• Rodin
    ****

    Ještě dnes vzpomínám, jak jsem v rámci školní návštěvy kina někdy ve druhé třídě základky hltal v bouři pobíhající Viktorku... Nezapomenutelné. Co na tom, že babička asi nebyla zrovna tak úžasně jemná a moudrá ženština, jakou představovala skvělá Terezie Brzková, tohle prostě člověk nemůže hodnotit podle měřítek reálného stavu, literárního zpracování a konečné filmové produkce. Obdivuhodné je už jen to, že film byl natočen v roce 1940, tohle se tedy okupantům přece jen trochu vymklo.(6.5.2010)

  • Bart
    *****

    Škoda, že režisér Čáp v roce 1949 emigroval. Možná bychom se dočkali krásných filmů. Takových, jako byla Babička. Brzková se brzo stala synonymem pro typickou českou babičku. Původně byla tato role nabídnuta Růženě Naskové, ale ona sama nabídla režisérovi Čápovi téměř neznámou Terezii Brzkovou. ŠŤASTNÁ TO VOLBA!(18.7.2004)

  • kaylin
    ****

    Téhle české klasice jsem nikdy moc nedal a "Babičku" jsem nikdy nečetl. Nevím, jestli se to někdy změní, protože tu potřebu rozhodně nemám. Jenže i když nemám chuť ten příběh číst, prostě se mu nemůže vzít, že je v něm něco krásného českého, něco, co vás přiměje se zamyslet nad tím, co vlastně jste a kde jste. Ale v klidu, ono to po zhlédnutí zase vyprchá.(13.1.2015)

