• Godhaj
    **

    ,,Ale vždyť není žádný hastrman, tatínek to povídal.“ Babička od doby svého vzniku hodně zestárla. Samotná babička je sympatická, ale totéž nemohu říci o dětech, které vypadají jako malí psychopati, o Viktorce, která by mě uřknula raz dva, nebo o Hortenzii, která hraje jako dřevo. Příběh samotný je průměrný, nic jiného jsem od Babičky ani nečekal. Sem tam se ale objevují kratší či delší úseky nudy. K tomu nepomáhá ani černobílý obraz. Prostě Babička mě příliš nepotěšila.(22.11.2013)

  • Anderton
    ***

    Mne bohužiaľ obrazy Babičky pripomínajú ilustrácie ku knihe. Tú som nečítal a možno paradoxne preto som nadobudol tento pocit. Z hercov mám dojem, že iba pateticky odriekavajú svoje texty a postavám nedávajú žiaden rozmer. Výsledkom je akási neživotnosť a strnulosť. Ale práve táto naivita a "vek" filmu je to, čo mu dodáva na kúzle, ktoré Čápovej adaptácii nemožno poprieť. A vzbudil vo mne túžbu sa dostať k predlohe.(15.1.2016)

  • sportovec
    *****

    Nadprůměrné dílo české kinematografie protektorátní éry se ne náhodou soustředilo na jednu z nejkrásnějších a největších knih naší literatury - BABIČKU tragické Boženy Němcové. Úcta a láska k prostému českému člověku, vůle po životě ve vzájemné úctě a klidu i smíru, jimiž je možno také řešit lidské spory, to všechno je vtěleno do tohoto mimořádného díla. Mnoho napoví jména tvůrců scénáře (Karel Hašler, Václav Wasserman) i režiséra (František Čáp, pozdější spoluzakladatel moderní jihoslovanské kinematografie titovské éry). A ještě více dopoví výkony - a následně i jména - hlavních představitelů. Terezie Brzková se stala přímo symbolem moudrého vědoucného ženství Magdaleny Novotné; Tanské mladičká Barbora-Božena Němcová by snad i dodatečně měla být doceněna; další spolukomentátoři tu vyjmenovali řadu srovnatelných alternativních hereckých kreací. Bez těchto zvláště účinných forem protinacistické rezistence není možno postihnout hloubku odporu a nepřátelství, které naši předkové chovali vůči německým okupantům, a následně i postoje, které vedly k nedoceňovanému Květnovému povstání českého lidu. Tragičnost tohoto nacisty a henleinovci vynuceného ukončení dlouhostaletého německo-německočeského soužití vynikne i na příkladu samotné Němcové. Zatímco z Barbory Panklové se stala horoucí česká vlastenka a hvězdná spisovatelka i tragická veřejná činitelka své doby, její bratři, další postavy BABIČKY, se do rodných Ratibořic podívali v roce 1866 jako Němci, vojácí okupační pruské armády. Půdorys vlasteneckého sentimentu v nejlepším slova smyslu, který do filmu vnesl zřejmě právě Karel Hašler, budí i po desetiletích oprávněný respekt. A úctu a vážnost, které nemají daleko k slzám vykoupení a katarze.(20.10.2007)

  • Standa95
    *****

    Tato verze Babičky je mi milejší, než o pár let mladší barevná verze. Moje fantazijní představy o babičce, Barunce, Viktorce a dalších, o atmosféře té doby celkově, byly v tomto filmu naprosto splněny. Tento film má u mě velký potlesk, mohla bych se na něj dívat stále dokola a vždycky mě osloví a dojme.(8.4.2013)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Straaaašne sentimentálneeee poňaté a straaaašneeeee odklonené od reality. Táto filmová (či nebodaj divadelná) Babička má prehnane citlivý duch, čím sa ukazuje v pozitívnom svetle, ale tak to v živote nefunguje, každý ma slabšie chvíľky a tie tu prídu len so smrteľnými tragédiami. Netvrdím, že novšia (farebná) verzia je úplne iná liga, ale je to jeden z tých mála českých filmov, na ktorých som v detstve vyrastal a ktorý mi príde o štipku viac civilnejší. Keby som však cynickejší a videl by som ju dnes prvýkrát, možno by som dal neutrálne hodnotenie. Lenže nevidel a teraz vnímam Čápov film, v ktorom nejde miešať (významné) literárne dielo rečou poézie i divadla zároveň, film je samostatnou jednotkou. Čo môžem pochváliť, je slušná vynaliezavosť údolných priestranstiev a citlivé strihové skratky. A ten nefalšovaný záver. Ale keď sme už pri tých vzťahoch a monotónnej kompozícii dramatického celku, očakával by som, že Babička bude tá, ktorá sa dostane k obyvateľom a nie obyvatelia k nej. Je to taká nenápadná poznámočka krásy, ale pre dej určite prínosná.(16.9.2014)

  • - Dňa 15. novembra 1940 sa konala slávnostná premiéra, ktorej sa zúčastnil aj spisovateľkin vnuk, doktor Vladimír Němec. (Raccoon.city)

  • - Ve scéně, kdy myslivec (Gustav Nezval) pronásleduje Viktorku (Jiřina Štěpničková), dvojice herců ve skutečnosti nenatáčela společně. Jak Nezval přiznal, během 3 dnů natáčení se s kolegyní nesetkal. (Zdroj: Černobílé idoly 3) (M.B)

  • - Kvůli natáčení museli filmaři v Babiččině údolí opravit několik staveb, přes potok položit dobovou lávku nebo betonový jez předělat na dřevěný. (Olík)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace