Pusinky

Debutantka Karin Babinská vytřela zrak současným českým režisérům a už se svým prvním filmem atakuje nejlepší polistopadové filmy. A že mě teď z fleku napadá jen Venkovský učitel, který má nad Pusinkami navrch. V pusinkách se totiž konečně dostáváme ze zaběhlých postupů, ne které si čeští filmoví tvůrci tak navykli. Z teenagerského filmu se vyklube realisticky odvyprávěný film, jehož příběh stojí na velmi dobře propracovaných charakterech hlavních hrdinek, jejichž jednání není na rozdíl od jiných filmů do předu vypočítatelné. Konečně se místo sladkobolného kýče, který zaplňuje české filmy, objevuje realisticky a chytře odvyprávěný film, který je rozporuplně přijímaný hlavně proto, že je tak osobitý. Ať se vám to líbí nebo ne, tohle českému filmu chybí. A proto si Pusinky zaslouží neuniknout vaší pozornosti... (16.10.2008)

Scénář: Petra Ušelová, Karin Babinská .. Tři holky na neznámé cestě do Holandska bloudí a nalézají něco zcela jiného než plánovaly aneb naivita dívčího snu narazila. Zlá kráva, frigidní lesba, všepřitahující poběhlice. To je hrubý nástin jejich charakterů, které se na prahu dospělosti začínají profilovat a slečny teprve začínají poznávat samy sebe a realitu všedního dne. Pomocí kamery, světelných hrátek a hudby Muchowa vytváří Babinská dosti proměnnou až skličující atmosféru, která jde často do velkých intimit. Po obrazové stránce pracuje režisérka a její tým na vysoké úrovni, zato obsahová rozkolísanost a nevyváženost je ještě patrná. K představitelkám nemám vážných výhrad (Sandra Nováková a její lesk na rty rulezzz), v rámci možností se tu ve většině situací prezentují jako reálné postavy. 75%. (24.04.2007)

No doprdele, co tohle melo kurva bejt? O vetsine soucasnejch ceskejch filmu se da rict, ze jsou o nicem, coz v podstate znamena, ze se resi naky vztahy, jenze tenhle film dava slovu o nicem naprosto jinej rozmer. Jakoby tvurci nemeli absolutne o cem vypravet, tak nechali tri vysoce nesympaticky a naprosto desny kravy poflakovat se furt na stejnym miste a vest radoby zajimavy kecy a resit radoby dulezity problemy. Fakt nevim, za co film pochvalit a nebo proc vlastne davam ty dve hvezdicky, asi proto, ze sem se vylozene nenudil, i kdyz je to s podivem. (30.03.2008)

Je léto, 30°C ve stínu, jsem devatenáctiletá holka, mám po maturitě a prožívám své poslední prázdniny před odchodem na vysokou. Na jaký jiný film bych pak měla jít než na Pusinky? Čekala jsem, že mi "sednou do noty" a bohužel... Čekala jsem příliš. Není to rozhodně špatný film, má spoustu důležitých kladů. Třeba naprosto skvělý střih, kameru a moderní hudbu (která ovšem není tak "vtíravá" jako například u Snowborďáků). Velkým plusem je pak i letní atmosféra, spoustu prosluněných obrázků... Jo, občas to působilo docela příjemně a svěže. Škoda, že jen občas. Většinu času jsem bohužel měla pocit, že si tady se mnou někdo hraje a snaží se mě přesvědčit o něčem, co není pravda. Prostě jsem to tomu filmu "nebaštila". Ovšem největší problém vidím v hlavních hrdinkách. Tři lehce hysterické slečny s hrubě načrtnutým charakterem. Neměla jsem se s kým ztotožnit, neměla jsem komu fandit... Kromě toho mi nepřipadalo, že sleduji holky, kterým bude dvacet, ale spíše puberťačky toho nejhoršího kalibru. Nejdospěleji pak mezi nimi pak působil Iščin čtrnáctiletý bratr Vojta... Každopádně - i přes to všechno je to dobrý začátek pro Karin Babinskou. Rozhodně jsem na její další počin zvědavá. (19.07.2007)

V rámci propagace filmu Pusinky jsem viděl rozhovor s Karin Babinskou a následný trailer/sestřih filmu. Měl jsem jasno..další špatná teenagerská "komedie" typu Panic je nanic. Asi po měsíci jsem však četl recenze a pár kamarádů mi tento debut Karin Babinské doporučilo. Při první vhodné příležitosti jsem neřekl 'ne' a už jsme s přítelkyní seděli v kině. :) Klasické představení herců (v tomto případě hereček:) na začátek, zdlouhavý rozjezd..pomalu se mě začínala zmocňovat nuda. To naštěstí po pár dalších minutách pominulo. Těžko popsat, co jsem v tom kině zažil. Bylo to 'jiné', dynamické. Byla to road movie, ale přesto působila přirozeně česky. Vymkla se z klasického rámce vystavění děje - namísto postupného budování atmosféry a závěrečného rozuzlení se mi dostalo mnoha surových momentek jdoucích za sebou a končících smířením. (08.07.2007)