Welkeom tu Dongmakgol

Trochu jiný pohled na válku. Na jednu stranu neskutečně realistický, kdy úvodní pasáž vás o tom přesvědčí naplno, ale přitom zároveň takový kouzelný, lehce poetický místy až absurdní, ale za každou cenu nesmírně profesionálně provedený. Tohle je film, který se musí vidět, protože je prostě tak specifický. (22.06.2017)

Okouzlující dílo cyklicky vyvolávající pocity radosti a hořkosti z celého lidského pokolení, to vše formou inovátorskou vzhledem k válečnému žánru. Komedie nenásilně střídá brutalitu války a přechází v dramaticky pomalý vesnický život. To vše zahalené do hávu bezbřehé poetiky, která vám dovolí zjihnout a vynášet do nebes někdy až kýčovitě nádherné záběry kamery. Ve stínu tohoto pohledu budete svědky monumentálních vizuálních kompozic, a to i v těch nejjednodušších záběrech. Společně s poutavou silou příběhu o lidské oddanosti tomu, co je člověku svaté a boji za svou víru v lepší zítřek dospějete k akčnímu vyvrcholení snímku, jež vás přinutí nedýchat. Většinu postav filmu navíc obepíná jakási aura lidskosti, dobré pohody a dobroty, která nakonec obestře po skončení filmu i vás. Nejkrásnějším faktem však zůstává, že po zhlédnutí válečné vřavy a hrůzy bojů vám utkví v paměti to, co je na tomhle filmu nejsladší a nejvábnější, a to úsměv bláznivé holčiny. Chtěli byste, aby se takový úsměv rozplynul a vytratil kvůli hloupé válce? Pamatujte, že je lepší být obětí než katem a jednejte tak… (12.12.2008)

Očekával jsem hodně a dostal ještě mnohem víc. Původně jsem myslel, že půjde jen o bláznivou korejskou komedii. Ve skutečnosti tam těch gagů nebylo až tak hodně. Je to příběh o obětování a hrdinství, který je brán s neskutečným nadhledem a zároveň je připraven na epické finále. Z každého herce vyzařuje upřímnost a vitalita. Ta chuť žít, obklopen válkou, je tak silná až to dojímá. Válečným filmům se vyhýbám, ale tento je úplně jiný, přitom vůbec nezaostává se slibně natočenou bojovou akcí, jen je jí méně. Režijně je film vychytaný, zmínil bych hlavně kameru a kulisy - celé to působí až fantaskně. Elementem, který je výmluvnější než tisícovka slov, je bláznivě půvabná vesnička Yeo-il. Její naivní nezkažená tvář kontrastuje s válečnou vřavou. Toto sdělení se podařilo režisérovi přenést na mě úplně dokonale. A jak? Například když jihokorejský poručík živě vzpomíná na své válečné trauma, kvůli kterému dezertovat, je obraz černobílý a kamera roztřesená, v tom se mu zjeví nevinná Yeo-il, obraz prosákne barvami, aby z něj vyzařoval klid, neposkvrněná tvář Yeo-li zaplní celý obraz._____Vojáci jsou přitahování k beztarostnému místu, jakým je malebná vesnice Dongmakgol, ale jsou také připraveni za ní položit život bude-li třeba. Vydařený a dojemný film, který zdobí jeden z nejkrásnějších filmových konců, na který si teď vzpomenu. (18.09.2012)

Parádní podívaná, co více dodat!! Překrásná korejská krajina dává prožitku z filmu ještě větší grády. Které ještě umocňuje velmi vydařená hudba. No co, proč by nakonec nemohli sedět u opečenýho divočáka a hodovat vojáci Jižní a Severní Koreje + jeden amík? Všechno jde když se chce a nakonec ještě společnými silami zmatou spojenecké vojáky. (12.02.2006)

Tak tento zlatý kousek mi dlouho unikal, nevídaná podívaná. Welkeom tu Dongmakgol je něco tak bizarního a neuvěřitelného, že to nelze popsat. Stotříatřicetiminutová ďábelská jízda, která má všechno a přitom všeho tak akorát! Akce, napětí, vtip, sentiment, příběh. Welcome to Dongmakgol, please welcome to my top 10!!! (09.08.2011)

po dlouhý době mě film zase dostal..ne že bych to nevěděl už dávno, ale asijský filmy maj kouzlo, o kterym si my v Evropě můžem nechat zdát..i přesto, že některý scény vypadaj opravdu kýčovitě, tak to vůbec nevadí, protože do toho filmu to pasuje. Jeden z nejlepších asijských filmů. Ukázka toho, jak by to tady mohlo vypadat, kdyby válka nebyla vůbec "vynalezena". btw. létající popcorn byl výýbornej (20.05.2008)

Skvělý film, který si rád pustím znovu! Chvílemi je to krutý a nelítostný válečný film a jindy zase milý, někdy až romantický příběh o jedné civilizací nedotčené vesničce. Film smíchává kultury, válečné ideologie i osudy různých lidí. Pro mě v něm byla ukryta strašná krása a roztomilost. Rozhodně zavítejte do Dongmakgolu :) (11.01.2010)

Veľmi... naozaj veľmi netradičný vojnový film. Kórejské, čínske ani Japonské filmy nemám vôbec napozerané takže neviem či bude moje hodnotenie adekvátne , ale nápad že sa vojaci nepriateľských armád stretnú v dedinke mimo civilizácie je veľmi originálny. Farmári odtrhnutý v horách od civilizácie žiadne zbrane nikdy nevideli a o žiadnej vojne nikdy nepočuli takže sa celí čas neobávali ničoho. Koniec ako sa vojaci spojili aby uchránili malú dedinku pred bombardovaním bolo dojemné. Hodnotím to naozaj kladne. (26.03.2013)

Tak tímhle začala ta moje láska k Asii... sugoi (01.08.2008)

V první polovině celá řada komických situací, ty však postupem času ustupují a převládá dramatická dějová linie, která ale i tak pořád staví na paradoxní situaci, v které se ocitli vesničané, severokorejští "soudruzi", jihokorejští vojáci i americký letec (to znamená úplně všichni) a doslova se vyžívá v absurditě celé situace, která začíná s "kovovou bramborou" v ruce na návsi a vrcholí v závěrečném boji proti nečekanému novému nepříteli. Některé scénky jsou natočeny skoro geniálně, nebýt mírně přetáhnutého, kýčovitého a nekonzistentního závěru, bylo by to za plný počet. Čtyři velmi dobré hvězdy. (06.11.2012)

Nesourodá skupinka znepřátelených stran Koreje je začleněna do vesničky, která je odtržena od války a život v zde probíha v poklidném tempu, v souladu s přírodou. Je krásné opět vidět, jak si Korejci poradili s několika žánry, které se filmem přirozeně prolínají, aniž by měl divák pocit, že by tam něco nepatřilo. Velmi mě pobavila scénka setkání dvou stran skrze vesničany a nádherná týmová práce s kancem.. Až mě zase hnulo žlučí, proč se pořád ti Amíci do všeho s**li (a neustále s**ou).. Herci jsou jako vždy výborní, musím uznat, že Asiatům prostě sedí některé charaktery postav lépe, než Evropanům či Američanům. Chvála patří i vizuální stránce filmu - některé záběry by se mohly nechat rovnou zarámovat. A tradičně nezklamala ani hudba Joe Hisaishi.. Za to všechno dohromady a hlavně za ten krásný pocit dávám 10* z 10. (25.02.2009)

Velmi neobvyklé zpracování, trošku bláznivý příběh i situace, ale rozhodně povedený snímek na téma lidskosti i nekonečné lidské blbosti. Zaujme rovněž kvalitní hudba - při jejím poslechu jsem si tak říkal, že mi to zní jako Hisaishi - no nemýlil jsem se :-) Film poněkud neobvyklým způsobem servíruje nekonečné téma války a nenávisti, na druhé straně ale plně ukáže, že jsme vlastně všichni stejní, jen jde o situaci do které se dostaneme - tedy že lidskost, přátelství, láska a obětavost nám není nikterak cizí. (22.10.2016)

Do chvíle, než do malebné vesničky Dongmakgol spadne z nebe "záchranná" jednotka, je Dongmakgol tím nejpřátelštějším a nejpříjemnějším místem a dá nám zapomenout, že žijeme ve světě zužovaném nejedním (zbytečným) konfliktem. Překrásné záběry umocněné hudbou Joe Hisaishiho vytváří tak krásnou iluzi míru, že lepší to snad už ani být nemůže..Popcornový déšť, sjíždění louky na sáních, vesnická podivínka, scenérie a hlavně ten krásný pocit během a po skončení filmu, to jsou momenty, na které jen tak nezapomenu... (15.07.2008)

Květiny ve vlasech,zvědaví motýli,agresívní motýli,popcorn,divočák,divočák jako projímadlo,ztracený ráj,konec starých časů,pět až sedm samurajů,bílá a červená,-,,....mám zvednout obě ruce?,a proč?, nestačila by pravá?,nebo levá?" (14.01.2010)

Zpočátku velmi nadějný korejský film, který na mě však působil ke konci čím dál tím více nedospěle a naivně. Závěrečná scéna, kdy není jasné, zda je v plánu po upozornění letadel utéct je dost zvláštní. Scéna s prasetem apeluje na jeden z nejtrapněji natočených okamžiků, co jsem kdy ve filmu viděl :D Film na mě působí jako hodně slabý bratříček od "Into the white". (18.01.2014)

Rozdelená Kórea na dve časti Južnú a Severnú, dovoľuje vytvorenie podobných filmových skvostov. Či už ide o utrpenie, alebo srdcervúce príbehy. Welcome to Dongmakgol si vyberá cestu priateľstva a cestu vtipných scén. Snaha priniesť do jednej malej dediny severokórejských vojakov, juhokórejských vojakov a amerického vojaka vychádza na výbornú. Do istej miery je to klišé, ale v tomto prípade to filmu dodalo šmrnc. Netreba zabúdať na najlepšiu a vtipnú postavu trochu bláznivú Yeo-il hranú Hye-jeong Kang. Tá tam teda podskakovala a vyrobila tie najlepšie scény. Nemôžem samozrejme zabudnúť na kukuričný popcorn to je scéna, ktorá tomuto filmu dodáva ten najvyšší šmrnc. Welkeom tu Dongmakgol aspoň dokazuje o čom je vojna a aká je zbytočná. Rozdelená Kórea je v podstate len z dôvodu uzurpovania si moci. Ľudia sa dokážu spojiť keď sú si dostatočne podobný, alebo keď dokážu pochopiť jeden druhého. A tento film je presne o tom pochopení druhých. Otázka je teda taká je nejaká uniforma dôvodom niekoho zabiť? Tento film aj keď je jednoduchý otvára dosť veľa otázok a snaží sa ukázať dobré stránky ľudstva. Dongmakgol je zvláštne miesto v tom, že tam nikoho nezaujíma či je nejaká vojna, alebo čo sa deje. Ľudia si tam žijú svojim životom tak, aby mali čo jesť a s kým sa rozprávať. Dedinčanov nezaujímajú ani zbrane a tu je to trocha zveličené a tým sa vlastne dokazuje to, že mať zbraň neznamená, že si vo výhode ak ju neplánuješ použiť a vždy rozmýšľaš ak nie si chladnokrvný zabijak bez štipky citu, či ju máš použiť. Po príchode vojakov sa život dedinčanov stane zaujímavejším. Najprv vojaci prejdú obdobiami vzdoru a nepochopenia medzi sebou a strachu a následne sa začnú budovať priateľstvá medzi vojakmi, ako keby žiadna vojna navôkol nebola. Príbeh je teda óda na priateľstvo a na obrazovku je prenesený trochu zveličene a nie úplne reálne, ale to ho práve robí výnimočným. (27.03.2015)

nemam rad mnohe korejske filmy. nepaci sa mi ich linearna, pre zamyslane filmove vyznenie casto neziaduca, eklektickost miesania zanrov. som rad, ze veci sa v korei, akomsi sucasnom azijskom hollywoode mnia k dobremu. dongmakgol je najupsensji korejsky film roka a jeden z naj vobec. nie je to kvoli velkolepym trikom, znamim hercom, ale kvoli dobremu zato jednoduchemu pribehu (povodne divadelna hra) a kvoli sikovnemu spracovaniu. miesanie zanrov je minimalne, a ak je, tak pekne zakomponovane dovnutra. svetlo je rozpravkovo umele a tak ja niektore brutalne sceny zo zaiatku snimku vyzeraju mierovo kludne. ano, toto sa korejsom podarilo. (25.01.2006)

Krásny, výnimočný príbeh. Nepriatelia (bratia) sa stretnú v jednej stratenej dedine a prežívajú absurdné a komické situácie. Sila celého filmu je skutočne v komických situáciach, čarovnej kamere a podmanivej atmosfére niečoho nevšedného, čo sa nevidí každý deň. Spolupráca pri chytaní diviaka to len dokazuje. Ázijské filmy možno nie sú pre široké publikum, ale takéto snímky si svojich divákov jednoducho podmania aj bez zbytočnej propagácie. Mňa si teda Dongmakgol podmanil. 90% (04.04.2010)

Nesmyslná válka mezi Severní a Jižní Koreou. Několik zběhů z obou armád se schází ve vesničce vysoko v horách. Ze začátku se nenávidí. Vesničané vůbec nechápou, jak může názor na věc vytvořit nenávist vůči druhému. Bohem zapomenutá vesnička, ve které se zastavil čas, se stává oázou klidu a míru pro všechny vojáky. Motorem vesnice je úroda a všichni spolupracují jinak zemřou hlady. Radost z normálních věcí, neironická sranda v mnoha situacích. Člověk ale nemůže být dlouho šťastný, protože válka musí pokračovat. Krásná naivní komedie s dramatickým škraloupem, který se usazuje až na dně. (22.12.2010)

Juhokorejci vniesli do filmu svoj typický herecký prejav a do celého príbehu nesmiernu poetičnosť a svojský vtip. Napriek dvom hodinám film vôbec nenudí, naopak pomaly a nenápadne sa vrýva do vnútra diváka aby tíško rezonoval v spomienkach a zamyslení. Naozaj odporúčam. (13.09.2015)