Grandhotel

Troška poetiky, troška humoru, troška lásky, ale celkově nemastné-neslané. Všechno to má prostě jen "náběh." Příběh Fleischmana a Ilji na pořádnou lovestory, depresivní stavy Franze na pořádné psycho a tak dále. Snad jen Ještěd, kopce a mraky byly snímány bez chybičky. Klára Issová je sladká, o tom žádná, ale na nadprůmer to fakt nemá. Ale neurazí vás to. (27.11.2006)

Ach jo. V Ondříčkových filmech by se nemělo mluvit. Zvlášť zkraje je hodně vidět, že co do natáčení "cool" záběrů pro mainstream dneška se Ondříčkovi v Čechách nikdo nevyrovná. Jenže dialogy jsou často hrozně kostrbaté (první Taclíkovo "jako prostě" mě rvalo za uši), upachtěné a šroubují se na sebe, aby vyplnily díru po příběhu. Nevím jestli jsem viděl příliš amerických nezávislých romantik o vymanění z maloměsta, ale Ondříček, Rudiš a spol. znovu jen povařují ingredicence, které jsem už před dvěma lety při pohledu na Garden State považoval za obehrané. Místo normálních lidí čeká za každým rohem úzce typizovaný freak s nějakou tou úchylkou a mezi nimi se protahuje jednoduchá romantická linie. Dojem naprosté neoriginality (dvě hodiny čekání na překonání vlastní slabosti a životní nejistoty) u mě podtrhuje i funkční hudba Jana P. Muchowa, jejíž klavírní motiv podle mých sluchovodů příliš čerpá z neméně funkčních melodií od Jona Briona, využitých ve Věčném svitu neposkvrněné mysli. Ale samozřejmě, možná jde jen o náhodnou podobnost. (21.09.2006)

Můj oblíbený režisér Ondříček opět nezkamal. Troufám si říci, že Grandhotel je dle mého jeho nejlepší kousek vůbec a navíc doprovázen skvělou hudbou J.P. Muchova. Třicetiletý nezkušený, plachý a samotářský portýr a nadšený meteorolog Fleischman v podání Marka Taclíka mě opravdu nenechal chladnou. Obzvláště jeho fóbie z opuštění hranic města Liberce mě velice pobavila. Klára Issová v roli „zakřinuté“ servírky, její „free“ anglicky mluvící ale jinak naprosto otravný přítel Patka, úchylný až oplzlý recepční, který Fleischmanovi neustále dává „kvalitní“ rady a neustále mu dává padáka a pokojská zoufale hledající lásku…toť opravdu povedený personál. Výborné dialogy, nevtíravý humor...pro mě bezchybná podívaná. 5/5 (09.02.2012)

Veľmi obyčajný filmík s celkom slušným potenciálom , ktorý ku koncu začal riešiť viacej ako bolo potrebné a samotná potreba šokovať ho zatiahla s nadpriemeru do priemeru pretože ak niečo nemám rád je to keď sa režisér aj scenárista snaží o výpoveď plus sa snaží šokovať čo v konečnom dôsledku a vzhľadom o aký film ide vôbec nefunguje. Fleischman je ale napriek tomu asi najlepší hrdina , ktorého som v českom filme mohol vidieť a keby ku koncu nejednal tak ako jednal to znamená prešiel len tak zmenou , ktorá bola síce očakávatelná ale nie až tak rapídne ako tomu bolo tu. Každopádne jeho podivínstvo je skvelo zahraté a má aj pár dobrých miest. S hercov poznám iba Kláru Issovú ale žiadny z hercov nehral zle a každý mal svoje svetlé momenty. Hlavne šéf a hlavný recepčný. Úplne zbytočná bola postava starého pána, ktorého samovražda podčiarkla celý dej na taký čudný zlepenec zakončený čudnou absurditou ale aj určitou dávkou emócií a poetickosti. to je prelet nad mestom a roztrúsenie popola. Takže aj napriek výčitkám je to film o čudákoch na čudnom mieste v celku neobyčajných situáciach a čudným zmyslom pre humor. Im happy come on lets go. (18.05.2008)

Pustit si tenhle film po 11 letech od jeho premiéry je docela zajímavé. Člověk tam uvidí třeba mladého Taclíka nebo dnes již neexistující obchodní centrum Ještěd, což může vést k nostalgickému povzdechu, jak ten čas letí a jak jsme všichni o 11 let zestárli (jako by to bylo včera, když jsem byl na slavnostní předpremiéře ve Slovanském domě 11. 10. 2006, za účasti autora stejnojmenné literární předlohy, Rudiše, který se ve filmu mihne v malé roli německého turisty). Současně tam o to víc vyniknou chyby, kterých si tehdy člověk nemusel všimnout - děj z dramatického hlediska moc nefunguje, postavy jsou charakterizované hodně zkratkovitě, až do karikaturní roviny (starý Němec, nadržený recepční...), a některé herecké výkony jsou slabé (Dita Zábranská, Ladislav Mrkvička; Klára Issová je naopak skvělá jako vždy). Nejlepší na tom filmu je asi skvělý Muchowův soundtrack a Řeřichova kamera, která vzdává neokázalý hold ještědskému geniu loci. Když to shrnu, po letech na mě ten film působí spíše jako nepovedený zářez v Ondříčkově filmografii, který za vidění už moc nestojí, a který je zajímavý hlavně pro místní rodáky, případně pro čtenáře Rudišovy předlohy, kteří ji chtějí porovnat s filmovou adaptací. (28.11.2017)