Návštěvníci 2: V chodbách času

Tak tohle je můžu. Humusáckou, agresivní, lehce násilnou, ale vtipnou komedii. Francouzi opravdu vědí, jak diváky pobavit. Jean-Marie Poiré se pokusil trumfnout jedničku, která je více než zdařilá, a to v přehnanosti scén, vtipných hlášek a bláznivých honiček. O trumf se rozhodně nejedná, jednička má prostě svoje kouzlo, avšak vtipy nechybí, bláznivých scén je však ještě víc, dobrodružnost nechybí a 118 minut je naprosto v pohodě koukatelných a v mém případě nedostačujících. American pie dávno vyšly z mody, ted jsou na řadě Reno a Clavier. (10.02.2010)

I když jsem jako malý viděl první díl, přesvědčený o tom, že každý film s pořadovým číslem 2 a více je děsný, netušil jsem, o co jsem přišel. Až po několika letech jsem si pustil druhý díl této bezvadné komedie. Neskutečná pecka. Smál jsem se od začátku do konce, byl jsem napnutý od začátku do konce a dle mého názoru možná o malinko lepší než první díl. Prostě výborná francouzská komedie. Plný počet a ještě něco navíc. (26.06.2016)

Filmová kalamita. Naprosto příšerná dvojka je diametrálně odlišná od docela dobrého prvního dílu. Christian Clavier má svůj scénář vyhrocený do absudna, přehrává, a nedá se na to koukat a není v tom sám. Chudák Jean Reno byl o poznání lepší, ale ani on nemohl v této francouzské komedii "amerického typu" zazářit. Pokud ste navíc viděli verzi s českým dabingem, kde Claviera jako bonus navíc dabuje uřvaný a zcela trapný Trávníček (časy dobře nadabovaného Hawkeyho, nebo Terrence Hilla jsou ty tam), jsou to ty největší mínusy naráz. Méně jak 10%. (11.07.2010)

Druhá časť sa snažila nadviazať na známu prvú časť ale vďaka úbohému českému dabingu a dialógom, to bol úplný prepadák. Hlavnou časťou filmu bolo totiž rýmovanie. Hlavná ženská úloha bola zverená nevhodnej herečke, všetko bolo hrané s nadsázkou a nasilu. Bohužiaľ, veľké sklamanie. Síce som to dopozeral, ale stálo ma to dosť síl a to ešte cez to všetko, že nemám rád francúzske filmy. (18.01.2015)

Pokračování osudů rytíře Godefroye a jeho sluhy Jacquouillee začíná tam, kde předchozí příběh skončil. Opět se tedy dějství nese v trhlých taškařicích, komedianství, sitkomu a grotesky, byť už poněkud umírněnějším. A není divu. Navázat na takovou zběsilou jízdu není žádná prča. Zvláště když divák ví, co očekávat. Na kolena snímek ale sráží hlavně jeden závažný fakt a tím je výměna herečky pro postavu Frénégondy de Pouille alias Béatrice de Montmirail. Valérii Lemercier vystřídala Muriel Robin a marná sláva, není to už prostě ono. Muriel se sice snaží seč může, ale když je někdo spojen s určitou tváří, divák už takovou změnu většinou prostě nevezme. Věci se tedy opakují a byť se říká, že opakovaný vtip není vtipem, i zde mnohé situace pobaví. (15.02.2018)