útočiště u starého Indiána, výtečného Grahama Greena, je čas i pro trochu poezie. Se slzičkou v oku. Která tak nějak přetrvává i na návštěvě u rodičů, kteří přece jen nebyli tak docela mrtví. Jen nechápaví. „Kéž by se na mne alespoň jedinkrát opravdu podívali.“ Rodinná idyla prasklinami minulosti a střípky budoucnosti. Plačící Bree je pak víc, než se dá snést. A to jsem do poslední chvíle vážně netušila, jestli to udělá nebo ne. Transamerica vás nenechá klidnými, musíte si udělat vlastní názor, převrátit si problém zprava doleva, seshora dolů, zepředu zezadu. Na Ameriku víc než odvážný film. (23.08.2008)

Trochu úchylný, ale znesiteľný film asi vďaka tomu, že hlavnú (mužskú?) postavu hraje žena upravená do mierne nevábneho vzhľadu. Správanie takmer dospelého chlap(c)a bolo vykreslené dosť nereálne, ale aspoň zábavne, keď ho montovali do úrovne 8-ročného decka, pričom jablko nepadá ďaleko od stromu a jeho orientácia je tiež všelijaká. Na filme nie je nakoniec nič obzvlášť zaujímavé, ani príbeh, ani postavy, a nemala to byť bláznivá komédia, takže ani zo zvláštneho rodinného stretnutia sa nedali vytlačiť žiadne humorné situácie. –––– Popište vztah ke svému penisu. – Ten já nenávidím. (27.03.2014)