Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Recenze (147)

Sdoom 

všechny recenze uživatele

Babička v podání Terezie Brzkové je opravdu ta nejbabičkovitější ze všech babiček (v dobrém slova smyslu samozřejmě), Viktorka je taky věrohodně bláznivá, ale jinak to byla celkem nuda. Krom epizody s Viktorkou se mi nelíbil vypravěčský styl autorů filmu, a i proto nemůžu této klasice dát víc než 3 hvězdičky. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Tato filmová adaptace všeobecně váženého a uctívaného díla české obrozené vlastenkyně Boženy Němcové je výstižná ve svém přenosu poselství ducha. Skoro si lze sáhnout na vlastenecké uvědomění a národní hrdost, která v tradicích venkova obsahuje kořeny národa. Vzhledem k době vzniku literárního díla je vlastenecká nóta pochopitelnou a přirozenou součástí knihy a v souvislosti s dobou vzniku filmové adaptace je tento ráz ještě zvýrazněn. Spolu s národním uvědoměním je v díle patrná také stopa obdivu ke spravedlivé a laskavé moudrosti prostých a pevných základů české svébytnosti. Tento pozoruhodný faktor měl dodávat důvěru a hrdost českému národu v područí germánské rozpínavosti. Hlavní postavou je předobraz prostého, moudrého a láskyplného vlastenectví v podobě babičky (dobrá Terezie Brzková). Požívá vzácné společenské úcty a svým osobním příkladem i upřímnou a citlivou radou je vzorem lidského chování pro její blízké i širší veřejnost. Výraznou postavou je aristokratická představitelka kraje a přívětivá paní kněžna (zajímavá Marie Glázrová) ve velkorysé dobrosrdečnosti ke své schovance i prostému lidu. Další velmi pozoruhodnou ženskou postavou je životem na psychice ve věčnosti poznamenaná Viktorka (dobrá Jiřina Štěpničková) v baladě lásky a bolesti antických rozměrů. Z rodiny babičky se musí uvést babiččina starostlivá dcera Terezka Prošková (Světla Svozilová), Terezčina nejstarší a naslouchající dcera Barunka (zajímavá Nataša Tanská), Barunčin otec Jan Prošek (Karel Třešňák) a Barunčina mladší sestra Adélka (Jitka Dušková, jako starší Dagmar Appelová). Z dalších rolí: osudový muž s uhrančivým pohledem a černý myslivec rakouské armády (zajímavý Gustav Nezval), z odloučenosti lásky nešťastná kněžnina schovanka a komtesa Hortenzie (půvabná Nora Cifková), bodrý vypravěč a myslivec (příjemný Jaroslav Průcha), rázná i dobrotivá mlynářka (sympatická Marie Blažková), díky babičce lidskou důstojnost si zachovající nový pomocník na statku a kočkožrout Kudrna (Vladimír Řepa), či veselá kopa a přátelský mlynář (příjemný Theodor Pištěk). I přes své tragické okamžiky je Babička optimistickým dílem, které se s nadějí dívá na pokračování českého národního uvědomění se zdravou dávkou hrdosti a lidskosti. ()

Reklama

Milky. 

všechny recenze uživatele

Bohužel pro film, ale asi dva dny předtím než jsem viděl Babičku, jsem dočetl Babičku! Ostatní verze jsem ještě neviděl, ale tato mě dost zklamala. Přehrávání tak typické pro dobu natáčení zmiňovat nebudu, to k těmto filmům jaksi patří. Ale zkratkovitost a prosekávání knihy úplně na dřeň mi celkem vadila. Klidně 20ti stránkové části knihy tady byly v pohodě odbyty 2mi větami. Chápu, že do hodiny a půl se taková kniha vměstnat nedá, ale tady jsem měl pocit, že byla snaha tam za každou cenu narvat co nejvíc ikdyby to mělo být zmíněné jenom slovem. Já si osobně nebyl ani jistý jestli bych všechno správně pochopil kdybych neznal předlohu. Musím uznat, že jako pohádkový film to bylo pěkné, ale zvláštní přeskakování děje a zřetelné obrovské množství vystřižených scén, které tam nakonec nedali, mi dost vadilo. Proto hodnotím jak hodnotím. Snad jiné verze budou lepší. ()

Rodin 

všechny recenze uživatele

Ještě dnes vzpomínám, jak jsem v rámci školní návštěvy kina někdy ve druhé třídě základky hltal v bouři pobíhající Viktorku... Nezapomenutelné. Co na tom, že babička asi nebyla zrovna tak úžasně jemná a moudrá ženština, jakou představovala skvělá Terezie Brzková, tohle prostě člověk nemůže hodnotit podle měřítek reálného stavu, literárního zpracování a konečné filmové produkce. Obdivuhodné je už jen to, že film byl natočen v roce 1940, tohle se tedy okupantům přece jen trochu vymklo. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně klenot české kinematografie, na kterém se velkou měrou podepsala doba vzniku. Je to milý film až po okraj naplněný vřelostí a něhou. Atmosféra venkova je tu doslava hmatatelná. Taktéž mám tohle dílo spojené především ze střední školou. Když padla otázka Babičky, volila jsem právě tento film, který mi velmi pomohl. Ale přesto mám raději tu Moskalykovu verzi. Je trošku jiná. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (24)

  • Babiččin kostým i její celková herecká maska odpovídají imaginárnímu portrétu, jak ho vytvořil Adolf Kašpar. (Olík)
  • Doktor Vladimír Němec, vnuk Boženy Němcové, pochválil tvůrce s jakou pietou k dílu i osobnosti spisovatelky byl film vytvořen. (Olík)

Reklama

Reklama