Quigley u protinožců

Tenhle western pro mě byl televizní překvapení roku (jenom už nevím jakého - tipnul bych tak 95, možná 97). Odstřelovač na Divokém Západě (vlastně v Divoké Austrálii:)), čestný chlap stojící proti záporákovi Alanu Rickmanovi, ke všemu hrající skvělá muzika (kterou má na svědomí legendární Basil Poledouris).... až na ten klišoidní a úplně jasný závěr filmu a na tu ženskou, která mi tam pořád připadala nějak navíc, jsem se výborně bavil. A o tom to přece je - o zábavě. (15.02.2003)

"Víš, jsem tu nový, tak jsem trošku zvědavý.. Dostanou tě dřív takhle dingové nebo mravenci ??" ;) Přiznám se, že jsem SE LEK, když jsem zjistil, že tenhle western táhne Tom SELLECK, byť ho tedy mám osobně velmi rád, ovšem tahle skepse trvala opravdu pouze pár minut, protože ten jen, co se ukáže na obrazovce s šátkem kolem krku, v klobouku a vycedí první hlášku, dává zapomenout na všechny ty svoje policajty a detektivy, co kdy hrál !! ;) Tento dnes už kultovní snímek, ve spojení s jehož hlavní postavou se původně mluvilo o Stevu McQueenovi či Clintu Eastwoodovi, provázela velká spousta komplikací, scénář se neustále přepisoval, měnili se režiséři, až se projekt nakonec dostal do rukou člověku z nejpovolanějších, totiž Australanovi Simonu Wincerovi, který si na pomoc přizval dalšího neméně slavného krajana, spisovatele Iana Jonese známého především svou fascinací Nedem Kellym, aby spolu původní scénář Johna Hilla přepracovali, což nakonec v mých očích nelze brát jinak než pozitivně, protože těžko mohl někdo jiný lépe stvořit klasickou, či spíše ve vyšlapaných kolejích hollywoodského westernu jedoucí, žánrovku, která se však může pyšnit ozvláštněními v duchu ryze australském !! Hnidopiši jistě budou namítat cosi o klišé rozvařených jako špagety v kuchyni mistra Babici, já ovšem v tomto naopak vidím pouze žánrově krystalicky čistý snímek, navíc natočený s nesmírným nadšením, řemeslnou jistotou a zručností, který tím víc svou bizarní jinakostí potěší, čím spíše se za fanouška westernu nepovažujete !! Ze mě se však jeden takový ctitel westernu pomalu a jistě stává, jak se tak pozoruju..;) (27.05.2014)

Tohle se hodně nepovedlo. Zbytečně dlouhé, kde se střídají pasáže Quigley s bláznivou někam jdou (jedou) - zloduchové útočí na Maory - Quigley zloduchy na dálku postřílí, že by se snajpr divil - Quigley s bláznivou jdou dál - opět narazí na řádění zloduchů... A tak dále, až do závěrečného zúčtování. Australská krajina sice vypadá zajímavě, ale zde strašně nevyužitě - jako by se vše točilo na plácku kilometr krát kilometr. Jako on ten film není úplně špatný, některé dialogy jsou vtipné, ale je k uzoufání nezajímavě podaný, bez nějakého nadšení, a jen pohledem to Selleck a prsama San Giacomo to neuhrají. (29.04.2019)

Už pár měsíců nakoukávám westerny a zdá se mi, že tento kousek je jedním z nejlepších z ranku těch lehčích, divácky přívětivějších. Pokud zrovna divák nechce koukat na nic tematicky komplikovanějšího, na žádnou tří hodinovou a hutnou epiku, ani na něco příliš atypického a ty naivně idealistické klasické westerny ho otravují, tak by tohle mohl být správný take. Jedná se o skvělou žánrovku, ačkoliv nabízí pár žánrově atypických propriet: Film je kupříkladu zasazen do Austrálie (což ho řadí do subžánru Meat Pie Western), namísto utlačovaných Indiánů tu jsou utlačovaní Aboridžinci a protagonista upřednostňuje experimentální odstřelovací pušku nad šestiraňákem. To samo o sobě činí tento western zajímavým - nikoli však ještě dobrým. Dobrý film činí hlavně příběh a postavy. Ty zde sice nejsou vyloženě úchvatně pohlcující (jak říkám, je to lehčí kousek), ale rozhodně jsou dobré, nejsou otravné (ani ta bláznivá ženská) a jednoduchý příběh bez problému utáhnou. Obzvlášť bývá vyzdvihován Rickmanův záporák, který sice nemá příliš mnoho prostoru a většinou jen na hrdinu posílá své muže, kteří se mu vrací v nižších počtech. Herec, který se rolí záporáka proslavil už o dva roky dříve v Die Hard a o rok později v Robinu Hoodovi, však byl schopen vtisknout postavě jistý šarm. Co však zaujalo mě (a do značné míry to umocnilo můj zážitek natolik, že je mi trochu blbé dávat filmu jen 3/5) je: Jednak nádherná hudba, která zaznívá v ty správné momenty a dokáže jednotlivým scénám dodat na kouzelnosti i ušlechtilosti. A jednak také formální kvality přestřelek. Střelba má totiž velmi kvalitní sound design, takže když totiž protagonista vystřelí ze své pušky, lze slyšet s jakou silou se zvuk rozprostírá krajinou. Dojmu ze střelby rovněž napomáhá to, jak nepřátelé vždy vodhodí zásah (případně do nich udělá díru) z oné experimentální pušky. Absence těchto formální kvalitativních aspektů totiž dokáže značně shodit dojem a zkazit celé akční sekvence filmu. ZÁVĚR: Tento western neprávem zapadl, ale je dalším kouskem, který dokládá, že žánr nabral v první půlce devadesátek další dech a opět se dostal na výsluní primárně díky Tanci s Vlky a Nesmiřitelným ale i třeba Tombstone. (02.06.2023)

Velké překvapení tu na mě ve filmovém roce 1990  tentokrát číhalo.  Poctivý western, ale z Austrálie a navíc právě v onom zmíněném roce, kdy už byl žánr v naprostém útlumu. Sellecka si pak pamatuju de facto jen z unylého Magnuma, ale tady byl jako ostrostřelec Quigley naprosto báječný, stejně jako Alan Rickman, který si tu střihnul dalšího skvělého záporáka. Žánrově je pak tenhle "southern" velmi pestrý a přechází z komediálních tónů do drsné akce, kde o mrtvé ani krev není nouze. Vhodně tu pak zapadá i  tzv. genocidní agresivita kolonizátorů, která tu svou krutostí třeskne jako činely ve ztichlém sále.  A nesmím zapomenout ani na hlavní ženskou postavu Cory, jejíž jinakost je rovněž  harmonizujícím prvkem  pestře zkomponované symfonie tohoto filmového příběhu.  "Já jsem říkal, že pistoli nepotřebuju, ne , že s ní neumím" (23.07.2023)