Reklama

Reklama

V posledních měsících I. světové války je anglický voják Plumpick poslán do francouzského městečka, aby objevil a zneškodnil výbušniny, které tam nainstalovali Němci. Obyvatelé utekli a ve městě zbyli jen chovanci blázince a zvířata v místní zoo. Blázni projdou bránou a celé město jim patří. Každý z nich najde svůj svobodný prostor ve městě. Nic jim nebrání, aby se stali právě tou postavou, o které sní. A toho krásného anglického vojáka pasují na svého krále, Plumpick se tak nechtíc stává Srdcovým králem. Všemi obdivován, uprostřed panoptika šťastných postav, nepřestává pátrát po výbušnininách a především mechanismu, který má tyto nálože odpálit. Ale Angličané, stejně jako Němci, už jsou pěkně nervózní. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (27)

honajz 

všechny recenze uživatele

Vynikající protiválečný film, jenž staví do kontrastu partu bláznů, která obsadí na jistou dobu vylidněné a Němci k vyhození do vzduchu určené francouzské městečko, a vojáky a jejich myšlení, jež je často bláznivější než hraví blázni sami. Atmosférou mi to chvílemi připomínalo britský mystery seriál The Prisoner (ten ze 60. let). Bláznivé reje, tance, hudba, volba krále, snaha o záchranu města, honičky vojáků, průpovídky („Ženské po celém světě jsou kurvy, a chlapi generálové.“ Velkou roli hraje i vynikající kamera, spousta obrazových prvků a nápadů, a ostatně i samo francouzské městečko. Scénáři se žel nevyhnou určité hluché scény a hluchá místa, ale zbytek to rozhodně dokonale převáží. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Začátek nám dává tušení, že půjde o typický film Philippa de Brocy plný dynamiky a situační komiky. Ovšem chyba lávky. "Srdcový král" je zcela jiný. Jedná se o satirickou protiválečnou komedií předně s vynikajícím scénářem. Obsahuje sice množství vtipných scén, přičemž se mezi ně vmísí scény, které mají ke vtipu daleko. Jinak herecké obsazení je bezpochyby skvělé - Alan Bates a Adolfo Celi přímo excelují. "Srdcový král" je silná protiválečná satira, která se na danou věc dívá s lehkým humorem, zahnaným často do absurdna, ovšem díky nápadu s úprkem bláznů, toto východisko vyvstává jako jediné možné. Neprávem opomíjený, ovšem skvělý film od Philippa de Brocy, který nenatočil nikdy nic špatného. 70%. ()

Reklama

ORIN 

všechny recenze uživatele

Jména jako Brialy, Serrault, Robert nebo snad Brasseur ještě automaticky nezaručují kdovíjak kvalitní podívanou. O nesmyslnosti válečného konfliktu byla natočena spousta filmů a musím bohužel podotknout, že kvalitnějších. Míra nadsázky zde samozřejmě hraje svou roli, ale docela zmatené a nekoordinované pobíhání všech zúčastněných (chápu, že jsou to blázni) v pestrobarevných převlecích po opuštěném městě film nedělá. A aby hlavní hrdina většinu snímku dumal, co s bombou, a pak mu to během krátké chvíle osvícení všechno došlo, to opravdu ne. Na to, že má jít o válečnou komedii, v ní postrádám téměř jakýkoli (slovní) vtip či (vizuální) gag. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Absurdita války spolupotvrzuje starou pravdu: největší fantazií není science, ale non fiction. Příběh, popisovaný v u nás prakticky neznámém filmu předního francouzského režiséra komediálních, někdy až creazy komediálních děl (CARTOUCHE, AFRIČAN, nová verze MADAME SANS GENE) se vztahuje do posledních týdnů první světové války po ztroskotání letní německé ofenzívy. Jedno ze severofrancouzských městeček, které má být z německého rozhodnutí srovnáno se zemí, se otevře pro ty, kteří jsou normálně pro své nepřehlédnutelné zvláštnosti uzavřeni - pro blázny a zvířata z tamějšího zvěřince. Uvolněné struktury otevírají prostor pro úsměvné ohledy na zvláštnosti evropských národů - Němců, skotských Angličanů a nakonec i Francouzů samých. Scéna vzájemného německo-anglického postřílení na ústředním náměstí zplna ilustruje drastičnost a krvavost zapomínané Velké války. Humor a komediální nadhled nevyvolávají v žádném případě úlevný smích, ale tíseň. Tíseň, která se nás zmocňuje tehdy, jsme-li konfrontováni s různými formami odvrácené tváře skutečnosti. O příčinách naprostého utajení tohoto pozoruhodného díla před českým divákem se lze jen dohadovat. Patrně nezapadalo do schémat tehdejší cenzury a jeho nákup překračoval sporé devizové možnosti tehdejší doby přídělové (centrálně plánované) ekonomiky. To nemění nic na tom, že jde o dílo špičkové z autorsky vyzrálé a řemeslně zdatné ruky. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nádherný film konfrontující bláznovství "skutečných" bláznů s šílenstvím války. Vylidněné městečko obsazené blázny, kteří se oděli do všemožných obleků a zastupují místní honoraci. A přitom v okolí zuří válka a mladý skotský vojáček - v naprosto odzbrojujícím podání Alana Batese - má zde plnit úkoly. Film funguje i jako výborná a inteligentní komedie, ovšem navíc má neskutečně mnoho šarmu, přitažlivosti i zvláštně smutné nostalgie. Vedle Alana Batese zaujmou blázni Jean-Clauda Brialyho, Michela Serraulta nebo Pierra Brasseura. Geneviève Bujold v roli podivné krásky pak s Batesem tvoří hodně povedenou, velmi dojemnou a působivou dvojici. V Evropě celkem respektovaný film, v USA skoro kult, u nás neprávem opomíjená záležitost. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (1)

  • Naprostou raritou bylo jeho nepřetržité pětileté uvádění v jednom kině ve městě Cambridge (stát Massachusetts). Studio United Artists, které se ujalo distribuce, muselo měnit opotřebované kopie. (ČSFD)

Reklama

Reklama