Na konci všech válek

Tak hned ze začátku bych rád uvedl, že nemám rád filozofii a ty kecy kolem ní a film byl "filozofií" pěkně protkán. Dále bych rád upozornil, že nevěřím, že se děj v této podobě skutečně stál. Ne, že by byl film zas takový průšvih, ale ty filozofický žvásty mě nudily a neskutečně deptaly, celý film tím naprosto odrovnaly do prachprostého podprůměru. Myslím si, že každý by v dané situaci volil cestu odporu dle Roberta Carlyleho a 100% by se neuspokojil s kecama nějakého sofistikovaného řečníka. V tom vidím ten rozkol, ale jak jsem psal, chyba je na mé straně a proto na to upozorňuji. Herecké výkony jsou lahůdka a moc se mi líbily, hlavně teda Carlyle byl famózní. První půlka filmu se mi hodně líbila a dost mě překvapila, leč půlka druhá byla hrůza. Škoda škoda, protože film je super, ale vnitřně bojuji se scénářem, kterému bych s chutí dal hodnocení odpad! kdyby ovšem nebyl dle skutečné události. Tak musím věřit tvůrcům, že jde o skutečný námět a hodnotit film jinak. Takže jak jsem psal kdyby byl scénář vymyšlený film jde okamžitě mezi 1 až 2 hvězdy, ale že je námět dle skutečné události hodnotím film jinak a to hlavně kvůli hercům a začátečnímu napětí a tlaku. (09.01.2006)

Na konci filmu Na konci všech válek jsem si oddechl,že jsem se konečně prokousal na konec :).Překvapivě mě zklamalo obsazení,kdy tak nějak ušel jen Keifer Sutherland,Carlyle už je s tou svou maniakální držtičkou trapnej a představitel hlavní role je naprostá herecká nula.Děj je celkově nudný,bez spádu,málo se zde za celý film vůbec stane.Dramatické chvíle se tu sice objeví,ale vesměs vyjdou nezáživně,bez napětí či jakéhokoliv zaujmutí.Navíc všechny charaktery jsou prokouknutelné už od začátku a vyvrcholení,že ti zlí nejsou vlastně až tak zlí ,je už jenom zoufalým vyústěním toho,kam celá tato rádobydrsná blamáž spěla od začátku.Život v zajateckém táboře nemohla být žádná idylka,tohle je ale fakt šílený výsměch.Žádná drsnost,neučesanost,špína a strach,vlastně tu vydíme takovej táborák s přísnějším vedoucím.Hloupost a nuda!!! (07.10.2009)

Král Krysa, Most cez rieku Kwai, Na konci všetkých vojen, filmy dobrodružné, vojnové, zo zaujímavého nepoznaného prostredia japonských zajateckých táborov. Tento posledný je zaujímavý akosi ináč, tiež ukazoval postoj Japoncov k zajatcom, utrpenie vojakov v zajatí, .... no je tam aj niečo naviac .... mne sa zdalo, že scenár sa zameral aj na akési stretnutie dvoch kultúr - tej európskej - kresťanskej a ázijskej . ... samurajskej ... sfanatizovaného bushida ... Päť bodov dávam filmu za možnosť pozastaviť sa nad rozprávaním hlavného hrdinu ... čoby škótskeho "nedokončeného" profesora - učiteľa filosofie ... nad myšlienkami ktoré sa nenásilne vtierajú do mysle diváka pri sledovaní deja ... a útrap zajatcov. Jedni srdnato vzdorovali chystali úteky a zúfalo bojovali .. iní sa začali učiť, hľadať v utrpení aspoň troška nádeje , že raz to všetko skončí. Lebo "člověk bez naděje nejspíš zemře". Aby obe skupiny nakoniec na konci filmu sa stretli v hľadaní odpovede na otázku "AKÁ JE CENA MILOSRDENSTVA, KEĎ V OČIACH NEPRIATEĽA NAPOKON ZRIEŠ SÁM SEBA ?" (13.04.2014)

Tak to bol emotívne, obsahovo a naturalisticky bohatý film. Otriasol mnou silnejšie ako niektoré podobné filmy tohto druhu. Nikdy som si nemyslel, že Japonci boli až taký šialený a ten kódex bušidó ich zaväzoval k takým šialenostiam aké robili. Boli tu fakt otrasné zábery, ktoré našťastie neboli samoúčelné a každá viedla k posunutiu psychológie príbehu. A ten nádherný koniec zo súčasnosti mi vlial slzy do očí. Krásny, silný, humanistický a hlboko ľudský príbeh o schopnosti odpustiť a pomôcť. Osobne ja keby som bol v ich situácií, veľmi rád by som bol žiakom Ernesta Gordona. Je mi jeho myslenie veľmi blízke a snažím sa to prejavovať aj vo svojom živote. A to čo spravil na konci vojny ma presvedčilo, že ľudskosť vždy zvíťazí. Inak k hercom - Robert Carlyle sa mi doteraz v každom filme, ktorý som s ním videl veľmi páčil, ale tu podal až nadherecký výkon, Kiefer Sutherland bol výborný, ale herecký koncert podal pre mňa neznámy Ciarán McMenamin. To bol úžas. (13.11.2011)

Neubránil jsem se porovnání s totožným snímkem Temný úsvit. Ale ono je to velmi težké, i když oba snímky jsou ze stejného prostředí, zde se spíše pojednává část, kdy je příběh vyprávěn jedním ze zajatců. Film velmi hezky střídá pocity štěstí a radosti, s těmi opravdu ukrutnýmy. Robert Carlyle mi zrovna moc nesedl, jelikož hrál takového bezmocného člověka, který se s osudem vypořádával po svém, ale roli zvládl skvěle. Za to chrabrý Yankee v podání charizmatického Kiefera Sutherlanda byl výborný. A nesmím opomenout pro mne neznámého Ciarána McMenamina, který by si zasloužil nějakou menší cenu za svůj výkon. "Věnováno památce kapitána Ernesta Gordona". (21.06.2008)