  • Marthos
    *****

    Babička. Dílo, které náleží mezi nejryzejší odkazy českého písemnictví, se v době II. světové války stalo doslova filmovým manifestem. Snímek musel diváka oslovit v mnoha ohledech. 1) TITULNÍ POSTAVA. Božena Němcová byla vnímána jako národní spisovatelka a její dílo obsahuje silné narážky na národní hrdost a lásku k práci, které symbolizuje nejvíce postava babičky. Ta v literární předloze i ve filmu vystupuje jako prostá venkovská žena, moudrá a rozvážná, vždy pevných zásad a plná pochopení pro bolesti druhých. Nezná faleš a přetvářku, je skromná a trpělivá. Její postoj k životu a práci pak silně ovlivní i nejstarší vnučku Barunku, která k babičce shlíží jako ke svému vzoru. Babička jí udílí cenné rady a nenápadně v ní vychovává krystalického potomka české země. Řada jejích slov měla v době okupace zcela zřetelný protinacistický charakter: "Doba je zlá, lidé zpanštěli a staré dobré české zvyky jsou lidem pro smích." 2) VLASTENECKÉ MOTIVY A OBRAZ VESNICE. Stejně jako v řadě dalších protektorátních filmů, i zde se objeví několik panoramatických záběrů na českou krajinu, doprovázených působivou symfonickou hudbou. Život na venkově je charakterizován ve svých každodenních povinnostech, po práci se lidé scházejí u tance a lidových písniček. Téměř všechny babiččiny monology obsahují výrazný vlastenecký podtext. 3) KNĚŽNA A PROSTŘEDÍ ZÁMKU. Šlechta je v díle symbolizována půvabnou a vzdělanou kněžnou Zaháňskou (Marie Glázrová), která si po několika setkáních s babičkou uvědomí výjimečnost této osoby. Vlídně a pozorně naslouchá jejím radám, které přijímá jako moudrá rozhodnutí. Babička pak odhalí a rozřeší i milostné trápení mladinké komtesy Hortensie (Nora Cífková). Celkový obraz působí jako vzácná symbióza mezi šlechtou a obyčejným lidem, kdy oba světy spojuje právě postava babičky, mající porozumění pro trápení chudých i bohatých. Tento bezchybný profil narušuje pouze postava povýšeneckého lokaje: "Jaký to divný zvyk našich dam bavit se se sprostou babou!" 4) LÁSKA TRAGICKÁ I ŠŤASTNÁ. V předloze a ve filmu jsou pak představeny dva typy lásky. Tragická varianta je zobrazena na vztahu Viktorky (Jiřina Štěpničková) a černého myslivce (Gustav Nezval), ta šťastnější pak na dvojici Kristly (Božena Šustrová) a Jakuba (Jiří Dohnal). V obou případech do jejich plánů zasáhne vojna a válka. Zatímco myslivce - a později i Viktorku - dožene k smrti, Jakub je na přímluvu babičky osvobozen. 5) ZÁVĚR. Nejúčinnější a nejvypjatější okamžik nadchází v samotném závěru filmu, kdy stará žena na sklonku svého života připomíná Barunce poslední radu: "Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla. Je to matka nás všech. Nezapomeň, co ti babička říkávala. Pamatuj, že jsi krev mé krve. - Já nikdy nezapomenu, babičko!" V tomto dialogu je obsažena přímá víra v lepší budoucnost a naději, že český národ překoná všechna utrpení. 6) RESUMÉ. Režisér František Čáp zachoval vůči předloze nejvyšší míru pečlivosti, pokory a piety. Vytvořil tak nejhodnotnější a nejzávažnější dílo v rámci své kariéry i filmové produkce válečného období. Poválečné samozvané lidové soudy tento fakt v souvislosti s kauzou snímku Jan Cimbura neomluvitelně přehlédly. Čáp si filmovou adaptací Babičky vydobyl u kritiky pověst zkušeného tvůrce a jeho další filmy si zachovaly vysokou úroveň. V titulní roli na sebe výrazněji upozornila bývalá plzeňská divadelní herečka Terezie Brzková, která vytvořila jednu z nejkrásnějších postav filmové historie. Pozoruhodný je výkon desetileté Nataši Tanské, která v postavě Barunky nastínila myšlenkový přerod děvčátka v dospívající dívku. Filmová BABIČKA zůstává otevřenou a spontánní reakcí na politické poměry válečných let. Dodnes fascinující síla ryzího vlastenectví pak s sebou strhává i současného diváka. Ten dojetím i hrdostí nenalézá dalších slov.(6.10.2008)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Straaaašne sentimentálneeee poňaté a straaaašneeeee odklonené od reality. Táto filmová (či nebodaj divadelná) Babička má prehnane citlivý duch, čím sa ukazuje v pozitívnom svetle, ale tak to v živote nefunguje, každý ma slabšie chvíľky a tie tu prídu len so smrteľnými tragédiami. Netvrdím, že novšia (farebná) verzia je úplne iná liga, ale je to jeden z tých mála českých filmov, na ktorých som v detstve vyrastal a ktorý mi príde o štipku viac civilnejší. Keby som však cynickejší a videl by som ju dnes prvýkrát, možno by som dal neutrálne hodnotenie. Lenže nevidel a teraz vnímam Čápov film, v ktorom nejde miešať (významné) literárne dielo rečou poézie i divadla zároveň, film je samostatnou jednotkou. Čo môžem pochváliť, je slušná vynaliezavosť údolných priestranstiev a citlivé strihové skratky. A ten nefalšovaný záver. Ale keď sme už pri tých vzťahoch a monotónnej kompozícii dramatického celku, očakával by som, že Babička bude tá, ktorá sa dostane k obyvateľom a nie obyvatelia k nej. Je to taká nenápadná poznámočka krásy, ale pre dej určite prínosná.(16.9.2014)

  • - Doktor Vladimír Němec, vnuk Boženy Němcové, pochválil tvůrce s jakou pietou k dílu i osobnosti spisovatelky byl film vytvořen. (Olík)

  • - Komunistickí strážcovia ideologickej čistoty povolili premietať Babičku v televízii iba po vystrihnutí scény procesie. (Raccoon.city)

  • - Dňa 15. novembra 1940 sa konala slávnostná premiéra, ktorej sa zúčastnil aj spisovateľkin vnuk, doktor Vladimír Němec. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace